Kroje, jak je neznáte

Autorka výstavy Z. Habartová se starobylými kyjovskými kroji.

Kyjov – Autorka výstavy Krojové inspirace napříč Slováckem Romana Habartová se tradičními lidovými oděvy zabývá po celý svůj profesní život a práce etnografky je pro ni vášeň, o které by dokázala vyprávět celé hodiny. O tom nenechala přítomné na pochybách, když se ujala slova na zahájení výstavy v Čajovně & Galerii v Kyjově. Na 47 figurínách si zde návštěvníci mohou prohlédnout tradiční oděvy, kteří nosili naši předkové před sto a více lety, a to nejenom na Kyjovsku, ale i ve vzdálenějších regionech Slovácka.

„Oslovení městem Kyjov bylo pro mne velkou výzvou,“ říká etnoložka a vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje Romana Habartová. „Dělala jsem zde výstavy už pro předcházející čtyři ročníky Slováckého roku v Kyjově, a tak jsem přemýšlela, čím bych mohla obohatit  programovou skladbu. Uvědomila jsem si, že jsem v životě udělala téměř sto krojových kompletů pro různé obce i jednotlivce na území Slovácka jak Jihomoravského, tak Zlínského kraje, a rozhodla jsem se pro výběr toho nejzajímavějšího. Nejsou to současné kroje, jak je známe z dnešních folklorních slavností, jde o krojové rekonstrukce, přesněji řečeno rekonstrukce tradičního lidového oděvu z let 1814 až do roku 1930,“ přibližuje Habartová a dodává, že součástí této práce je usilovné bádání v archivech, práce s ikonografickým a fotografickým fondem. Zuzana Habartová pracovala 25 let jako etnografka v muzeu v Uherském Hradišti. Přípravě výstavy se věnovala i ve svém volném čase, pomáhala se žehlením krojů i došíváním některých krojových součástí. „Na této výstavě je 101 spodnic,“ upozornila s tím, že si schválně dali práci to spočítat.

Tradiční lidový oděv si lze prohlédnout na 47 figurínách.

Na vernisáž přišlo i několik žen, které kroje šily a vyšívaly. „Tihle lidé jsou obvykle anonymní, na žádné krojové součástce nenajdete žádnou výrobní značku. I teď na slavnostech uvidíme tisíce krojů a nikdo si je bohužel nebude spojovat s jejich tvůrci. Tato výstava má být poctou rukodělným tvůrcům. Na informačním panelu jsou uvedena jména mistrů, kteří na krojích pracovali,“ zdůraznila Habartová. „Chtěla jsem upozornit na to, co je pro náš slovácký region typické, a to je mimořádná tvořivost, píle a vztah k místu, kde jsme doma,“ zakončila etnografka. 

 

Ženy vyšívaly krojové součásti i na vernisáži.

Výstava v prostorách foyer divadelního sálu domu kultury  potrvá do 30. srpna. Poté se přesune do Uherského Hradiště a do Kunovic.