Architektonická mapa Kyjova provede po zajímavých stavbách

Kyjov – Ve třicátých letech minulého století se v Kyjově čile stavělo. Jak městská rada, tak obyvatelé byli otevřeni moderním tendencím. V meziválečném období byli Kyjovští nakloněni moderní architektuře výrazněji více než jiná města na jihu Moravy. V Kyjově se narodili a působili tři významní architekti tohoto období: Josef Polášek, Bohumil Tureček a Ludvík Hilgert. Vznikla zde řada staveb ve funkcionalistickém stylu – vilová čtvrť, bytové domy, banky, škola, modlitebna, poliklinika. Bohužel mnohé z nich ztratily svůj jedinečný charakter pozdějšími stavebními zásahy majitelů. Architekt Vladislav Králíček a publicistka Tereza Škoulová vytvořili architektonickou mapu, která poukazuje na nadčasovou krásu mizejících staveb. 

Architektonická mapa Kyjova.

Rozložená mapa vyvedená na matném křídovém papíře má rozměry 81x59 cm. Autorem minimalistické grafiky s užitím černobílých fotografií s červenými akcenty na vybraných stavbách je Králíček. Projekt architektonické mapy spolufinancovalo město Kyjov a přispěli i další sponzoři: Trika z Kyjova, kavárna Pražírna, kamenictví Smrček, bunnystudio a restaurátor nábytku Roman Šimeček.

„Jsme  rádi, že máme lidem, které zveme do Kyjova, co nabídnout. Něco je zaujme, vyrazí na procházku, kterou by jinak nepodnikli, a uvidí něco krásného nebo také bizarního,“ usmívá se Vladislav. „Lidé si svépomocí domy upravují, aniž by respektovali jejich charakter. Pásová okna nahrazují typizovanými eurookny, na stěnu nalepí falešnou mansardu apod. Z někdejších architektonických skvostů se v průběhu času staly bezduché paskvily. Přesto zde najdeme světlé výjimky. Největším překvapením byly původní interiéry ze sedmdesátých let – například modlitebny Českobratrské církve evangelické v Dobrovského ulici, kina Panorama nebo vily Rudolfa Panáka pod školou nedaleko kaple sv. Josefa.“

Modlitebnu Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Dobrovského ulici projektoval Josef Polášek. Dokončena byla v roce 1928. Ojedinělá ukázka původní architektury: dochovala se nejen okna, ale také kliky u dveří a další detaily.

„Našli jsme tu i zdařilé rekonstrukce - se zachovanými detaily a pozoruhodné současné realizace. V mapě také naznačujeme potenciál, který má starý kyjovský pivovar nebo mlékárna,“ doplňuje Tereza Škoulová. „Myslím, že je výhoda, že pocházím odjinud a Kyjov vnímám jako každé jiné město. Oba nás baví objevovat krásné stavby. Díky nezatíženému pohledu nás nakonec Kyjov překvapil.“

„Architektonická mapa vznikla se záměrem inspirovat a motivovat lidi k zájmu o své okolí. Chceme, aby uchovala v paměti stavby či místa, která považujeme za jedinečná nebo krásná a kterým bez uvědomělé péče hrozí zánik,“ cituje z textu mapy Vladislav Králíček, který si jako kyjovský patriot přál vytvořit podobnou mapu dlouho. „Protože Kyjov už jednu brožurku funkcionalistických staveb má, zařadili jsme do mapy i další stavby, které nás oslovují.“ A dodává, že pokud budou probíhat otevřené, nikoliv vyzvané architektonické soutěže, je větší šance, že se v Kyjově opět objeví kvalitní architektura, které je podle něj za poslední dobu velmi málo. 

„Myslíme si, že stejně atraktivní jako pro místní by se mapa mohla stát i pro náhodné návštěvníky, kteří sem přijedou třeba na kole. Bylo by fajn, kdyby je přiměla zastavit se déle, než trvá slízat zmrzlinu na náměstí,“ shodnou se s pousmáním autoři projektu.

Rodinný dům Rudolfa Panáka z roku 1971. Naprostý unikát po stránce architektonického řešení i solitérního umístění. Místní umělec R. Panák se podílel nejen na projektu stavby, ale navrhl a vyrobil celý interiér.

Křest mapy plánovali na 25. dubna v kyjovské Pražírně, kde měla být současně zahájena výstava fotografií staveb, pro které už v mapě nezbyl prostor. Vzhledem k současným opatřením kvůli pandemii nemoci Covid-19 se ale událost uskuteční v pozdějším termínu.

(Foto a legenda: archiv V. Králíčka)

Alej života je krásný projekt, shodují se rodiče

Kyjov - Postavit dům, zplodit syna a zasadit strom, to byly tradiční požadavky na správného muže. Možná i proto má projekt města Kyjova Alej života takový úspěch a ohlas. První stromy věnované svým potomkům zájemci vysadili podél cyklostezky z Kyjova-Nětčic do Bohuslavic už v roce 2016. Výsadba pokračovala i v následujících letech. Dnes alej čítá bezmála stovku stromů.

Alej života při cyklostezce z Kyjova do Bohuslavic čítá bezmála stovku stromů.

Mladé javory, duby, buky a habry jsou označeny cedulkami, na které rodiče napsali jméno svého novorozeného potomka a někdy připojili i poselství. Až se naučí číst Lilien, narozená v roce 2018, přečte si slova Seneci: „Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“ Do projektu se zapojili i někteří prarodiče. „Nezapomeň, tady jsou tvé kořeny. Babička a děda,“ vzkazují svému vnukovi.

Poplatek za sazenici stromu činí 500 korun, to je zhruba polovina skutečných nákladů na pořízení a následnou údržbu stromu, druhou polovinu hradí město. Výjimkou byl loňský rok, kdy na výsadbu poskytla grant společnost Škoda Auto. Ta od roku 2007 za každé auto prodané v České republice vysazuje jeden strom. Do konce roku 2019 tak vysadila v různých lokalitách více než 900 tisíc stromů.

 Při sázení pomáhali rodičům pracovníci technických služeb, kteří se starají také o pravidelnou zálivku stromků. Obnovují i případně chybějící plastové cedulky se jmény dětí, jejich text se archivuje. Pokud se náhodou stane, že stromek uhyne, nahradí ho novým. „Za celou dobu to byly jenom asi tři případy,“ uvedl Vladimír Šimeček z Technických služeb Kyjov.
„Strom je dárek na celý život,“ shodnou se rodiče a alej se stává cílem rodinných vycházek. V roce 2018 vyrostl u cyklostezky dřevěný altánek s příjemným posezením.
„S výsadbou počítáme i letos,“ potvrdil tiskový mluvčí města Kyjova Filip Zdražil. „Uskutečnit by se měla opět na přelomu října a listopadu v téže lokalitě, u cyklostezky ještě zbývají využitelné pozemky směrem na Bohuslavice. Stejně jako každý rok by se jednalo o výsadbu 20 až 25 stromů. Zájem rodičů zatím neopadá a každý rok mírně převyšuje nabídku.“ Zasazení stromu je symbolické gesto a přitom velmi konkrétní počin, způsob, jak udělat něco dobrého pro budoucnost svých dětí a přírody, kterou svým potomkům jednou zanecháme jako dědictví.

Oprava mostu omezí dopravu na tři měsíce

Oprava mostu. Pro pěší je zřízen koridor.

Kyjov - Špatný technický stav je příčinou rekonstrukce mostu u Králíčkovy cukrárny na Komenského ulici v Kyjově. Stavbaři začali ve středu 11. března, hotovi budou nejpozději na konci června. Rekonstrukce probíhá za provozu, řidiči projíždějí zúženou komunikací, pro pěší je zřízen koridor ve stávající vozovce. Opravují se nosné konstrukce chodníkových částí mostu na levé i pravé straně. Aby se minimalizovala délka prací, obě strany jsou rekonstruovány souběžně. Součástí projektu je i převedení stávajících inženýrských sítí. 

„Na provedení stavby máme 105 dní a práce probíhají podle plánu. Pohyb po mostě jak pěších, tak aut je výrazně menší, než by byl za normální situace, což je pro nás výhodou,“ uvedl stavbyvedoucí Martin Šopík s odkazem na současný stav omezení volného pohybu obyvatel kvůli pandemii koronaviru. Stavbu provádí společnost SWIETELSKY stavební s.r.o., Odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA. Celkové náklady na rekonstrukci budou činit téměř 4 miliony  korun, které město pokryje z vlastních zdrojů.

V Kyjově se rozšiřuje kolumbárium

Počínající stavební práce na rozšíření kolumbária.

Kyjov - V areálu městského hřbitova přibudou čtyři nové stěny kolumbária pro uložení pohřebních uren. Výhodou kolumbária je umístění velkého počtu urnových schránek na poměrně malém prostoru. Všech 108 míst ve stávající třech stěnách kolumbária je již obsazeno. O tento úsporný způsob, co se týče financí i časové náročnosti údržby pietního místa, je mezi lidmi zájem. Údržba klasického hrobového místa s pomníkem v současné době i kvůli tomu, že se příbuzní často stěhují ze svého rodného města, může být problematická, a tak lidé stále častěji volí kolumbárium.
„Město rozšíření kolumbária bude stát 1,1 milionu korun bez DPH. Práce by měly být hotovy do konce letošního května,“ uvedl tiskový mluvčí města Filip Zdražil.

Krásné Velikonoce!

Postní dobu tentokrát věřící prožívají „on-line“

Kyjov – Omezení vyhlášená v souvislosti se šířícím se onemocněním Covid-19 platí i pro život farností, a tak jsou až do odvolání zrušeny všechny mše svaté, křížové cesty a ostatní pobožnosti.

Dodržování karantény mají věřící chápat jako službu lásky vůči bližnímu. Křesťané se mohou pomyslně účastnit mše svaté vysílané na TV Noe nebo radiu Proglas, což se doporučuje zvláště v neděli. Novinkou je možnost sledovat živě na farním kanále YoyTube v neděli v 9 hodin mši svatou přímo z kyjovského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kněží slaví za těchto okolností mše svaté bez účasti lidu. Toto vysílání už zprostředkovalo několik dalších bohoslužeb i ve všední dny. Filmové záznamy zůstávají na webových stránkách kyjovské farnosti a shlédlo je více než 500 lidí.

Pro věřící stále vycházejí každý týden informativní Farní listy, které jsou dostupné na webových stránkách farnosti, v papírové podobě pak ve vestibulu kostela nebo na faře. 
Duchovní autority připomínají věřícím, aby se vrátili k domácí četbě Písma a ke společným modlitbám v rodinách. Každý večer ve 20 hodin se mohou spojit i s papežem Františkem modlitbou růžence, která má být nesena úmyslem na zastavení pandemie koronaviru a za ochranu rodin. 

Dobrovolníci šijí ochranné roušky nejenom pro seniory

V lékárnách nebyly ochranné roušky, natož respirátory už v prvních dnech pandemie koronaviru k sehnání, ale ušít textilní roušku naštěstí není nic složitého. Jednoduchý návod našli obyvatelé Kyjova na druhé straně letáku, který kvůli mimořádným opatřením k rizikům šíření koronaviru rozeslalo vedení města do všech poštovních schránek. 

Na speciální infolince, kterou město zřídilo, se přihlásilo 30 dobrovolníků, převážně žen různého věku, které se chtěly zapojit do šití roušek. „Probíhá to tak, že my rozvážíme švadlenám materiál, který město nakoupilo, a svážíme ušité roušky. Ty se pak sterilizují a distribuují,“ přibližuje druhý místostarosta Daniel Čmelík, který dostal agendu na starosti. „Roušky pak míří do nemocnice, policistům, hasičům, pracovníkům v odpadových službách, řidičům MHD a všem dalším, kteří jsou tzv. v první linii. Prostřednictvím dobrovolníků jsme roznesli roušky do schránek všem seniorům nad 80 let.“

Roušky lze ušít například i z kapesníků.

Roušky doma šila například paní Eliška, pro rodinu, přátele i město. „Ještě bych chtěla šít pro domov seniorů, ale teď nemám čas. Musím vypracovat a zadat úkoly do matiky,“ říká učitelka. K datu 25. března dobrovolníci ušili více než
4 000 kusů roušek.
V tento den, ve středu dopoledne, byly roušky vydávány seniorům v prostorách Radniční galerie v počtu dvou kusů na jednotlivce. Dalších 600 kusů ochranných roušek bylo veřejnosti k dispozici následující pondělí. O ochranné pomůcky byl zájem, přišel si pro ně i pan Petr Weber. Nějaké roušky stačil prozíravě nakoupit ještě v době, kdy byly v lékárnách k dostání, hodila se i stará zásoba respirátorů, které používal při práci na stavbě. Omezení související s karanténou ve svém životním stylu důchodce podle svých slov nijak výrazně nepociťuje.

Městský úřad Kyjov zřídil infolinku 518 697 401. Sem senioři mohou volat své požadavky na vyřízení nákupu potravin, případně vyzvednutí léků. „Nabídka v tuto chvíli převyšuje poptávku – na krizovou infolinku nám v této souvislosti volají v průměru tři občané denně,“ uvedl tiskový mluvčí města Filip Zdražil s tím, že seniorům většinou nakupují jejich příbuzní nebo sousedé. Přesto má infolinka, kde se občané mohou informovat také o úředních záležitostech, význam. „Objednávka probíhá tak, že senior nadiktuje telefonistce seznam věcí, které potřebuje koupit a uvede svoje bydliště. My pak s ohledem na jeho adresu zavoláme některému z dobrovolníků, který bydlí v dosahu. Ten nakoupí, potraviny s účtenkou doručí a vybere peníze,“ popisuje Zdražil. „K nákupu seniorům se přihlásilo více než 50 dobrovolníků, především z řad studentů. Je to počet, který nás mimořádně potěšil,“ dodává Zdražil.

Při distančním vzdělávání se učí děti i učitelé

Jak se děti vzdělávají, když kvůli pandemii nemoci Covid-19 nechodí do školy? Pro vyučující i jejich žáky je to zcela mimořádná situace, která na všechny klade nové nároky. Učitelé komunikují na dálku s dětmi i rodiči, a zvláště pro starší pedagogy, kteří si až dosud drželi od moderních komunikačních technologií odstup, to může být náročné. Učitelé tedy rozhodně nemají prázdniny. 

Jak informoval ředitel Základní školy J. A. Komenského v Kyjově Radek Klech, dětem od první do třetí třídy posílají jejich učitelé učební materiály většinou do poštovních emailových schránek rodičů. Tímto způsobem probíhá zadání a vyhodnocení úkolů, i zodpovídání případných dotazů žáků. Na mladší děti cílí také dopolední zábavně-vzdělávací vysílání programu ČT 2 UčíTelka, které vzniká s podporou ministerstva školství.
Starší žáci, od 4. do 9. třídy, využívají dlouhodobě na ZŠ J. A. Komenského školní administrativní systém Bakaláři. Zde každý žák po přihlášení najde výukové materiály v jednotlivých předmětech. „Probíhá i živá výuka online, kdy je výklad učitele přenášen v reálném čase,“ uvedl ředitel školy. „MŠMT vydalo teoretický popis distančního studia s praktickými tipy, ke kterým vytvořilo speciální webové stránky #NaDalku. Každá škola si pak může vybrat to, co jí vyhovuje nejlépe. Výborná je podpora jednotlivých nakladatelství, která zpřístupnila materiály pro online výuku zcela zdarma. Také vznikla spousta dalších iniciativ - webových stránek, ty nabízejí pomoc především ve formě učebních materiálů, nápadů a rad,“ přibližuje Klech. „V současné době se soustředím na získání zpětné vazby od učitelů, žáků, rodičů a především na přípravu k většímu využití živé online výuky přes platformu Teams,“ dodává ředitel školy. 

Starší žáci také mohou sledovat odpolední vysílání ČT2, které je pro ně určeno, a doplnit si tak zábavnou formou své vědomosti z fyziky, zeměpisu a dalších předmětů.
Učitelka z kyovského středního odborného učiliště, která vyučuje Ekologii, poslala svým žákům odkazy na videa a články i kontrolní otázky k probíranému tématu elektronickou poštou na jejich email. Poté se soustředila na zadání z matematiky, kterou rovněž vyučuje. Podle doporučení ministra školství by se pedagogové měli zaměřit zejména na profilové předměty, jako je český jazyk a matematika.

Například studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně využívají softwarový výukový systém Moodle. „Zadám své přístupové heslo a dostanu se na server, kde má každý předmět svou složku. Tam jsou prezentace přednášek, studijní materiály ve formě HTML stránek i úkoly,“ popisuje studentka prvního ročníku a dodává, že někteří pedagogové využívají ke komunikaci i svůj e-mail. Úkol musela vypracovat a odeslat do předmětu Počítačové zpracování dat, šlo o zpracování tabulky v Excelu.

Jak uvedl ministr školství Robert Plaga, tato mimořádná situace je příležitostí k tomu, aby se děti naučily zodpovědnosti, samostatnosti i mezigenerační solidaritě a současně, aby si všichni účastníci učebního procesu osvojili nové výukové technologie, které mohou být s úspěchem využívány i v budoucnosti.