Poslední důležité hlasování před stavbou aquacentra

Kyjov – Na zasedání zastupitelstva 7. června, které se netradičně konalo s ohledem na protiepidemická opatření v prostorách kina Panorama, bylo potvrzeno výběrové řízení a schválen dodavatel stavby na projekt aquacentra v Kyjově. Veřejnou zakázku vysoutěžila společnost Metrostav za cenu 285 400 000 Kč.

Poslední odhad předpokládaných nákladů byl při tom 250 milionů. Jak uvedl místostarosta Daniel Čmelík, cena stavebních materiálů vzrostla a ve srovnání s obdobnými projekty je částka 285 milionů adekvátní a výhodná. Město je ve výborné finanční kondici a úvěr si může dovolit. Většinu zastupitelů přesvědčil, návrh byl přijat 20 hlasy. Proti nebo se zdrželi hlasování bylo 6 členů opozičního sdružení Pro Kyjov.

Stanovisko opozice shrnul zastupitel Lukáš Fridrich. „Kyjov si může úvěr dovolit a za současných podmínek je navíc výhodné si vzít úvěr s nízkým úrokem a peníze investovat,“ potvrdil s tím, že vodní areál přinese vyžití obyvatelům města i okolí. Jak ale dodal, jde o luxusní zboží, které neřeší žádný ze zásadních problémů města, a tím je především nedostatek cenově dostupného bydlení. „Splácením úvěru výdaje nekončí, je nutno stavět nové atrakce, aby si aquapark udržel atraktivitu pro návštěvníky. Po deseti letech a později bude třeba obnovovat technickou infrastrukturu,“ pokračoval Fridrich. Opozice vidí řešení v plnohodnotné rekonstrukci letního areálu koupaliště a použití zbylých peněz z úvěru na investice do rozvoje bydlení a do infrastruktury pro místní spolky, například Klubu Nětčice, haly v Bohuslavicích a podobně. Zastupitelé dalších stran však na tuto variantu neslyšeli.

Kyjovské koupaliště se začalo budovat v roce 1958 a bylo otevřeno 13. června 1964. Od té doby sloužilo obyvatelům města i okolí. Nyní bude zavřeno už druhou koupací sezónu. „Jsme ve fázi, kdy zastupitelé vybrali dodavatele. Nyní musíme vyčkat na skončení zákonné lhůty pro podání případných námitek. Pokud vše půjde dobře, v řádu několika týdnů bychom přistoupili k podpisu smlouvy,“ řekl Novému Slovácku místostarosta Čmelík. „Demoliční práce ve stávajícím areálu by mohly začít ještě letos v létě. Plán je takový, abychom v průběhu příští koupací sezony mohli nově zrekonstruovaný areál otevřít pro veřejnost. Stavba aquacentra by začala v příštím roce, jeho otevření je předběžně plánováno na první polovinu roku 2023.“ 

Krytý bazén bude součástí aquacentra v Kyjově.

A jaká překvapení budou návštěvníky areálu v koupací sezoně 2022 čekat? „Půdorys obou hlavních bazénů zůstane zachován. V tom větším budou tři padesátimetrové plavecké dráhy, nově přibude relaxační zóna s vodními atrakcemi. Menší, neplavecký bazén nabídne atraktivní skluzavku a dětské vodní prolézačky. V blízkosti obou bazénů vyroste letní bar,“ popisuje Čmelík.

Definitivní konec mlékárny v Kyjově

 Zchátralý objekt kyjovské mlékárny zakončí svou téměř devadesátiletou éru demolicí.

„Komín jako historický odkaz na výrobu, která měla v těchto místech mnohaletou tradici, zůstane zachován. Mírný náklon komínu překážkou není, nicméně v plánu je statické posouzení objektu,“ uvedl mluvčí města Filip Zdražil.

Komín byl postaven již v roce 1935 a v tomtéž roce byla dokončena i budova mlékárny. Mlékárnu postavilo Rolnické mlékařské družstvo a náklady tenkrát činily 418 000 Kčs. Podnik zaměstnával desítky lidí a na mléko a mléčné výrobky ještě v devadesátých letech stávaly v podnikové prodejně fronty. Vyrábělo se tu kromě mléka také máslo, jogurty a sýry. Mlékárenský závod ukončil výrobu v roce 2006.

Město areál o rozloze čtyř a půl tisíce metrů čtverečních odkoupilo v roce 2015 za výhodnou cenu 8 milionů. Otevřelo tenkrát veřejnou debatu o možnostech využití této lokality v centru města a přislíbilo, že nechá zhodnotit architektonicko-technický stav budovy. Na nalezení nejvhodnějšího řešení si dalo lhůtu jednoho roku. Během následujících let opuštěné budovy však dále chátraly a lákaly skupinky mladých lidí, kteří do nich nelegálně vnikaly.

„Mlékárna se pro možnosti dalšího využití ukázala jako nevhodná, proto bude budova zdemolována, na rozdíl od sousedního pivovaru,“ informuje mluvčí Zdražil. „Piovar je z hlediska architektonického zajímavý objekt a stojí za to pokusit se ho zachovat.“ Demolice mlékárny město vyjde na 2,85 milionu korun. Podle předpokladu by práce měly být zahájeny začátkem prázdnin, město zatím čeká na podpis smlouvy s dodavatelem.

A jaké bude další využití lokality? „Základní idea je taková, že areál by měl sloužit z části bydlení, částečně by měl nabízet služby - obchodní, případně kancelářské prostory, může tam být i zázemí pro městskou galerii, o jejímž vzniku se v Kyjově v posledních letech mluví,“ přibližuje Zdražil. „Prioritou města je nyní uzavření dohody s některým z developerů, který by do výstavby zainvestoval své prostředky a postavil tam něco, co bude ku prospěchu občanů. Určitou dobu by objekt komerčně využíval tak, aby pro něj taková investice byla zajímavá, a následně by areál vrátil k užívání městu. Variant je ale více a vždy je to o dohodě. V tuto chvíli město konkrétní nabídku na stole nemá,“ zakončil Zdražil.

Je internet kamarád, nebo nepřítel? Webinář pro rodiče

 Mladí by měli mít jistotu, s kým komunikují.

V době covidu děti trávily kvůli on-line výuce u obrazovky počítače ještě více času než obvykle. Některé přiznávají, že místo stoprocentního sledování výkladu hrály počítačové hry nebo brouzdaly po internetu. Děti jsou ve virtuální realitě většinou více doma než jejich rodiče, ale stále zůstávají dětmi, které jsou v podstatě důvěřivé a často snadno zneužitelné. Proto rodiče nesmí rezignovat na své výchovné působení ani v kybernetickém prostoru. Dům dětí a mládeže v Kyjově ve spolupráci s Policií ČR nabídl rodičům Webinář na téma Internet a jeho rizika. 

Webinář je v podstatě seminář v on-line prostředí, takže předpokládá základní gramotnost v používání PC a internetu. Zatímco před několika lety přednáška na stejné téma zaplnila divadelní sál Domu kultury v Kyjově, ke sledování webináře se připojila pouze asi desítka zájemců. Přednášky byly zcela zdarma a konaly se ve dvou termínech, pro rodiče dětí prvního a druhého stupně základní školy. „Čekali jsme větší zájem, ale jsme rádi za každého zodpovědného rodiče,“ přiznává Michaela Hrozová, pedagog volného času Domečku.

Policejní preventista Petr Zámečník připomněl v úvodu přednášky podceňovaný fakt, že co se jednou vloží na internet, to žije dál svým vlastním životem, nad kterým ztrácíme kontrolu. Ať už jde o intimní fotografii nebo neuvážený komentář. I když se materiál později rozhodneme smazat, nevíme, kdo si ho mezitím stáhl a neovlivníme, jak s ním naloží. To si neuvědomují často ani dospělí, a tím spíše děti.

„Kdybyste věděli, že za domem je hluboké jezero a vaše děti neumějí plavat, nechali byste je bez dozoru?“ přirovnává preventista. Mnozí rodiče ale rizika hrozící jejich dětem na internetu ignorují. A někdy jdou sami špatným příkladem, kdy na své profily v sociálních sítích umísťují soukromé fotografie, včetně fotek svých malých dětí. Ty se tak snadno mohou stát terčem sexuálních predátorů. Proto je důležité nastavení osobních profilů jako soukromé, abychom jejich obsah sdíleli výhradně s přáteli – a i ty je třeba volit uváženě.

Podle Zámečníka je nezbytné komunikovat s dětmi o tom, co se na internetu děje. Vysvětlovat a být konstruktivní. Pomoci jim rozlišovat svět virtuální a skutečný. Děti musí vědět, že ať už se stane cokoliv, vždycky se mohou na své rodiče obrátit. Doporučuje shlédnout krátké didaktické filmy na YouTube Řekni ne a Seznam se bezpečně. Upozorňuje také na celovečerní dokumentární film V síti. 

Rodiče by neměli nechat dítě na sociálních sítích samotné.

„Důležitým krokem je ověřit si totožnost svého protějšku na sociální síti. Zda se muž nevydává za ženu nebo vrstevníka a podobně. Lze to provést jednoduše zasláním fotografie s aktuálním datem nebo dnešními novinami, případně videohovorem, “ vysvětluje Zámečník. Doporučuje také, aby rodiče znali hesla k účtům nezletilých. Se sexuálními útoky, zastrašováním a vydíráním se setkávají už děti na prvním stupni základní školy, a ne pouze středoškoláci, jako tomu bylo dříve. „Velkým problémem dneška je sexting – fotografie a videa se sexuálním obsahem, které pořizují většinou dívky, často už ve věku desíti a jedenácti let,“ upozorňuje preventista a dodává, že to není jenom nevhodné a rizikové chování, ale dá se interpretovat jako výroba a šíření pornografických materiálů, což je trestný čin. „Následuje vydírání, osobní schůzka, která často končí nezákonným sexem či znásilněním,“ dodává. Děti se také stávají obětí kyberšikany či cyberstalkingu - pronásledování. A zvláště v koronavirové době nebyla nouze o hoaxy - lživé poplašné zprávy a nevyžádanou poštu – spam.

Přílišné využívání sociálních sítí nebo dlouhý čas strávený hraním počítačových her může vést k závislosti. Ta se projevuje ztrátou ostatních zájmů, nepříjemnými abstinenčními příznaky a jejím projevem bývá i zvýšená únava z nočního hraní. V takovém případě je třeba vyhledat co nejdříve odbornou pomoc. Policejní preventista Petr Zámečník měl v poslední době také několik on-line přednášek pro žáky základních škol v regionu. Na podzim opět ve spolupráci s kyjovským Domečkem chystá další přednášku pro rodiče, a to „naživo“.

Klub Bárka pomáhá mladým chytit správný vítr do plachet

Budova Klubu Bárka za plátnem letního kina v Kyjově.

Podle Wikislovníku je bárka malá loď s vesly, někdy vybavená pomocným plachtovím. Nízkoprahový Klub Bárka v Kyjově je dostupným zařízením pro ty, kteří v životě trochu plavou a někdy se i topí v problémech.

Klub sídlí v přízemní budově za plátnem letního kina na ulici Svatopluka Čecha. Funguje pod hlavičkou Charity Kyjov již od roku 2008. Interiér i exteriér klubu nepostrádá kreativitu a mladého ducha. Pro mladé je také zařízení určeno. Ve středu a v pátek sem přicházejí děti a mládež do 14 let, ostatní dny jsou určeny pro starší uživatele do 26 let. Stačí, když prozradí své křestní jméno nebo přezdívku, rok narození a město, z kterého pochází. V současné době zde evidují 87 uživatelů, z toho 26 do 14 let.

„Nejsme ani učitelé, ani rodiče… ale ani kamarádi,“ říká vedoucí zařízení Petra Hradilová. „Klienty doprovázíme. Nasloucháme jim a oni jsou často překvapivě otevření. Pracujeme na tom, aby vznikl vztah důvěry a porozumění. Vycházíme z potřeb klientů, například formou hry jim pomáháme, aby si je uvědomili. Není to pro každého snadné. Mohou tu trávit volný čas s dalšími nebo individuálním rozhovorem. K dispozici mají stolní fotbálek a jiné stolní hry, mohou si zahrát šipky, je tu knihovna i hudební zkušebna. Samozřejmě také PC s internetem. V případě potřeby zprostředkujeme kontakt s dalšími institucemi ve prospěch klienta. Za normálních podmínek pořádáme besedy na různé témata – vztahové problémy, šikana, drogová závislost a podobně. Ale samozřejmě od klientů vyžadujeme dodržování pravidel, mezi ty základní patří, že sem nesmí pod vlivem alkoholu nebo drog.“

Část klientů se nachází právě v životním období, které si zpestřují experimenty s kouřením, alkoholem nebo návykovými látkami. „Dříve jsem pracovala v terapeutické komunitě Krok a domnívala jsem se, že už mám nějaké zkušenosti a práce v nízkoprahovém zařízení bude podobná,“ pokračuje Hradilová. „To se ale ukázalo jako velký omyl. Zatímco v Kroku už mají klienti to nejhorší za sebou a jsou většinou silně motivovaní ke změně, odrazili se ode dna, u našich uživatelů je to jinak. Snažíme se je směřovat na lepší cestu, ale posun často nebývá velký. Proto cílíme na čím dál mladší děti a začínáme s prevencí. V podstatě dnes neexistuje dítě, které neřeší problém...“

S prevencí je dobré začít brzy  

Je středeční odpoledne a přicházejí tři školačky ze čtvrté třídy. Mají rozdělanou práci. Dnes budou dokončovat plátěné tašky, které pomalují speciálními barvami na textil. Pracovnice klubu si s nimi sedá za stůl a jedné z nich pomáhá vybrat kreslený motiv ze stránek internetu. Holky jsou šikovné, každá taška bude jiná a jinak hezká. Ale v čem se liší práce v klubu od činnosti školní družiny nebo výtvarného kroužku? „Děti se při činnosti přirozeně rozpovídají. Je jich tu vždy jen několik, takže se jim můžeme věnovat. Někdy hledají, a třeba jenom podvědomě, radu a vedení. Vysvětlení a nadhled dospělého. Přijetí. Pokud přijde řeč na návykové látky, vysvětlujeme jim, co se v organismu děje a proč je dobré se takovým věcem vyhnout,“ přibližuje Hradilová.

Děvčata přišla strávit volný čas do klubu.

„Děti dnes často trpí izolací, a to nejenom v době nouzového stavu. Naše zařízení fungovalo. V době druhé vlny pandemie jsme dopoledne zajišťovali on-line výuku pro osm dětí pracovníků charity. V první vlně jsme měli zavřeno a pečovatelkám jsme vypomáhali přímo v terénu. Byla to silná zkušenost,“ sděluje vedoucí klubu, kterou práce s lidmi naplňuje. „Nejhorší situace je, když klient odmítá nebo bojkotuje spolupráci. Ty mechanismy a prostředky, jak zlepšit jeho situaci, tu jsou a mi mu k nim můžeme pomoci, musí ale aspoň trochu spolupracovat, což bohužel není pravidlem.“

Příběh s dobrým koncem

O svůj příběh se přišla podělit šestadvacetiletá Soňa. Ráda, a s veselým smíchem vzpomíná na čas, který prožila i se svou sestrou v základní škole v Boršově na ulici Školní. Chválí učitele i spolužáky, s některými z nich je stále v kontaktu. Hrála za školu basketbal, dělala atletiku. Potom absolvovala Střední odborné učiliště v Kyjově, obor ošetřovatelství. V té době si společně s kamarádkou našla cestu do Klubu Bárka.

Soňa a její dvě starší sestry vyrůstaly jenom se svou maminkou v nedaleké vesnici, otec brzy zemřel. „Maminka prožila dětství v dětském domově. Byla zanedbané dítě, nikdo s ní nemluvil. Následky si nese celý život. Postará se o domácnost, ale úřední záležitosti vyřídit nedokáže. V klubu mi pomohli pro ni zařídit důchod. Bylo to složité období, protože jsme se dostali do dluhů. Navíc jsem řešila vlastní vážné zdravotní problémy, zemřel nám blízký příbuzný. Finančně jsme na tom byli velmi špatně. Pomáhali mi zde se školními úkoly a později jsme společně procházeli inzeráty a hledali práci. Bylo mi kolem dvaceti a zůstalo to všecko na mně. Někdy toho bylo příliš…“ odmlčí se mladá žena. „Pracovníci charity nás podporovali jídlem z potravinové banky, zajistili zdravotní péči o maminku, kterou potřebovala.“ Petra Hradilová doplňuje: „Soňce a její mamince jsme pomohli přes občanskou poradnu Charity Kyjov a Domácí hospic David, vedoucí sestřička domluvila s ošetřující lékařkou službu, kterou proplácí zdravotní pojišťovna.“

V současné době už jsou z nejhoršího venku a Soňa si sama našla v blízké obci práci, kde se cítí spokojená. „Mým cílem je teď co nejdéle si práci udržet,“ zdůrazňuje. Se svými dvěma sestrami udržuje dobré vztahy, i když už se odstěhovaly a mají vlastní rodinu. Je pevně rozhodnuta se v případě nutnosti postarat i o svou maminku. „Vždyť jsem se vyučila ošetřovatelství,“ říká rozhodně. Soňa je napůl Romka, po otci, a zmíní, že i kvůli tomu občas zažila příkoří. 

Vedoucí klubu Petra Hradilová (vpravo) a pracovnice klubu Jana Turečková.

A na závěr něco pozitivního. Když přijde řeč na vánoční dárky známé jako „Krabice od bot“, rozzáří se vedoucí Petře Hradilové oči. „Krabice bereme už několik let od paní Elišky Kozelkové z Bílovic u Uherského Hradiště. A bývají tam opravdu pěkné věci. Naši klienti jsou vždycky nadšení...“

Ať žije park! Kyjovský park ožil hudbou a zpěvem

Iniciátor projektu Ať žije park! Pavel Růžička. 

Kultura a zábava pro všechny, a hlavně pro rodiny s dětmi, oživení příjemného prostředí revitalizovaného kyjovského parku - to jsou cíle projektu Ať žije park! Jeho iniciátorem je Pavel Růžička, principál Dětského kočovného divadýlka Kyjov, který se spojil se studiem BioKrálovna, jež sídlí v budově u parku, a získal i podporu města. Na okraji parku směrem od náměstí vzniklo nové posezení a město tu zřídilo i malé pódium. V neděli 30. května si pod korunami stromů zahrála cimbálová muzika Kyjovánek a cimbálová muzika Širúch.

„Je to první pokoronavirové setkání s folklorem, v parku je hezky a zázemí BioKrálovny je perfektní, nabízí lahodné drinky. Za mě bezva,“ zhodnotila pro Nové Slovácko Kyjovačka s čerstvě načepovaným půllitrem. „Jako děti jsme si v parku hrávaly, pak přišla doba, kdy se nesmělo na trávník vstupovat, a teď je to všecko úplně jinak, zpívá se tu, hraje, jí…. Může se tancovat, piknikovat, prostě super.“

Kromě čepovaného piva BioKrálovna nabízí různé druhy kávy, domácí limonády, zmrzlinu a řadu dalších pochutin. K dispozici dala své sociální zařízení. Vstupné na akce je dobrovolné. Kromě hudebních „koncertíků“ v parku děti během týdne cvičí jógu nebo mají workschopy - „Šikovné ručičky, bystré makovičky“. „Pohádky v trávě“ si poslechnou holky a kluci o nedělích. Dne 13. června se v parku představí ZUŠ Kyjov a Jakub Doležal Quartet s jazzovým repertoárem. Týden nato, v neděli 30. června vystoupí Dětské kočovné divadýlko, připraveny jsou i soutěže a hry pro děti. Aktuální informace najdou zájemci na facebooku Ať žije park, který sledují téměř tři stovky příznivců. 

První „pokoronavirové“ setkání s folklorem pod korunami stromů.

 

Zátopkovy děti běhaly se svými rodiči

Kyjov – Znovu otevřené stadiony přivítaly sportovce a ve středu 2. června také děti s rodiči. Po celé republice se konaly v rámci projektu Českého atletického svazu Atleti spolu – Den s českou atletikou zajímavé akce. V Kyjově pojmenovali událost podle legendárního atleta Emila Zátopka - Zátopkovy děti.

„Covidová doba je těžká a Zátopek je symbol naší atletiky, symbol vytrvalosti, houževnatosti a píle. A to je to, co teď všichni potřebujeme - vydržet a nevzdávat to, “ říká vedoucí Atletického oddílu Kyjov Ivana Řezáčová. „Emil Zátopek i se ženou Danou byl na kyjovském stadionu v roce 1964. Dokládá to i fotografie v kronice oddílu, tribuna byla tenkrát rozestavěná. Setkali jsme se se Zátopkem na mistrovství republiky v přespolním běhu a navrhl jsem mu, až bude s manželkou u rodiny ve Vacenovicích, aby se zastavili také v Kyjově,“ zavzpomínal dlouholetý trenér lehké atletiky v Kyjově Alois Vrbovský.

„Touto akcí otevíráme pocovidový nástup pohybu, pojďme se konečně hýbat, když můžeme. Jde o to, aby přišli rodiče čas prožít s dětmi na stadion, vyzkoušeli si novou tartanovou dráhu, kterou zde máme od loňska, rozhlédli se tu a nasáli atmosféru. Aby podpořili své děti v pohybu a smysluplném trávení volného času,“ dodává Řezáčová.

Sportovní trojboj zahrnoval běh na krátkou vzdálenost kolem mety, hod plným míčem a skok z místa. Soutěžily maminky se svými dětmi, ale přišlo i několik otců s potomkem, nebo se účastnila celá rodina. „Oba naši kluci chodí do atletického oddílu, tak jsme dnes přišli na stadion s nimi,“ sděluje sportovně vyhlížející pár. Rodiče podle svých slov pěstují sport pouze rekreačně. 

Dcera a otec. Kdo bude rychlejší?

„Nejde o výkon, ale o to, přilákat děti s rodiči na stadion. Aby rodiče řekli - já půjdu s tebou, dneska si to zkusíme spolu. A třeba to ty děti osloví a začnou chodit do sportovního oddílu nebo kroužku,“ vysvětluje Roman Klimek, trenér přípravky. Akce se zúčastnilo celkem na dvě stě dětí a dospělých. Všechny děti pořadatelé odměnili papírovými medailemi a diplomy. Legendě české atletiky Emilu Zátopkovi by se happening Zátopkovy děti jistě líbil. V této souvislosti není bez zajímavosti, že manželé Zátopkovi zůstali bezdětní.