Kyjov – Ve třicátých letech minulého století se v Kyjově čile stavělo. Jak městská rada, tak obyvatelé byli otevřeni moderním tendencím. V meziválečném období byli Kyjovští nakloněni moderní architektuře výrazněji více než jiná města na jihu Moravy. V Kyjově se narodili a působili tři významní architekti tohoto období: Josef Polášek, Bohumil Tureček a Ludvík Hilgert. Vznikla zde řada staveb ve funkcionalistickém stylu – vilová čtvrť, bytové domy, banky, škola, modlitebna, poliklinika. Bohužel mnohé z nich ztratily svůj jedinečný charakter pozdějšími stavebními zásahy majitelů. Architekt Vladislav Králíček a publicistka Tereza Škoulová vytvořili architektonickou mapu, která poukazuje na nadčasovou krásu mizejících staveb.
 |
| Architektonická mapa Kyjova. |
Rozložená mapa vyvedená na matném křídovém papíře má rozměry 81x59 cm. Autorem minimalistické grafiky s užitím černobílých fotografií s červenými akcenty na vybraných stavbách je Králíček. Projekt architektonické mapy spolufinancovalo město Kyjov a přispěli i další sponzoři: Trika z Kyjova, kavárna Pražírna, kamenictví Smrček, bunnystudio a restaurátor nábytku Roman Šimeček.
„Jsme rádi, že máme lidem, které zveme do Kyjova, co nabídnout. Něco je zaujme, vyrazí na procházku, kterou by jinak nepodnikli, a uvidí něco krásného nebo také bizarního,“ usmívá se Vladislav. „Lidé si svépomocí domy upravují, aniž by respektovali jejich charakter. Pásová okna nahrazují typizovanými eurookny, na stěnu nalepí falešnou mansardu apod. Z někdejších architektonických skvostů se v průběhu času staly bezduché paskvily. Přesto zde najdeme světlé výjimky. Největším překvapením byly původní interiéry ze sedmdesátých let – například modlitebny Českobratrské církve evangelické v Dobrovského ulici, kina Panorama nebo vily Rudolfa Panáka pod školou nedaleko kaple sv. Josefa.“
 |
| Modlitebnu Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Dobrovského ulici projektoval Josef Polášek. Dokončena byla v roce 1928. Ojedinělá ukázka původní architektury: dochovala se nejen okna, ale také kliky u dveří a další detaily. |
„Našli jsme tu i zdařilé rekonstrukce - se zachovanými detaily a pozoruhodné současné realizace. V mapě také naznačujeme potenciál, který má starý kyjovský pivovar nebo mlékárna,“ doplňuje Tereza Škoulová. „Myslím, že je výhoda, že pocházím odjinud a Kyjov vnímám jako každé jiné město. Oba nás baví objevovat krásné stavby. Díky nezatíženému pohledu nás nakonec Kyjov překvapil.“
„Architektonická mapa vznikla se záměrem inspirovat a motivovat lidi k zájmu o své okolí. Chceme, aby uchovala v paměti stavby či místa, která považujeme za jedinečná nebo krásná a kterým bez uvědomělé péče hrozí zánik,“ cituje z textu mapy Vladislav Králíček, který si jako kyjovský patriot přál vytvořit podobnou mapu dlouho. „Protože Kyjov už jednu brožurku funkcionalistických staveb má, zařadili jsme do mapy i další stavby, které nás oslovují.“ A dodává, že pokud budou probíhat otevřené, nikoliv vyzvané architektonické soutěže, je větší šance, že se v Kyjově opět objeví kvalitní architektura, které je podle něj za poslední dobu velmi málo.
„Myslíme si, že stejně atraktivní jako pro místní by se mapa mohla stát i pro náhodné návštěvníky, kteří sem přijedou třeba na kole. Bylo by fajn, kdyby je přiměla zastavit se déle, než trvá slízat zmrzlinu na náměstí,“ shodnou se s pousmáním autoři projektu.
 |
| Rodinný dům Rudolfa Panáka z roku 1971. Naprostý unikát po stránce architektonického řešení i solitérního umístění. Místní umělec R. Panák se podílel nejen na projektu stavby, ale navrhl a vyrobil celý interiér. |
Křest mapy plánovali na 25. dubna v kyjovské Pražírně, kde měla být současně zahájena výstava fotografií staveb, pro které už v mapě nezbyl prostor. Vzhledem k současným opatřením kvůli pandemii nemoci Covid-19 se ale událost uskuteční v pozdějším termínu.
(Foto a legenda: archiv V. Králíčka)
Žádné komentáře:
Okomentovat