V Miloticích se bude točit Marie Terezie

Milotice - Koprodukční televizní seriál rakouského režiséra Roberta Dornhelma Marie Terezie se v roce 2017 a 2019 natáčel především na zámku Valtice a v Kroměříži. Po realizovaných čtyřech dílech jsou v plánu ještě další dva. Tentokrát filmaři zavítají do zámku v Miloticích.

Jak potvrdil zástupce kastelána Státního zámku Milotice Václav Lunga, natáčení se uskuteční první týden v květnu. „Hlavní sál - Sál předků by měl posloužit jako ložnice umírající císařovny. Uvažuje se také, že se v zámeckém parku natočí lovecké scény, filmaři se ale rozhodnou až na místě,“ uvedl.

V hlavní roli mladé Marie Terezie se představila rakouská herečka Marie-Luise Stockinger, později ji vystřídala Stefanie Reinsperger. Jejího manžela Františka Lotrinského ztělesnil český herec Vojtěch Kotek. Na výrobě seriálu se podílejí české, rakouské, slovenské a maďarské produkční instituce. Série byla vysílána na několika televizních stanicích ve všech zemích produkce a také v Německu.

Barokní zámek v Miloticích se stal oblíbenýn cílem výletníků i filmařů.

Na zámku vyhlížejí lepší časy

Milotice – I když po dobu nouzového stavu jsou Státní zámek Milotice a jeho zahrady pro veřejnost uzavřeny a vůbec není jasné, kdy se to změní, na začátek nové sezony jsou už teď připraveni. Bažantnice ale bude minimálně v sezoně 2021 pro návštěvníky nepřístupná.

„Od 8. února letošního roku totiž začala probíhat její komplexní obnova. Kromě prací v bažantnici a dokončení rekonstrukce střechy severozápadní věže proběhla v měsíci únoru také instalace nového elektrického vedení spojená s výmalbou v kostymérně,“ upřesnil a doplnil zástupce kastelána Václav Lunga.

V  prohlídkové trase čeká na návštěvníky několik zrestaurovaných kusů mobiliáře. „Pro pracovnu poslední hraběnky Antoinetty Seilernové byla opravena dvě klasicistní křesla z konce 18. století s vyplétaným sedákem. Nyní se už tedy v pracovně nachází původní komplet tří stejných křesel, jako tomu bylo za hraběnčiných dob v roce 1941,“ přibližuje Lunga.

Ve společenském salonu visí dva portréty, které byly nově zrestaurovány. „První z nich zachycuje Antonii Seilernovu, roz. svobodnou paní von Krosigk (1811–1877). Při restaurování bylo zjištěno, že se jedná o fotografii dokomponovanou olejovými barvami. Zhotovení takto rozměrné fotografie bylo kolem roku 1870, kdy byl portrét namalován, raritou. Autorem olejomalby je vídeňský portrétista Ludwig Graf. Na druhém opraveném portrétu je Henrietta Seilernová (1838–1908), provdaná Loudonová. Při sejmutí rámu byla objevena signatura vídeňského portrétisty Franze Schrotzberga a datace 1865. Jedná se o velmi kvalitní malbu, která podtrhuje věhlas jejího autora. Ten kupříkladu portrétoval císařský pár Františka Josefa I. a Alžbětu (Sissi) či členy předních šlechtických rodin monarchie,“ popisuje zajímavosti, které budou čekat na první návštěvníky zámku Václav Lunga. 

 

Respirátory si mohou zakoupit na faře

Region – Pandemie zasáhla všechny sféry života, včetně náboženského života věřících. Ke slovu se dostal internet s pestrou nabídkou přenosů bohoslužeb z různých konfesí a míst nejenom regionu, ale celé země. Mnozí věřící však dávají přednost účasti na mši svaté ve své farnosti, kde to znají, i když třeba jenom virtuálně. Na změněné neobvyklé podmínky reagovali v jednotlivých farnostech regionu různě, duchovní správci rozhodovali a postupovali dle svého uvážení a možností.

V Hodoníně se v katolickém farním kostele sv. Vavřince slouží denně mše za přítomnosti maximálně 25 osob, to znamená naplnění deseti procent kapacity kostela. Nabídka televizních přenosů bohoslužeb, především na TV Lux a TV Noe je podle Mons. Josefa Zouhara, duchovního správce farnosti, bohatá, takže od on-line přenosů z farního kostela při podzimní vlně pandemie upustili. V minulém roce se kvůli koronavirové krizi ve farnosti neuskutečnilo ani první svaté přijímání. Děti se na ně připravují nyní, a to kombinovanou výukou, jednou týdně v kostele a jednou týdně on-line formou. K prvnímu svatému přijímání by mělo letos přistoupit celkem 30 dětí. Jak řekl otec Zouhar, těžká je situace především pro staré lidi v domovech, ležáky a jinak nemohoucí, které dříve pravidelně navštěvovali. Také mnoha především starším věřícím chybí pravidelná účast na bohoslužbě. Podle přání farníků přicházeli i do domácností a zde sloužili soukromou mši svatou. Aktivní je v hodonínské farnosti Centrum pro rodinu, které na Facebooku farnosti zve na on-line přednášku Radosti a strasti dospívání, která se uskuteční 18. března.

Ve Veselí nad Moravou mohou věřící sledovat on-line živé vysílání z dění ve farním kostele Sv. Andělů strážných. I zde se slouží mše za účasti maximálně 25 lidí. Hojně je využívána možnost vykonání osobní svaté zpovědi a přijetí sv. přijímání. K prvnímu svatému přijímání tu děti přistoupily loni na podzim. V současné době rodiče přihlašují své děti k přípravě na letošní první sv. přijímání. „Osobní vztah s Bohem, modlitbu a duchovní četbu bychom měli pěstovat v každé době, v současné situaci a podmínkách mnohem víc," uvedl děkan farnosti Mons. Václav Vrba. Bolestí je podle něj silné omezení návštěv u nemocných kvůli riziku nákazy.

Na kanále YouTube farnosti Kyjov je přihlášeno téměř 500 odběratelů. Věřící mohou živě i ze záznamu sledovat mše svaté, křížové cesty, bohoslužby slova. V této postní době děkan Mgr. Vladimír Mrázek přidal i Postní minuty, krátká zamyšlení na každý den. Mše svaté se ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie mohou konat tak jako jinde jen za omezené účasti věřících. K prvnímu svatému přijímání se v Kyjově chystá 20 dětí, pro které je každý týden připraveno půlhodinové výukové video náboženství. „Na tuto dobu se dá nahlížet jako na příležitost, příležitost ke změně smýšlení, zvyků, postojů, hodnot – a je na každém z nás, nakolik ji využijeme,“ zamýšlí se kyjovský děkan Mrázek. 

 

Na kanále YouTube farnosti Kyjov je přihlášeno téměř 500 odběratelů. 

 

On-line přenosy bohoslužeb využívají v různé míře i další farnosti regionu, například v Dolních Bojanovicích nebo významné poutní místo Žarošice. V Blatnici pod Svatým Antonínkem používají k rezervaci účasti na mši svaté v místním kostele místenky. Respirátor si zde lidé mohou zakoupit na faře.

Zapojení praktiků a plošné testování mají pomoci

Region – Do očkování proti nemoci covid-19 se zapojují praktičtí lékaři. K datu 11. března se bylo možné nechat naočkovat v okrese Hodonín 66 praktickými lékaři. Z toho 24 působí na Hodonínsku, stejný počet na Kyjovsku a 18 na Veselsku. Celkem se na na jihu Moravy do očkování zapojilo už více než 500 praktiků. Vakcín je zatím málo, ale situace by se měla zlepšovat. „Pacienty, kteří se neozvou, budou kontaktovat sami praktičtí lékaři. Prosíme zatím jen o trpělivost – vakcín zatím není tolik, aby dávku dostali úplně všichni. Předpokládáme, že se brzy počet dávek směřujících do Jihomoravského kraje, navýší,“ řekl mluvčí kraje Michal Cagala. 

Počet nakažených v regionu vzrostl. V Hodoníně je k datu 11. března evidováno 295 covid-pozitivních osob, v Kyjově 141 a ve Veselí nad Moravou 78 lidí. V celém okrese je pozitivních 1 794 osob. 

Kromě očkování je dalším nástrojem v boji proti pandemii plošné testování antigenními testy. Týká se firem i zaměstnanců veřejné správy. Největším podnikem v Kyjově je společnost Vetropack Moravia Glass. Ta dosud spolupracovala na testování jednotlivých případů zaměstnanců se závodní lékařkou, případně s diagnostickou laboratoří SPADIA, která vždy přijela do areálu firmy.

„Od začátku tohoto roku spolupracujeme na dříve dobrovolném a nyní na povinném antigenním testování s certifikovaným soukromým zdravotnickým zařízením, které provádí testování zaměstnanců v areálu firmy za podmínek v souladu s nařízením vlády,“ informovala asistentka generálního ředitele sklárny Regína Bělohoubkova „Z doposud provedených cca 300 testů v posledních dvou týdnech bylo indikováno pět osob s pozitivním výsledkem. Tito pracovníci byli odesláni za účelem potvrzení výsledku na PCR test. V tomto týdnu budou otestování všichni zaměstnanci, stejně jako v následujících týdnech po dobu trvání této povinnosti. Testování probíhá rychle a bez zásadních problémů.“

Společnost Vetropack Moravia Glass od začátku uplatňuje rozsáhlá vnitřní preventivní hygienická opatření s cílem chránit zdraví svých zaměstnanců a jejich rodin. Zaměstnance vybavuje průběžně ochranným prostředky a poskytuje vitamínové balíčky pro zvýšení imunity.

Šroubárna Kyjov se svými 358 zaměstnanci zahájila hromadné samotestování zaměstnanců antigenními testy v pondělí 8. března. „Testování probíhá ve vyčleněných prostorách za asistence vybraných pracovníků firmy při dodržení všech dostupných hygienických opatření,“ sdělil finanční ředitel a jednatel společnosti Janusz Pindur. Během tří dnů bylo pomocí antigenních testů ze slin otestováno 274 zaměstnanců firmy, z toho dva byli pozitivní.

Areál firmy Šroubárny Kyjov. (Foto: facebook firmy)

Milan Doktor: Byli jsme průkopníky canisterapie

Milan Doktor se svým psím miláčkem.

Lipov – Všechno to začalo v roce 1997, kdy si pořídili k Vánocům pejska Justyho. Jednalo se o štěně zlatého retrívra a ukázalo se to jako dobrá volba. Pejsek byl inteligentní, společenský, přítulný. Netrvalo dlouho a pořídili mu parťáka a posléze si založili chovnou stanici. Od roku 2000 se začali zajímat o canisterapii, která byla tou dobou u nás v plenkách. V současné době mají na svém kontě více než 3500 canisterapeutických návštěv v různých typech zařízení. Začínali v běžných i speciálních mateřských školách a základních školách, později je zvali do domovů pro seniory a v posledních pěti letech jsou cílem jejich návštěv i čtyři nemocnice v různých krajích.

Čtyřiapadesátiletý Milan Doktor je od roku 2007 předsedou Canisterapeutického sdružení Jižní Morava. Současně je i rozhodčím pro canisterapeutické testování a rozhodčím Českého kynologického svazu - pro speciální výcvik vodících a asistenčních psů. Zajímalo nás, kde hledat počátky této kariéry, jak se to „přihodí“, že se člověk dostane do takové oblasti a na dané pozice. Tady je jeho příběh.

„Už na vojně jsem poznal, že mám něco v sobě ve vztahu ke psům, co se dá jen těžko popsat, podobně jako to měl můj děda ke koním,“ vypráví Milan Doktor. „I na vojně byli problémoví psi, ale já osobně jsem s nimi žádné potíže neměl. Choval jsem se k nim empaticky a nedalo mi to práci si s nimi rozumět. No a když naše děti – Bětce bylo devět a Honzíkovi pět - chtěly psa, začalo se mluvit o zlatém retrívrovi. Nebylo to tenkrát zase až tak běžné plemeno, jako je tomu dnes, ale podle knih to měl být pes přátelské povahy. Já s manželkou začal shánět štěně a naše děti pořídily první knížku o výcviku retrívrů.“

Od chovatelky z Lipova si tedy na Vánoce 1997 přivezli „chlupatý dárek“, Justyho. A protože chovatelka se s radami nepředala, učili se všichni krok za krokem společně. „Naštěstí má člověk kamarády a intuici,“ dodává dnes zkušený canisterapeut. „První rok společného života jsme zvládli docela dobře, s chovatelkou jsme se spřátelili a s Justym se dařilo dokonce i na výstavách. A tak manželka s dětmi vymyslela, že pořídíme dalšího psa. Dostal jsem ho jako “dárek" k narozeninám, abych nemohl odmítnout. Tentokrát jsme si odváželi opravdu malé štěňátko. Bady byl úžasný, hodně inteligentní štěně, které se učilo samo. Stal se z něj druhý nejúspěšnější pes v republice. A tak šel čas s našimi chlupáčky ve třípokojovém bytě, kde ani sousedé nevěděli, že máme doma psy, pokud nás neviděli z okna. Kluci neštěkali.“

Když se jim naskytla příležitost vyměnit byt za polosamotu v Lipově na Veselsku, neváhali. „Z našeho prostorného domu se rychle stala „útulná psí bouda“. Získali jsme dva jedince, rodiče Badyho, od chovatelky, která se přestala zlaťákům věnovat.“ (Zlaťák je slangové označení pro zlatého retrívra, pozn. red.) „Založení chovatelské stanice byl jen další logický krok v našem životě. Díky tomu, že psi, které jsme v té době měli doma, byli pohodoví a snášenliví vůči všem lidem, jsem se v roce 2000 začal zajímat o canisterapii, která tehdy teprve začínala.“

Milan Doktor vnímal potenciál, který tato metoda může přinést. „Jde o přirozené využití vlivu psa na člověka, aktualizaci vztahu, který tady funguje tisíce let. Pes je jediné zvíře, které je po našem boku jako pomocník, projevuje nám lásku, chrání nás a klidně u nás spí v posteli, viz malby v jeskyních nebo na hradech a zámcích. Takže nic nového,“ shrnuje. „Člověk se v dnešní době ale naučil víc vnímat potřeby lidí a potřeby zvířat. To přineslo posun v rozvoji zooterapie, jejíž součástí je i canisterapie – příznivé působení psa na člověka.“

Účinky canisterapie jsou široké - rozvíjí motoriku, podněcuje komunikaci, pomáhá při depresích, pocitech osamělosti a ztráty. Je užitečná při nácviku koncentrace a paměti, používá se také například při polohování. Musí se to však umět. Jaké předpoklady musí splňovat člověk, který se chce zabývat canisterapií?

„Na prvním místě je důležitý cit pro výchovu různých povah psů, dělat to srdíčkem, a ne pro zisk. Canisterapeut musí mít sociální cítění, empatii, porozumění lidem a jejich potřebám, náladám. Důležité je brát zřetel i na jejich zdravotní stav, který musí být vždy konzultován s odborníky daného zařízení. Vyžaduje to notnou dávku improvizace i znalost legislativy a další. Je to vlastně "celoživotní vzdělávání". Ve zkratce se dá říci, že canisterpii může dělat každý člověk, který má srdce na pravém místě a má k tomuto vhodného, otestovaného psa. Já osobně už mám za sebou opakované testování s mými dvanácti psy v průběhu let. Povaha psa je geneticky daná, takže se změnit ani vycvičit nedá.“

A jak současná omezení kvůli pandemii koronaviru prožívají jeho psí svěřenci? „Špatně,“ zní jednoznačná odpověď „páníčka“. Nenudí se? ptáme se dál. „Nudí, musím pro ně najít jinou aktivitu. Vládní opatření nedávají žádný prostor canisterapeutické návštěvy vykonávat, i když by byly žádoucí. Smlouvy podepsané s jednotlivými zařízeními nám nepomohou. Pro obě strany představuje nákaza značné riziko. V našem okrese se jednalo o Nemocnici Kyjov, Nemocnici TGM Hodonín, S-centrum Hodonín, jednotlivé mateřské školy, Základní školy Strážnice, Žeravice, Hroznová Lhota, Lužice, Kyjov, Domov pro seniory Strážnice, no prostě spousta míst, která vypadla. O ekonomické stránce věci nemá cenu mluvit, psi musí být krmeni a procvičováni každý den. Stát tyto podpůrné aktivity nezajímají, táhneme to z vlastních zdrojů. Nezbývá než věřit, že se situace zlepší a navrátí do normálu. Nějakou dobu ještě budeme muset vydržet.“ 

 

Milan Doktor se svou psí smečkou.

 A kolik že těch pejsků s nimi vlastně žije? „Doma máme k dnešnímu dni Nubi, Falko, Fíbí a Gastona, čtyři goldeny“ (slangové označení pro zlaté retrívry, pozn. red.) „a v nejbližší době doplní psí smečku nová fenečka Annabellka po našem Gastonovi. Kromě toho máme dva kocoury a dvě kočičky, které někdo předloni pohodil na našem dvoře. Psí smečku uzavírá teriér Edy. Nejhlasitějším členem zoo rodiny je papoušek Alexandr malý,“ vypočítává chovatel Milan Doktor. „Život bez zvířat si už nedovedeme představit. Byli jsme průkopníky canisterapie, osvěty a praxe. Po jednadvaceti letech vidím, že to má smysl.“

(Foto: archiv Milana Doktora)

Očkovaných lidí pomalu přibývá

Region – Nemocnice Kyjov byla zařazena na seznam očkovacích míst a od úterý 16. února začala s očkováním proti nemoci Covid-19. Ve středu 3. března zahajuje provoz nově zřízené očkovací centrum v Kyjově v kulturním domě na Masarykově náměstí. Denně zde bude naočkováno 240 lidí. K tomuto účelu budou využívány prostory estrádního sálu a přilehlých prostor. Zaregistrovat se lze prostřednictvím centrálního rezervačního systému na adrese https://reservatic.com/ockovani nebo na bezplatné telefonní lince 1221. 

Od pondělí 1. března 2021 se k očkování mohou registrovat osoby starší 70 let. Očkování je nově dostupné také pro pedagogické pracovníky a nepedagogické zaměstnance v regionálním školství. Do očkování se zapojí po domluvě s krajským koordinátorem i praktičtí lékaři a díky tomu se celý proces očkování urychlí. 

Od 1. 3. se mohou registrovat k očkování osoby starší 70 let.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistky bylo k datu 25. února v Nemocnici Kyjov naočkováno

2 470 osob a v nemocnici TGM Hodonín 

1 171 lidí. Podle místa bydliště Kyjovjákům bylo aplikováno  3 330 dávek vakcíny a 2 357 dávek dostali  obyvatelé Hodonína.  K datu 25.února je evidováno 109 covid-pozitivních osob v Kyjově, v Hodoníně je to 171 osob a ve Veselí nad Moravou 50 osob.

 

 

Zdravotníci v kyjovské nemocnici v době páteční uzávěrky novin pečují o 70 covid-pozitivních pacientů, z nich je asi pětina ve vážném zdravotním stavu. Všech devět pacientů, které nemocnice přijala z oblasti Náchodska v severovýchodních Čechách, již opustili po léčbě nemocnici. Více než 200 kilometrů dlouhý převoz do Kyjova si vyžádala epidemiologická situace, která v Královéhradeckém kraji patří k nejhorším v celém Česku. 

 

 

Ráj pro knihomoly hned tak neskončí...

Zavřená kina, divadla, restaurace, kavárny i posilovny vytvářejí ideální podmínky pro ty, kdo milují chvíle samoty s knížkou v ruce. Pokud ovšem nemají starosti kolem zdravotního stavu své osoby nebo blízkých. Ani sledování zpráv ve sdělovacích prostředcích na klidu nepřidá. Někdy je zkrátka lepší místo večerních „televizních novin“ sáhnout po dobré knize.

Improvizované výdejní okno v knihovně.

Městská knihovna v Kyjově vychází svým čtenářů vstříc a od 15. února funguje v režimu výdejového okénka. Vypůjčené knížky zde lidé mohou vrátit a zároveň si formou lístku vhozeného do boxu objednají žádaný titul. Knihu si mohou zamluvit také elektronicky nebo po telefonu. „Máme nyní otevřeno tři dny v týdnu, během jednoho dne obsloužíme až sto čtenářů,“ informovala ředitelka knihovny Michaela Moudrá. Jde to rychle, návštěvníci knihovny se tu zbytečně nezdržují. Paní Hana si u pultu „výdejního okna“ vyzvedává populárně naučnou publikaci o výchově dětí v raném věku. „Brzy budu už podruhé babičkou a na tuto knížku nás upozornili na semináři, tak jsem ráda, že jsem ji sehnala,“ říká se spokojeným úsměvem žena, povoláním zdravotní sestra. Jak doplňují pracovnice knihovny, v žebříčku oblíbenosti vedou už delší dobu zejména romány Aleny Mornštajnové, detektivky a čtení pro ženy.

Pozornost na sebe knihovna strhla již v neděli 14. února, který většina lidí zná jako svátek zamilovaných. Zároveň je to ale také Mezinárodní den darování knihy. Pracovnice zabalily knihy do líbivého balícího papíru a úhledné balíčky vystavily do regálu před vchod do knihovny. „Do rána byl regál prázdný,“ konstatuje spokojeně ředitelka knihovny s tím, že využily publikace, která knihovna získala převážně z darů. V minulých letech darované knížky v tento den mířily hlavně do škol. 

Regál se zabalenými knihami se v neděli 14. února rychle vyprázdnil. (Foto: Facebook knihovny)

Pro děti knihovna připravila sympatické tematické kufříky, které kromě knih obsahují například i deskové hry, pexesa, audioknihy, brainbox nebo knihu ze série „kouzelné čtení“, k níž je možné zapůjčit speciální Albi tužku. Děti si mohou podle svých zálib a věku vybrat například téma Pohádky, Vesmír, Zvířata, Angličtinu a nebo kufřík pro předškoláky. Na chodbě před dětským oddělením knihovny je pro malé návštěvníky přichystaná panelová výstava o Janu Amosu Komenském, a to populární formou komiksu.

„V době uzavření knihovny jsme se věnovali péči o knižní fond. Pracovali jsme na novém přehledném barevném štítkování knih. V podstatě všechny knihy prošly našima rukama, protože jsme je znovu obalovali. Našel se čas i na důkladný úklid skladu. Provedli jsme revizi knižního fondu a objednali jsme nové publikace k jeho doplnění, šlo hlavně o povinnou školní literaturu. Kromě Facebooku jsme založili také Instagram a vyhlásili jsme soutěž o nejzajímavější fotografii z prostředí, kde se dá také číst. Funguje i virtuální knižní klub, kde naši čtenáři sdílí tipy na dobré knihy, “ vypočítává aktivity pracovníků knihovny Michaela Moudrá.

V knihovně otevřeli také další semestr Virtuální univerzity třetího věku, kurzy České dějiny a jejich souvislosti II a Barokní architektura v Čechách. Účast je ale nízká. „I když výuka probíhá formou videopřednášek, lidé se chtějí také scházet, vyměňovat si poznatky, mluvit spolu. Je to přirozené. Také my jsme s kolegyněmi v této době absolvovaly různá on-line školení v našem oboru, ale shodly jsme se na tom, že jsme z této formy výuky unavené a už se opravdu těšíme, až se situace ohledně koronaviru zlepší a lidé se opět budou moci bez obav setkávat. K tomu mají i naše prostory knihovny jako komunitního centra sloužit,“ uvedla ředitelka Moudrá.

Obdobná situace je i jinde v regionu. Výdejní okénko funguje také v knihovně v Hodoníně, která umožňuje svým čtenářům i zcela bezkontaktní půjčování předem objednaných knih a jejich vrácení do návratového boxu. Knihovna ve Veselí nad Moravou od čtvrtka 18. února zavedla půjčování knih „na zazvonění“.