Lidé chtějí i Kyjovku zažít jinak…

Víkendová akce Zažít Kyjov jinak se konala třetí zářijovou sobotu. Pestrý zábavný i osvětový program probíhal na náměstí Hrdinů před gymnáziem, v městské knihovně a v parku. Členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) letošní ročník využili k podpoře myšlenky oživení říčky Kyjovky. Ta je podle nich spíše ostudou města než její přirozenou součástí a ozdobou.

„ A to je velká škoda, protože vodní prvek do městského prostředí rozhodně patří. Připravili jsme proto obsáhlou sadu fotografií z měst a obcí, které mají podobně velký tok jako je Kyjovka a kde se už revitalizaci podařilo prosadit a realizovat,“ říká Zuzana Veverková, která působí v komisi životního prostředí města Kyjova a je členkou ČSOP. Fotografie byly vystaveny u stánku této nevládní neziskové organizace zabývající se ochranou přírody a krajiny, jejíž základní organizace funguje i v Kyjově. „Za zmínku rozhodně stojí například skvělé znovuoživení Staré Ponávky v Brně, revitalizace Litovického potoka v Hostivicích, znovuoživení říčky Nivničky u Uherského Brodu či Rakovského potoka v Rokycanech. Princip je všude velmi podobný a má dvě úrovně – první je estetická, kdy se koryto a břeh upraví tak, aby tok nevypadal jako stoka, ale naopak krášlil město. Důležité je i zajistit přístup k řece, aby se lidé mohli s vodou blíže setkat. A druhá úroveň je biologická, kdy se tok z bohapustého kanálu změní na živou říčku s mnohem čistější vodou, vodními a břehovými porosty, a stane se tak vhodným prostorem pro vodní živočichy. Zlepší se schopnost vodu zadržovat, a tím zlepšovat okolní mikroklima.“

První krok k nápravě daného stavu představuje podpis memoranda o spolupráci mezi městem a Povodím Moravy. „Jedná se o vyjádření zájmu obou stran, aby se věci mohly vůbec pohnout ke studiím a návrhům,“ myslí si Veverková. Memorandum však dosud uzavřeno nebylo. 

Říčka Kyjovka u gymnázia. Tok a jeho břehy má povinnost udržovat státní podnik Povodí Moravy.

„Město Kyjov bylo v minulosti, asi před dvěma lety, připraveno memorandum o spolupráci s Povodím Moravy podepsat. To bylo sepsáno v obecné rovině - jsme si totiž vědomi toho, že Povodí Moravy má větší možnosti sáhnout si na dotační tituly už ve fázi projektových příprav a tohoto privilegia jsme chtěli využít,“ uvedl tiskový mluvčí města Kyjova Filip Zdražil. „Nicméně vedení státního podniku memorandum v takto obecné rovině podepsat odmítlo. Požadovalo nejprve vypracovat konkrétní projekt a prohlášení o spolupráci navázat na něj. Projekt na revitalizaci Kyjovky je však natolik rozsáhlý a finančně nákladný, že město na jeho vypracování peníze dosud nevyčlenilo,“ přibližuje mluvčí. „Možnosti vzájemné spolupráce s Povodím Moravy, které je správcem Kyjovky a ze zákona o ni musí pečovat, jsme ale tímto neuzavřeli. Rozhodně se k nim vrátíme, současně budeme hledat peníze na projektovou přípravu,“ slibuje mluvčí.

„Díky akci Zažít Kyjov jsme myšlenku revitalizace Kyjovky mohli představit mnoha lidem, kteří se u našeho stánku zastavili,“ upozorňuje Veverková. „Bez výjimky všem se ukázky z jiných měst a obcí velice líbily a podobnou úpravu na Kyjovce by uvítali. Kromě toho jsme také návštěvníkům stánku představovali návrhy adaptačních opatření, které jsou nově vypracovány pro Kyjov i pro okolní krajinu. Ve městě se všechny návrhy týkají využití dešťové vody v různých variantách, a to u budov a ploch ve vlastnictví města. Takže by jejich realizace mohla být poměrně rychlá, pokud by se město chtělo vydat směrem ekologického přístupu k nakládání s dešťovou vodou. Návrhy do krajiny se pak týkají především obnovy větrolamů, výsadby stromů a keřů, zatravnění erozně ohrožených ploch či tvorby mokřadů a tůní. Opět i tyto návrhy jsou koncipovány především na pozemcích ve vlastnictví města, takže by všechny šly provést poměrně rychle a snadno,“ je přesvědčena ekologická aktivistka.

Podle Veverkové akce prokázala, že lidé jsou k problematice životního prostředí už mnohem vnímavější než dříve. I tak se ale najdou zastánci zcela protichůdných názorů. „Výživná byla hádka s jedním velkoagropodnikatelem, který nás dost urážel a vypouštěl tvrzení typu, že eroze není žádný problém a že plošné stříkání polí totálním herbicidem roundupem je pro pole požehnání. Že výsadba stromů kolem polních cest je blbost, v Kyjovce prý zase budou žít pstruzi, až se nechá pořádně vybagrovat a že budeme rádi, až opět budeme dělat zemědělství jako to dělali komunisti... No prostě úlet, jenže to je přesně mentalita mnoha velkých zemědělských podnikatelů,“ dodává Veverková.