pátek 26. června 2020

Světelná show zahajuje provoz opraveného muzea



Kyjov – Nejstarší budova ve městě, renesanční zámeček ze 16. století na ulici Palackého, v němž sídlí už od roku 1928 Vlastivědné muzeum v Kyjově, prošla kompletní stavební rekonstrukcí a do renovovaných interiérů byly instalovány i nové expozice. V pátek 26. června se po více než třech letech slavnostně otevře prvním návštěvníkům. Vstup do zámečku je nyní z nádvoří u nové budovy muzea.

„Historie objektu je opravdu bohatá a také o ní bude videomapping, světelná show, která je součástí slavnostního programu u příležitosti otevření našeho muzea,“ říká vedoucí Vlastivědného muzea v Kyjově, pobočky Masarykova muzea Hodonín, Blanka Pokorná. Kolemjdoucí obdivují už nyní novou světlou fasádu a obnovená sgrafita, které v roce 1911 vytvořil malíř Jano Köhler. Sgrafitová výzdoba byla znovu provedena v šedé barvě dle původních šablon. Nová šedá kastlová okna z masivu barevně ladí s fasádou. „Moc se mi líbí, vypadá to opravdu hezky,“ hodnotí paní Hana z Kyjova a dodává, že když šla večer kolem, ještě se v oknech svítilo. „Bylo to opravdu náročné, někdy se stalo, že bylo nutné se zdržet až do noci, aby se všechno zvládlo, protože datum otevření je za dveřmi,“ přiznává vedoucí a dodává, že se už těší na běžný provoz muzea.

Rekonstrukce zámečku stála více než 13,5 milionu korun. Byly provedeny změny v dispozičním řešení, nová elektroinstalace, podlahy, omítky, dešťová kanalizace, výměna střešní krytiny, sanační opatření pro odstranění příčin vlhkosti. „Zbudována byla také exteriérová zděná výtahová plošina na jihovýchodní fasádě tak, aby bylo celé muzeum přístupné bezbariérově. V budově jsou ošetřena a upravena schodiště, včetně trámové stropní konstrukce. Na nádvoří byl vybudován nový mobiliář a nové vybavení bylo instalováno do recepce a šatny,“ doplňuje ekonom muzea Antonín Káčerek.

Podkrovní prostory zůstávají beze změn a bude v nich i nadále depozitář muzea. V současnosti kyjovské muzeum eviduje na 40 000 inventárních čísel sbírkových předmětů. Součástí sbírek je také cenná knihovna, která archivuje vzácné tisky z 15. až 19. století.

Budova zámečku je majetkem města a muzeum ji užívá na základě nájemní smlouvy. „Město Kyjov zajistilo zpracování kompletní projektové dokumentace stavby a vydání stavebního povolení. Na spolufinancování stavební části projektu se podílelo částkou ve výši téměř 1,5 milionu korun. Investorem stavby bylo Masarykovo muzeum v Hodoníně, které na realizaci projektu získalo dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP),“ uvedl Lukáš Plachý z odboru rozvoje města v Kyjově.
Videomapping na fasátě budovy připomíná osobnosti spojené s historií zámečku.
 V současné době se dolaďují nové expozice, které vznikly v renovovaných prostorách historické budovy zámečku. Ty předcházející návštěvníci vídali už od roku 1975. Přírodovědná expozice, která dříve byla v prvním patře, se nyní přesunula v menším měřítku do přízemí. Dále zde najdeme instalaci regionální historie od 16. století, ve výklenku rekonstrukci třídy obecné školy z meziválečného období. Místní patrioty jistě zaujme výstava na téma spolkový život hasičů a sokolů na Kyjovsku a také samostatná část věnovaná legionářům. Jednotlivé expozice doplňují zvukové kulisy, interaktivní informační terminály a také například hologram, trojrozměrné zachycení předmětu na dvourozměrném médiu.

První patro je zaměřeno na archeologii a Langobardy, jejichž pohřebiště bylo před několika lety nalezeno u Kyjova. „Návštěvníci si mohou prohlédnout například ostatky bojovníka, který byl pohřben se svým koněm a psem,“ upozorňuje Pokorná. Větší prostor je věnován etnografii – krojům a způsobu života našich předků.

Náklady na vybudování nových expozic činí asi 9 milionů korun. „Z 90 procent bude pořízení nové expozice financováno opět z IROPu, zbývající část bude hrazena z příspěvku, který Masarykovu muzeu v Hodoníně na tuto akci poskytl náš zřizovatel Jihomoravský kraj,“ upřesňuje ekonom Káčerek.

Stálé expozice budou provázet aktuální výstavy v sousední nové budově muzea. Výstava Svět kostiček, kde si mohou děti postavit modely z lega, je znovu otevřena již od 1. června a potrvá do 22. listopadu.










Budova knihovny vydala své tajemství

Kyjov – Při opravě vlhkého zdiva v budově Městské knihovny Kyjov pracovníci stavební firmy narazili na pečlivě zabalený balíček, který ukrýval poselství pro budoucí generace. Zpráva pochází z roku 1988.  
Nalezené tiskoviny z konce 80. let.
„Jedná se o písemnosti a dobová periodika, například Zemědělské noviny, Mladou frontu, Slovácko či dětský časopis Sluníčko," upřesňuje ředitelka knihovny Michaela Moudrá. Zajímavé je, že ani bývalá ředitelka Jaroslava Klementová - nyní Škoulová, která působila v knihovně v předrevolučním období, o tajemném balíčku pro budoucí generace nemá povědomí. 
 Knihovnice teď dokumenty vysoušejí. Následně k nim připojí další materiály a tiskoviny ze současnosti, které budou obsahovat například informace o koronavirové pandemii a také zprávu o činnosti knihovny. „I v nalezenám balíčku taková zpráva byla. Doufáme, že až bude znovu náš odkaz po letech v útrobách budovy objeven, knihovna v Kyjově bude stále živou institucí,“ dodává s úsměvem ředitelka Moudrá.



Centrum Fénix se znovu otevírá pro seniory

Kyjov - V pondělí 22. června se po tříměsíční přestávce kvůli koronavirové epidemii Sociálně-psychiatrické centrum - Fénix v Kyjově znovu otevřelo seniorům. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo toto datum s ohledem na rizikovost cílové skupiny denního stacionáře.

„S klienty a jejich rodinnými příslušníky jsme byli v kontaktu telefonicky, u některých našich uživatelů se objevovaly úzkostné stavy, vzpomínky na prožitou válku a podobně,“ přibližuje vedoucí stacionáře Radka Galanová. „Po telefonu jsme poskytovali praktické poradenství i nahrazovali chybějící sociální kontakt. Toto období ale znamenalo především enormní zátěž pro blízké našich uživatelů, kteří poskytovali péči 24 hodin denně.“
Relaxační koutek.
Pracovníci centra zareagovali pružně na nastalou situaci, šili roušky a rozváželi je klientům, jejich příbuzným a dalším potřebným. Od Nadace Karel Komárek Family Foundation se jim podařilo získat nadační příspěvek a za peníze pořídili dva šicí stroje, materiál na výrobu roušek, žehličku, žehlící prkno a další potřebné věci. Čas využili také ke zvelebení prostor stacionáře, vymalovali stěny, nalepili fototapety s přírodními motivy a zařídili relaxační odpočinkovou zónu nábytkem. Pokračovali také v péči o rostliny a výsadbě bylinkové zahrady. Senioři mají k dispozici vyvýšené záhony, tak aby jim zahradnické práce, na které byly celý život zvyklí, nečinily obtíže.
„Naše pracovnice se zapojily do projektu Evropské unie Zahradní terapie. Loni kolegyně prošly školením, letos zavádíme zahradní terapii do praxe. A v rámci tohoto projektu získáme další vyvýšené záhony, síta na sušení bylin a jiné potřebné věci,“ informuje sociální pracovnice centra Věra Berková, které se podařilo oslovit a získat mnoho nových sponzorů. „Dělám to ve svém volném čase, baví mě to,“ říká, „všechno je založeno na dobrých vztazích. Od ledna nás podpořilo několik desítek firem věcnými dary, nikoliv penězi. Tak se nám podařilo například opatřit potřebnou sekačku na trávu.“ Sponzory získala i pro pravidelné dodávky podestýlky a sena pro dva králíčky, které v prostorách centra chovají.
Vyvýšené záhony.
V loňském roce služeb denního stacionáře využívalo 46 uživatelů z Kyjovska a Hodonínska, kterým byla diagnostikována Alzheimerova nemoc, případně jiný typ demence. Službu sociální rehabilitace, která je zaměřena na lidi s psychickým onemocněním, navštěvuje 43 klientů. „V době, nouzového stavu se konaly individuální konzultace nebo konzultace po telefonu stejně jako při běžném režimu. Naši pracovníci klienty ale navštěvovali častěji než obvykle. U mnohých uživatelů se objevily úzkosti. I po rozvolnění mimořádných bezpečnostních opatření u některých přetrvávají obavy z nákazy,“ popisuje vedoucí sociální rehabilitace Tomáš Galan. „Tato krizová situace byla pro nás zkouškou, jak můžeme být klientům nablízku, a oceňujeme, jak to všichni zvládli,“ dodává Galan.
Jednou za měsíc bylo zvykem pořádat i společné mezigenerační programy, kterých se účastní obě skupiny. „Vždy máme určité téma a činnost,“ přibližuje sociální pracovnice Berková. „Senioři například vzpomínají, co všechno se připravovalo z brambor, a společně s mladými pak uvaří třeba bramborové šulánky s mákem.“ Společné programy fungují i ve spolupráci s praktickou školou v Kyjově, s Domovem Horizont a se zdravotní školou. Rádi by navázali vztah i s mateřskými školami, ale koronavirová krize tyto snahy prozatím zbrzdila.





Před bouřkou se schovali ve vinařských sklípcích

Kyjov – Akce Otevřené sklepy Kyjovska se uskutečnila v sobotu 13. června už pošesté. I když účast nebyla kvůli bezpečnostním omezením v souvislosti s pandemií koronaviru tak vysoká jako v předcházejících ročnících, hosté byli spokojení a mnohým tato komornější atmosféra vyhovovala.
Přijeli milovníci vína z blízkého i vzdáleného okolí, ze sousedního Slovenska, účastnili se i samotní Kyjovjáci. Ti často pozvali své příbuzné, přátele, kolegy a známé, aby strávili příjemné odpoledne v srdci Moravského Slovácka. Z Javorníku v okrese Jeseník přijel například Petr Bednařík a z Vysočiny z města Třešt docestoval Václav Pátek, ten tu byl již podruhé.

Návštěvníci mohli ochutnat přes 500 vzorků od 30 vinařů, lákavé byly gastronomické speciality. Svá vína nabízela i renomovaná vinařství Dufek, Maňák, Šalša a další. Kromě prohlídky sklepů si mnozí vyzkoušeli i jízdu na koňském povoze a svezli se z náměstí do lokality sklepů Pod Šištótem, kde probíhal kulturní program a hrála cimbálová muzika Hudci z Kyjova. Zazpíval kyjovský ženský sbor Tragačnice a mužský sbor z Nětčic a ze Sobůlek. Účinkoval i mužský sbor ze Želetic. „Je to naše první vystoupení po koronavirové odstávce, takže jsme natěšení. Této prestižní kyjovské akce se účastníme každý rok. A lidé už se také těšili a užívají si to,“ zhodnotil vedoucí sboru.

Poklidný průběh slunečného odpoledne narušila večerní bouřka, která však neměla dlouhého trvání. „Návštěvníci se schovali před deštěm v okolních vinařských sklepích a poté zábava pokračovala,“ doplnil Stanislav Martinek, jednatel Cechu kyjovských vinařů, který akci již tradičně koordinuje.


sobota 13. června 2020

Dnešní návštěva mne šokovala, říká umělec

Kyjov – Po delší přestávce Radniční galerie pozvala příznivce umění na výstavu. Autorem obrazů instalace s názvem Dekonstrukce krajiny je Patrik Hábl, který pochází ze Zlína a působí v Praze, vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vzhledem k platným hygienickým a bezpečnostním pravidlům se vernisáž uskutečnila venku v atriu u výstavního sálu. Sám umělec byl mile překvapen nečekaně vysokou účastí na kulturní akci. Přivítal své přátele, příbuzné i známé, kteří ho přijeli podpořit.

I když pro pětačtyřicetiletého Patrika Hábla jsou typická velkoformátová plátna, přizpůsobil výběr svých prací komorním prostorám galerie. Vsadil na kontrast barev, technik i formátů. „Malé formáty dělám někdy déle než ty větší,“ podotknul umělec. Krajina ho fascinuje ve všech svých podobách a je jeho tématem už od konce 90. let. „Maluju místa, které jsem navštívil, nebo to bylo obráceně. Napřed jsem si je vysnil, namaloval a pak navštívil.“ Japonsko, Čínu, Benátky, Toskánsko, České středohoří, moravskou krajinu nebo vesmírnou krajinu zachycuje na svých obrazech jedinečným procítěným způsobem.
Patrik Hábl má za sebou více než 70 samostatných výstav po celém světě, např. V Miláně, v Kjótu nebo v loňském roce v Mnichově. Jeho práce byly k vidění také na Pekingském mezinárodním uměleckém bienále. Vystupoval na skupinových výstavách v Paříži, New Yorku, Instanbulu a Curychu.

Výtvarník Patrik Hábl se domnívá, že koronavirové krize zpomalila nezdravě hektický životní styl mnoha lidí a přivedla je opět blíž přírodě i sobě samým. „Doba byla extrémně zrychlená. Krize přinesla impuls a šanci změnit něco v sobě, ve svých postojích. My umělci jsme takoví solitéři, celoročně zavření ve svých ateliérech. Musel jsem sice zrušit některé výstavy, ale díky tomu jsem se mohl více soustředit na tvorbu a vznikly nové věci,“ konstatuje s uspokojením Hábl.

V galerii v Litoměřicích představí své poslední práce zaměřené nikoliv na krajinu, ale na lidské tv
áře. Velmi rád také spolupracuje s architekty a dotváří veřejný prostor, ať už sakrálních nebo světských staveb. Ve znojemském vinařství Lahofer oceňovaných architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa maloval přímo na klenbu stropů o rozloze 500 metrů čtverečních. „Je to krásný velký prostor. Budou se zde konat nejenom degustace, ale také koncerty a další kulturní akce,“ těší se umělec.

Výstava v Radniční galerii je prodejná a potrvá do 30. června.




Kopretiny, chrpy, vlčí máky vykvetou na Uprkově louce

Kyjov - Louka jako z Uprkových obrazů by měla těšit ještě letos kolemjdoucí ve vilkové čtvrti poblíž školy na Újezdě v ulici Joži Úprky. V uplynulých dnech ji tam založili pracovníci Technických služeb Kyjov. Podle pokynů zahradního architekta oseli plochu o rozloze 400 čtverečních metrů. Do půdy se tak dostala semena téměř padesáti druhů trav, bylin a jetelovin.

„Již delší dobu se snažíme na komisi životního prostředí prosazovat luční plochy ve městě,“ říká iniciátorka projektu a členka komise životního prostředí v Kyjově Zuzana Veverková. „Má se jednat o vysoké luční porosty, které jsou sečené jen dvakrát či třikrát do roka a ve kterých mají byliny možnost vykvést. Protože jedině tam hmyz najde úkryt a hlavně potravu. Další výhodou je mnohem lepší schopnost zadržet vodu a odolávat suchu,“ vyjmenovává přednosti vyšších porostů. „Někteří lidé ale záměr nepochopili a stěžovali si na nesečenou trávu, byla pro ně neupravenou plochou, dokonce argumentovali pylem či klíšťaty. Neuvědomují si, že hlavními zdroji pylu jsou stromy - vrby, lísky, břízy - a v květnatém trávníku uprostřed městského parku není pylu víc, než je o kousek dál po stromy.“
Ochránkyně životního prostředí se nenechala odradit a přemýšlela, jak téma uchopit, aby bylo i pro laickou veřejnost zřejmé, že se nejedná o nedopatřením neposečený trávník, ale záměrně ponechanou louku. Přišla na nápad vyset druhově velmi pestrou směs, která by bohatě kvetla od jara do podzimu. „Nabízelo se spojit takovou louku se jménem Joži Uprky, známým malířem ze Slovácka, který na svých obrazech zachycoval krojované postavy v nádherném prostředí rozkvetlých luk. Uprka působil i v Kyjově a v letošním roce slavíme výročí 80. let od jeho úmrtí, takže se to krásně spojilo a nápad byl na světě,“ usmívá se Veverková. Město myšlenku podpořilo. Směsku semen pro louku namíchala specializovaná osivářská firma, která měla zadání co nejvíce se přiblížit paletě barev luk na obrazech Joži Uprky.

Technologii výsevu pak vymyslel, opět městu na míru, zahradní architekt Lukáš Lattenberg. „Běžně se výsevy dělají do zcela holé půdy, které se dosáhne například použitím herbicidů. To jsme ale odmítli, a tak přišli s návrhem na výsev do pískového lože, které zahluší stávající porost a současně nabídne dostatek prostoru pro nová semínka. A pokud se dílo povede, semena vyklíčí a vykvete zde pestrá louka, určitě budeme mít zájem v dalších letech podobné loučky vytvářet i jinde - třeba opět v parku. Anebo na novém kruhovém objezdu v Havlíčkově ulici,“ dodává členka komise životního prostředí.
Dosud vyšší travnaté porosty vyžínali zaměstnanci technických služeb křovinořezy. Nyní chtějí zakoupit speciální sekačku za 140 000 korun, kterou budou využívat v šesti lokalitách ve městě, kde se ve spolupráci s komisí životního prostředí starají o luční porosty.


Z krásné louky plné bílých kopretin se mohou kyjovští těšit v novém lesoparku poblíž Sídliště U Vodojemu na okraji města. „Z porostu v lesoparku máme velkou radost. Podařilo se zde také vyset druhově bohatou směs, která vytvoří časem pestrou louku a která svým složením bude odpovídat původním porostům v našem regionu,“ uvádí bioložka Veverková. „Trávníky se zde budou sekat jen dvakrát, nanejvýš třikrát ročně, pouze plochy kolem cestiček budou samozřejmě mnohem nižší. S klíšťaty je to tak - jsou všude, kde se pohybují jejich hostitelé a přenašeči. V posledních letech se jim daří, protože je čím dál větší teplo. Přímo s výškou trávníku jejich výskyt nesouvisí, a navíc do těch vyšších lučních ploch stejně málokdo zabrousí - lidé chodí raději po chodnících,“ dodává Veverková.






První parkourové hřiště v okrese bude v Kyjově

Kyjov - Dosud trénovali ve školní tělocvičně nebo na venkovním biketrialovém hřišti v Polámaných. Už o prázdninách ale budou mít možnost cvičit na speciálním parkourovém hřišti, které vyroste na kyjovském stadionu. Hřiště bude přístupné i široké veřejnosti.

Vznik sportoviště inicioval trenér parkouru osmadvacetiletý Stefan Chrenko z Kyjova, který absolvoval Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně a vede Pohybovou akademii v Kyjově. Sportovní disciplína parkour pochází z Francie. Znamená umění pohybu, umění přemístění. Hlavním cílem je dostat se z bodu A do bodu B - co možná nejkratší cestou, za použití vlastního těla a přitom efektně, pomocí akrobacie, různých přeskoků či salt. Pohyb by měl být elegantní.

„Je to nový sport, všestranný a hodně kreativní. Na rozdíl od gymnastiky, které se podobá, není zatím sešněrován pravidly a to je to, co se mi na něm líbí,“ přibližuje trenér Chrenko. Hřiště v areálu stadionu bude mít rozlohu 16 x 12 metrů. Budou zde nejrůznější typy překážek z betonu, překližky i železných konstrukcí, součástí budou pryžové a pískové doskokové plochy. Náklady na stavbu dosáhnout téměř 1,5 milionu korun. Do konce června by mělo být toto vůbec první parkourové hřiště na Hodonínsku již hotové.

V kroužcích parkuru se v Kyjově angažuje více než 80 dětí, dalších 80 ve věku 3 až 7 let dochází do školičky Pohybové akademie. Už třetím rokem pořádají příměstské tábory, letos to budou dva turnusy, jeden v červnu a jeden v srpnu. „Parkurem se ve věku nad 15 let zabývá na Hodonínsku asi stovka lidí,“ odhaduje Chrenko.

Stefan Chrenko inicioval i zřízení workoutového hřiště na stadionu, které už několik let slouží všem, kteří chtějí pracovat s vahou svého vlastního těla. Denně je v průměru navštíví 30 lidí. „Rád bych poděkoval městu, že spolupracuje s mladými lidmi, naslouchá jim a dává jim prostor ve svých projektech,“ říká Chrenko, který se celého náročného procesu vzniku parkourového hřiště v Kyjově aktivně účastnil. „Hřiště navrhovali sami naši trenéři ve spolupráci s firmou Rvl13, která hřiště bude realizovat,“ potvrzuje Chrenko.