Autorka výstavy Z. Habartová se starobylými kyjovskými kroji. |
Kyjov
– Autorka výstavy Krojové inspirace napříč Slováckem Romana
Habartová se tradičními lidovými oděvy zabývá po celý svůj
profesní život a práce etnografky je pro ni vášeň, o které by
dokázala vyprávět celé hodiny. O tom nenechala přítomné na
pochybách, když se ujala slova na zahájení výstavy v Čajovně &
Galerii v Kyjově. Na 47 figurínách si zde návštěvníci mohou
prohlédnout tradiční oděvy, kteří nosili naši předkové před
sto a více lety, a to nejenom na Kyjovsku, ale i ve vzdálenějších
regionech Slovácka.
„Oslovení
městem Kyjov bylo pro mne velkou výzvou,“ říká etnoložka a
vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje
Romana Habartová. „Dělala jsem zde výstavy už pro předcházející
čtyři ročníky Slováckého roku v Kyjově, a tak jsem přemýšlela,
čím bych mohla obohatit programovou skladbu.
Uvědomila jsem si, že jsem v životě udělala téměř sto
krojových kompletů pro různé obce i jednotlivce na území
Slovácka jak Jihomoravského, tak Zlínského kraje, a rozhodla jsem
se pro výběr toho nejzajímavějšího. Nejsou to současné
kroje, jak je známe z dnešních folklorních slavností, jde o
krojové rekonstrukce, přesněji řečeno rekonstrukce tradičního
lidového oděvu z let 1814 až do roku 1930,“ přibližuje
Habartová a dodává, že součástí této práce je usilovné
bádání v archivech, práce s ikonografickým a fotografickým
fondem. Zuzana Habartová pracovala 25 let jako etnografka v muzeu v
Uherském Hradišti. Přípravě výstavy se věnovala i ve svém
volném čase, pomáhala se žehlením krojů i došíváním
některých krojových součástí. „Na této výstavě je 101
spodnic,“ upozornila s tím, že si schválně dali práci to
spočítat.
Tradiční lidový oděv si lze prohlédnout na 47 figurínách. |
Na
vernisáž přišlo i několik žen, které kroje šily a vyšívaly.
„Tihle lidé jsou obvykle anonymní, na žádné krojové
součástce nenajdete žádnou výrobní značku. I teď na
slavnostech uvidíme tisíce krojů a nikdo si je bohužel nebude
spojovat s jejich tvůrci. Tato výstava má být poctou rukodělným
tvůrcům. Na informačním panelu jsou uvedena jména mistrů, kteří
na krojích pracovali,“ zdůraznila Habartová. „Chtěla
jsem upozornit na to, co je pro náš slovácký region typické,
a to je mimořádná tvořivost, píle a vztah k místu, kde jsme
doma,“ zakončila etnografka.
Ženy vyšívaly krojové součásti i na vernisáži. |
Výstava
v prostorách foyer divadelního sálu domu kultury potrvá do 30. srpna. Poté se přesune
do Uherského Hradiště a do Kunovic.
Žádné komentáře:
Okomentovat