Historické mapy inspirovaly obnovu krajiny na Kyjovsku

Krajina Kyjovska přitahuje zájem nejenom japonských turistů díky takzvanému Moravskému Toskánsku, ale také pozornost vědců, kteří naopak zkoumají negativní stránky stavu krajiny. Jedním z běžících výzkumných záměrů je projekt MagicLandscapes zaměřený na zelenou infrastrukturu, tedy rozličné prvky zeleně v krajině. 

Workshop pro veřejnost.

Pod hlavičkou Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví probíhá víceletý projekt, který se zaměřuje v České republice na dva regiony – Krkonoše a Kyjovsko, dále pak na vybrané regiony všech našich sousedních zemí. Jedním z důvodů, proč se výzkumný ústav o oblast Kyjovska zajímá, je ten, že krajina patří k nejvíce postiženým aktuálními klimatickými změnami. Nyní řešitelé výzkumu, Hana Skokanová a Marek Havlíček, přijeli do Kyjova představit dosavadní výsledky jejich práce a především získat zpětnou vazbu ze strany starostů a veřejnosti.

V úterý 19. listopadu dopoledne byly nejnovější výsledky prezentovány více než dvaceti starostům regionu, večer se konala přednáška s následnou diskuzí pro zájemce z řad veřejnosti v Kyjovském pivovaru. Na úvod byly definovány základní problémy naší krajiny: velký podíl orné půdy, velké půdní bloky s lány monokulturních plodin. Minimální podíl zelených prvků v krajině, od travních porostů přes remízy až po zatravněné polní cesty, vede k obrovské erozi, ztrátě biodiverzity – rozmanitosti živých organismů  a neprostupnosti krajiny.

Výzkum možností, jak tento stav zlepšit, se zaměřil na studium historických map, kde je zaznamenána krajina v její mnohem pestřejší a také stabilnější podobě. Dalším krokem bylo vytipování míst, kde by ozelenění zásadně zlepšilo právě problém s erozí, biodiverzitou i průchodností krajiny. Řešitelé představili mapové výstupy, kde jsou na úrovni jednotlivých katastrů navrženy nové či obnovené prvky zelené infrastruktury a polní cesty.

Následná diskuze ukázala, že nikdo nepopírá věcnou správnost navrhovaných opatření. Na příkladu zástupce z Ostrovánek bylo vidět, že to, co výzkumný projekt pro dané území navrhuje, již začali v Ostrovánkách realizovat. Bohužel bez zodpovězení zůstávají otázky, jak tyto účinné a potřebné zásahy do krajiny provádět ve větším měřítku, především jak k nim přimět majitele půdy a hospodařící subjekty. Pro celé katastry je zásadním nástrojem proces zvaný komplexní pozemkové úpravy. I ty však mají své limity, především v neochotě právě majitelů pozemků a velkých zemědělských podniků.

                                                                                              Zuzana Veverková, bioložka

Krajina kolem Domanína. Polní cesty s alejemi stromů lemované travnatými pásy patří k základním stavebním kamenům zdravé krajiny. (Foto: archiv Z. Veverkové)