Muzikální rodiny se setkaly v Kyjově

Kyjov - O tom, že jablko nepadá daleko od stromu, se přesvědčili návštěvníci
stejnojmenného pořadu. Atrium informačního centra se v první zářijový nedělní
podvečer zaplnilo diváky, kteří si přišli poslechnout několik generací zpěváků a
hudebníků šesti rodinných klanů. Tři „klany“ byly z Kyjovska a Ždánicka a další tři přijely
 z Horňácka.

Rodina Horehleďova ze Ždánic toto přátelské setkání zahájila. Manželé se před lety potkali ve Vojenském uměleckém souboru Ondráš. Antonín hrál v souboru na cimbál, jeho současná
manželka Radka tam tancovala, zpívala a hrála na gajdy (dudy). Dnes vyučuje hře na flétnu
a její manžel učí na ZUŠ v Kyjově hře na cimbál. Na cimbál hraje také jejich dcerka Eliška,
která boduje v pěveckých soutěžích.

 Úvodní vystoupení Antonína, Elišky a Radky Horehleďových ze Ždánic.

Další vystoupení patřilo majstrovi Martinu Hrbáčovi, známému primáši horňácké muziky,
jeho synovi a dvěma vnukům. S krásnými lidovými písničkami přijel z Hrubé Vrbky i jeho
bratranec, jedena osmdesátiletý Jaroš Hrbáč. Muzicíroval s dcerou Marcelou a prasynovcem
Janem Pavlíkem a jeho synem. Na programu bylo i vystoupení manželů Karáskových s Petrem
Galečkou. Pódium patřilo také kyjovským. Zahráli a zazpívali Pavel Růžička starší a mladší
se svými dětmi. Velký aplaus sklidila i slavná muzikantská rodina Petrů. Jura Petrů vystoupil
s dcerami Bohdanou a Janou a jejich dětmi. Program zpestřilo vystoupení ženského pěveckého
sboru Tetky z Kyjova.

 Zaplněné atrium Íčka si užívalo muziku slavného horňáckého folklórního rodu majstra Martina Hrbáče.

Toto nevšední setkání rodin obdařených hudebním talentem se mělo uskutečnit už před rokem,
kvůli špatnému počasí to však tenkrát nevyšlo. Ale jak podotkl moderátor Pavel Růžička,
možná to nebylo vůbec na škodu, protože některá „jablíčka“ za ten rok stihla ještě vyzrát…
„Je krásné, že každý ten muzikantský rod má svoje následovníky a pokračovatele,“ podotkla
Marcela Červenková, dcera Jaroše Hrbáče, která do Kyjova přijela z Dolních Bojanovic.

Fotoskupina Kontakt slaví čtyřicátiny

Hodonín – Fotoskupina Kontakt Hodonín slaví čtyřicet let od svého založení. V prostorách městské knihovny vystavuje fotografie typické pro tvorbu jejích pěti členů. Každý z nich fotí něco jiného, společně se scházejí a společně vystavují. Výstava potrvá do 27. září.

Členové fotoskupiny Kontakt. Zleva: Ladislav Mrkva, Radek Severa, Cyril Gajdík, Zdeněk Kučera a Milan Havlíček.

Fotoskupina byla založena v roce 1978. „Pojmenovali jsme ji Kontakt, protože se tenkrát používala technika kontaktního zpracování fotografií, a focení, to je i kontakt s lidmi, s okolím,“ přibližuje zakládající člen skupiny Cyril Gajdík, který jako jediný je po celá léta trvání skupiny jejím aktivním členem. V Československu patřila v osmdesátých letech k nejlepším. „Scházeli jsem se u nás na chalupě a fotografie si promítali jako diapozitivy na bílé stěně,“ zavzpomínal na staré časy fotograf. „Říkali jsem tomu Latrína magika,“ dodává s úsměvem.

 

Druhým „služebně nejstarším“ členem skupiny je Milan Havlíček, který do skupiny přišel těsně před jejím dočasným rozpadem, ke kterému došlo pod vlivem velkých společenských změn v roce 1991. V roce 2004 byla činnost fotoskupiny obnovena a přijala nové členy – Ladislava Mrkvu, Zdeňka Kučeru a Radka Severu. „Scházíme se obvykle jedenkrát měsíčně, podmínkou je, že každý přinese aspoň jednu vytištěnou fotografii. Sedíme, diskutujeme, fotky hodnotíme... a nakonec skončíme u politiky a u žen,“ přibližuje neformální atmosféru setkávání Milan Havlíček. V roce 2012 skupina společně vyjela do rumunského Banátu a členové se shodují, že zde vznikly velmi hodnotné fotografie.

Cyril Gajdík obdržel dárek od svého přítele, fotografa z Holíče.

„Každý fotíme něco jiného, každý jdeme svým směrem,“ vysvětluje Havlíček, který si oblíbil dokumentární fotografii a rád fotí v industriálním prostředí. Cyril Gajdík vyzkoušel snad všechny fotografické disciplíny kromě makrofotografie a ve všech si vedl dobře, nejbližší je mu ale reportážní fotografie. „Mám rád lidi,“ vysvětluje prostě svoji motivaci.

Život na Horňácku zachycuje Ladislav Mrkva, který žije v Lipově. Jeho fotografie s jedinečnou atmosférou tamních tradic a přírodních scenérií budou svědectvím pro další generace. 

Zdeněk Kučera propadl letecké fotografii. „Vzniklo to vlastně náhodou,“ vypráví. „Když jsem před pětadvaceti lety pracoval na městském úřadě v Hodoníně, bylo třeba pořídit letecké snímky určité oblasti,“ zavzpomínal. Další snímky vznikaly pak z rogala, v současné době používá k focení dron. Před dvěma lety vyšla knížka Pod křídly Slovácko s jeho fotografiemi obcí z ptačí perspektivy. 

Knížka Pod křídly Slovácko s leteckými snímky Z. Kučery.

Nejznámějším členem fotoskupiny je v současné době Radek Severa, který je vedoucím skupiny. Jeho fotografie krajiny regionu zvané „Moravské Toskánsko“ proslavily Českou republiku i jeho jméno. Radek Severa spolu s dalšími autory vystavuje nyní také v Regionálním centru v Hodoníně a v Šardicích.

Skupina i její členové obdrželi řadu cen v domácích i prestižních mezinárodních soutěžích. V roce 2012 získali ve své kategorii fotoklubů zlatou medaili na prestižní soutěži Interfotoklub Vsetín.   Vystavují nejčastěji v Hodoníně a dalších městech a obcích regionu. Fotoobrazy Moravského Toskánska Radka Severy putovaly vloni až do Štrasburgu do budovy sídla Rady Evropy. 

 

A jak vidí členové budoucnost fotoklubu? Optimisticky. Milan Havlíček k tomu s nadsázkou říká: „Nás nikdo nesponzoruje, my si můžeme fotit, co chceme, jak říkal pan Hrušínský v jednom filmu, já si můžu malovat zámek, já nejsem nikde organizovaný, já si můžu malovat co chci.“ Havlíček se živí jako lékárník a i pro ostatní členy fotoklubu je fotografování jejich životním koníčkem a zdrojem radosti.

Fotografie Ladislavy Mrkvy se stávají obrazovou kronikou horňácké vesnice.

Na čtvrteční vernisáži se objevil i jeden člen z původní zakládající sestavy fotoklubu Josef Petrica z Hodonína a řada fotografů ze Slovenska. „Přijeli přátelé ze Senice, Skalice, z Bratislavy, fotografové, které znám čtyřicet let,“ dodává potěšeně Cyril Gajdík, který řadu let pracoval na Slovensku a byl i členem fotoklubu v Bratislavě a v Holíči.

Krytý bazén a rekonstrukce koupaliště – už na dohled

Kyjov - Po krytém bazénu je v Kyjově dlouhodobě poptávka. Všechny čtyři grafické návrhy na zrekonstruované koupaliště s krytým bazénem si lidé mohli prohlédnout na webových stránkách města i v areálu koupaliště. Návštěvníci zde často preferovali variantu označenou číslem čtyři, projekt brněnského ateliéru SENAA, autora Václava Navrátila. Tento návrh vybrala i odborná komise k dalšímu rozpracování. 

Vybraný návrh rekonstrukce městského koupaliště.

V devítičlenné komisi vedle zástupců města usedli také architekti a provozovatelé podobných zařízení. O přijetí konečné verze návrhu koupaliště rozhodne zastupitelstvo města. Lidé mají možnost se ptát, připomínkovat a vyjadřovat se k možnostem ve veřejných debatách s vedením města i autory projektu. „Kyjováci a lidé ze širokého okolí sem budou jezdit a areál využívat, tak je důležité, aby to bylo zařízení, které jim bude vyhovovat,“ řekl starosta města František Lukl.

Karel Fojtík, Mistr plavčí s dlouholetou praxí, potvrzuje, že vybudování krytého bazénu v areálu stávajícího koupaliště je optimální rozhodnutí. „Jedna technologie, tím se myslí úprava vody a podobně, bude sloužit pro krytý bazén i venkovní areál koupaliště, personál bude soustředěn na jednom místě, a to všechno šetří náklady,“ vysvětlil Fojtík. 

Městský architekt David Hoffmann ujistil, že do parku těsně sousedícím s koupalištěm se nebude zasahovat. „Vybraný návrh zachovává polohu venkovních bazénů, včetně skokanského můstku u plaveckého bazénu, zachovává plochy k ležení. Zelená střecha zajišťuje lepší tepelně izolační vlastnosti, je to dneska trend a údržba není náročná,“ uvedl architekt. Menší venkovní bazén bude doplněn vodními atrakcemi. Větší bazén bude sloužit především plavcům. Vnitřní část budovy krytého bazénu počítá s kvalitním a pestrým wellnesovým programem. Součástí návrhu je i kavárna otevřená směrem do parku, která bude provozována nezávislým subjektem a bude celoročně sloužit veřejnosti. 

Lidé si mohli prohlédnout návrhy na rekonstrukci koupaliště přímo v jeho areálu.

„Letos na kyjovské koupaliště zavítalo více turistů než loni, z různých koutů republiky - Ostravy, Litomyšle, Brna - a byli spokojení,“ poznamenal Mr. plavčí Karel Fojtík. Současně však dodává, že stávající stav je neudržitelný, koupaliště je na hranici své životnosti. „Jde o to vybudovat něco, co bude bez problémů sloužit dalších třicet let, co město povznese, bude funkční i krásné,“ dodává Fojtík.

Někteří si přejí zachovat sochu charakteristickou pro koupaliště.

Podle vyjádření městského architekta Davida Hoffmana bude třeba rok na přípravu, takže s pracemi by se mohlo začít po skončení příští plavecké sezóny. Náklady města na rekonstrukci a výstavbu koupaliště s krytým bazénem budou činit asi 150 milionů korun.

.

Děti se učí třídit elektrospotřebiče – na nafukovací dráze

Kyjov – Bez elektrických spotřebičů se v našich domácnostech dnes již neobejdeme, otázkou zůstává, zda po jejich vyřazení z provozu s nimi správně nakládáme. Rozhodně nepatří do směsného komunálního odpadu, ale na sběrné dvory. Nafukovací dráhu, informační stánky, zábavné kvízy a drobné motivační dárky, to používá nezisková firma Elektrowin, která cílí na děti, k propagaci ekologicky šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Zábavná nafukovací dráha byla součástí propagační akce.

Firma Elektrowin se zabývá sběrem, zpracováním a využitím elektroodpadu. Se svým programem objíždí města po celé republice a zábavnou formou upozorňuje na zátěž, kterou elektrické spotřebiče představují pro naše životní prostředí. Pracovníci pomáhají dětem s vyplněním kvízu, který v šesti otázkách prověří jejich znalosti o recyklování elektroodpadu. 

„Je tam chyták,“ říká pracovník firmy, „u otázky číslo pět - Proč recyklujeme vysloužilé elektro? jsou všechny odpovědi správné. Může obsahovat škodlivé látky, spoříme obnovitelné a neobnovitelné zdroje, použité materiály vracíme zpět do výrobního cyklu a chráníme životní prostředí.“ Po úspěšném vyplnění kvízu následuje změření času malého závodníka na nafukovací dráze a poté každý účastník obdrží drobnou odměnu – reflexní pásek, omalovánky, propisku, tužku a samozřejmě také propagační materiály, kde jsou informace ohledně recyklace názorně a srozumitelně podány. „Máme tu i několik hlavních denních cen a tou je například autíčko na dálkové ovládání, mixér, vrtačka nebo nahřívací plyšák,“ doplňuje pracovník Elektrowinu. 

Pracovník firmy Elektrowin pomáhá při vyplnění kvízu o recyklaci.

V Kyjově prošlo  kvízem a nafukovací  dráhou, která stála spolu s informačními stánky v pátek 31. srpna na prostranství před radnicí, asi 130 dětí. Akce se účastnily většinou za doprovodu svých rodičů, a tak i pro ně může být připomenutí, že elektrospotřebiče obsahují řadu látek, které jsou pro přírodu nebezpečné (rtuť, arzén, kadmium, olovo, chrom, kobalt) a zároveň obsahují materiály, které je možné při správném zpracování použít pro další výrobu (kovy, plasty), cenné. Elektroodpad lze zdarma odvézt na sběrný dvůr, do červených kontejnerů případně je odevzdat ve větších prodejnách, které prodávají elektrospotřebiče. Nakládání s elektroodpadem v České republice upravuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech platný od 13. srpna 2005.

V Kyjově ukončili hrátkami plaveckou sezónu

Kyjov - Poslední prázdninovou sobotu v areálu kyjovského koupaliště proběhlo slavnostní ukončení plavecké sezóny. Přestože některé atraktivní disciplíny musely být kvůli nepřízni počasí zrušeny, program byl i tak pestrý a na své si přišly hlavně děti, pro které byla připravena řada soutěží a atrakcí. 

Málokdo z dětí odolal a nenechal si barvičkami ozvláštnit obličej.

 

Nachystané molo na promenádu v dobových plavkách zůstalo nevyužité a své umění kvůli citelnému ochlazení nepředvedly ani dětské akvabely. Paní Hana z Kyjova si sobotní odpoledne se svou tříletou vnučkou ale i tak užila. Holčička vyzkoušela facepainting (malování na obličej) a pak soutěžila za razítka na čtyřech stanovištích. „Zrovna vykouklo sluníčko. Charlottka se nechala vysadit do hasičského auta. Velkou atrakcí byl skákací hrad. Ve velkém bazénu ji na paddleboardu povozila členka z vodáckého oddílu z Hodonína. Dračí loď kotvila u kraje bazénu a dospěláci se přetahovali v pádlování,“ vylíčila zážitky z akce paní Hana.

Opékaly se špekáčky.

Klasické dětské soutěže.

Kačenka. Jaká další překvapení skrývá písek v zavařovačkách?

Oblíbený nafukovací hrad nemohl na takové akci chybět.

Kyjovské koupaliště bylo v závislosti na počasí otevřeno ještě první zářijový týden.