Slameři dostali šanci zaujmout kyjovské publikum

 Kyjov – Zatímco ve Veselí nad Moravou je SLAM POETRY už jako doma, v Kyjově se vystoupení tohoto druhu konalo vůbec poprvé. Akční soutěž v přednesu vlastní básnické tvorby si získala publikum kyjovské kavárny Pražírna.

 Exhibičního klání v Kyjově se zúčastnili slameři Jiří Juráň z Olomouce, Jan Binder ze Strážnice, Martin Schweitzer z Břeclavi a Pavel Oškrkaný z Kunovic, který pořad také moderoval. Slam poetry se organizuje jako celostátní soutěž, která mé své regule. „Základním pravidlem je, že autor přednáší svou vlastní tvorbu,“ vysvětlil Oškrkaný. „Máme texty připravené… neimprovizujeme. Zatímco v Čechách slameři vystupují často pod přezdívkou, my používáme svoje jména,“ uvedl třicetiletý Pavel Oškrkaný.
Na rozdíl od autorského čtení performující básníci počítají s bezprostřední odezvou publika, jejich přednes je často expresivní, na pomezí divadelního vystoupení. Nesmí však používat žádné rekvizity ani kostýmy. Porota se vybírá z řad publika a udílí interpretům body ve stupnici od jedné do deseti. Počet návštěvníků nebyl v kavárně vysoký, mnozí přišli na takovou akci poprvé a nevěděli, co od ní čekat, velmi rychle je však atmosféra slam poetry chytila.

Vítěz kyjovské exhibiční soutěže Jiří Juráň z Olomouce.

Vítězem kyjovské exhibiční soutěže se po třech kolech stal Jiří Juráň, vicemistr republiky z roku 2015. Obecenstvo pobavila jeho vynalézavost, slovní hříčky i nadhled například v básni Kurz pozitivního myšlení. Předsevzetí být „zdvořák“, „řestný“, „ohrabaný“, „šika“ a „kňuba“ u lidí zarezonovala. „Jsem psychoterapeut a ke své práci potřebuji slova. Tady je však používám zcela jinak, baví mě hledat rýmy, paradoxy, humor… užívám si vystupování. Je to pro mne vlastně taková terapie,“ uvedl Juráň, který sám sebe označuje za nejstaršího aktivního slamera u nás.

 Druhé místo obsadil čtyřiadvacetiletý Honza Binder. Poezii píše už deset let, slam poetry se účastní druhým rokem. Připravuje k vydání svoji první básnickou sbírku s paradoxním názvem Bezdětnost je dědičná. Studuje technický obor. Jak říká, vyhovuje mu vést tento dvojí život, baví ho přírodní vědy a rád píše i čte poezii. Publikum zaujal expresivním projevem, myšlenkovým ponorem a formální dokonalostí své poezie. Jeho verše „pleteme si život a rekreační pobyt“ nebo „noční panoptikum střídá cirkus všedního dne“ provokují a nutí posluchače vystoupit z vyježděných kolejí každodennosti.

 Na třetím místě se umístil Pavel Oškrkaný, čtyřnásobný finalista a držitel 3. místa Mistrovství ČR slam poetry z roku 2013. Pracuje jako učitel na základní škole. Také on si rád hraje se slovy a nachází nečekané souvislosti v mateřském jazyce. Vydal dvě básnické sbírky a inicioval vznik zpravodaje Slamoviny, který sám rediguje.

Martin z Břeclavi studuje angličtinu na Filozofické fakultě. 

 Jedenadvacetiletý účastník soutěže, který vystupuje pod svým křestním jménem Martin, skončil na čtvrtém místě. V slam poetry působí sice teprve půl roku, ale intenzivně, a může se pochlubit úspěchem v soutěži o Svátku bláznů ve Veselí nad Moravavou, kde letos získal třetí místo. Studuje angličtinu na Filozofické fakultě v Olomouci. Zážitky z brigády, kdy pracoval jako průvodce na hradě Lednicko-valtického areálu, vtipně zpracoval ve svých básních. Následuje krátká citace: „Přijdeš do sálu – a okno...“

 Slam poetry je specifický styl básnického přednesu. Obsah a forma musejí být natolik sugestivní, jímavé či zábavné, aby dosáhly co největšího ohlasu v publiku, povětšinou shromážděném v baru. Poetry slamy začal jako první organizovat v polovině 80. let v Chicagu stavební dělník Marc Smith, dnes přezdívaný jako Slam Papi. Ze Spojených států se tento fenomén rozšířil po celém světě. U nás se objevuje poprvé v roce 2002. V poslední době narůstá počet měst v České republice, kde se konají akce slam poetry a přibývá i slamerů - interpretů, učinkujících, performujících básníků. Soutěž má organizovaný charakter, konají se regionální kola a Mistrovství Čeké republiky ve slam poetry.

 Slameři v Kyjově. Zleva: Jan Binder, Martin Schweitzer, Jiří Juráň a  Pavel Oškrkaný.

(Text vyšel v Novém Slovácku.)