Vilém FAMM přijel zastavit čas do Bohuslavic

A tímto starým krásným budíkem to vše začalo...    

Kyjov-Bohuslavice

Klasické ručičkové budíky, které bývaly v minulém století neodmyslitelnou součástí každé domácnosti, pomalu ale jistě mizí, místo řinčení budíku se necháváme probouzet příjemnou melodií z mobilního telefonu. Ranní vstávání sice zůstává pro většinu lidí i tak nepříjemnou částí dne, budíky se však stávají součástí a artefakty historie a čas od času se vynoř známá nerudovská otázka: "Kam s ním?"

Milanu Kočičkovi ze Strážnice byste darovaným budíkem stoprocentně udělali radost. Je totiž sběratel a jeho knihovnu už zdobí přes šedesát kousků ručičkových budíků i hodin v různém provedení. Jejich sbíráním se zabývá od roku 1997. Dává přednost těm starším, s mechanickým natahováním, ale pokud je pěkný a něčím zajímavý i modernější budík na baterie, přijme do své sbírky i takový. Asi polovinu kousků pořídil v bazarech a starožitnictvích, další si k němu našly cestu přes známé a přátele. Neodříká se ani hodin, které už funkčně dosloužily a těší se z rozmanitosti jejich vzhledu a omšelé krásy.

„Když jsem byl mladý, přál jsem si vlastní knihovnu, samostatnou místnost pro knížky. To se mi časem splnilo, v rodinném domku mám v knihovně kolem 2 000 svazků. Budíky nezaberou mnoho místa, takže většina z nich také našla své místo v regálech knihovny. Je to zvláštní druh štěstí a spokojenosti, usadit se pohodlně v místě, kde máte kolem sebe věci, které máte rád,“ svěřuje se osmašedesátiletý muž. Dodává ale, že své budíky natahuje jenom zřídka, protože tikot hodinových strojků ruší i přes stěnu.

Svoji sbírku teď představuje v knihovně v Bohuslavicích, místní části Kyjova. Výstavu pojmenovali „Zastavme čas“ a je přístupná každý čtvrtek v odpoledních hodinách do 16. prosince. Kočička sem přivezl i svoji knížku pro děti Objev samotáře, kterou v nákladu 2 000 výtisků v roce 2003 vydala jeho manželka. Hlavní hrdina knihy dospívající chlapec Drápek prožívá svoje dobrodružství v dávné minulosti. Autor napsal ještě dvě další knížky pro děti, ty však zůstaly v počítači. „Píšu do šuplíku,“ komentuje to spisovatel, který během svého života vystřídal řadu zaměstnání. 

O hudební vložku se postaraly Barbora Frajová a Rút Šalšová ze ZUŠky Kyjov.

Původně se vyučil strojním zámečníkem, později si dálkově dodělal strojnickou průmyslovku. Dal se také na podnikání. Když přišel o poslední zaměstnání, vyvstala před ním otázka, čím naplnit volný čas. „Na to, abych chodil do hospody, jsem tenkrát neměl peníze a alkohol mi nedělá dobře,“ přibližuje svoje pohnutky napůl vážně, napůl v legraci milovník dobrých knih. Kočička napsal také tři divadelní hry. Pokusil se i o poezii. Svoje vzpomínky z dětství sepsal ve Slováckém deníku, texty vycházely i v regionálním tisku. Ukázky z jeho literární tvorby jsou v knihovně v Bohuslavicích k nahlédnutí. V posledních letech publikuje své úvahy v internetovém periodiku Krajské listy, a to pod pseudonymem Vilém FAMM.

Milan Kočička, alias Vilém FAMM, mezi knihami a svými budíky.