Krajina
Kyjovska přitahuje zájem nejenom japonských turistů díky
takzvanému Moravskému Toskánsku, ale také pozornost vědců,
kteří naopak zkoumají negativní stránky stavu krajiny. Jedním
z běžících výzkumných záměrů je projekt MagicLandscapes
zaměřený na zelenou infrastrukturu, tedy rozličné prvky zeleně
v krajině.
Workshop pro veřejnost. |
Pod hlavičkou Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro
krajinu a okrasné zahradnictví probíhá víceletý projekt, který
se zaměřuje v České republice na dva regiony – Krkonoše a
Kyjovsko, dále pak na vybrané regiony všech našich sousedních
zemí. Jedním z důvodů, proč se výzkumný ústav o oblast
Kyjovska zajímá, je ten, že krajina patří k nejvíce postiženým
aktuálními klimatickými změnami. Nyní řešitelé výzkumu, Hana
Skokanová a Marek Havlíček, přijeli do Kyjova představit
dosavadní výsledky jejich práce a především získat zpětnou
vazbu ze strany starostů a veřejnosti.
V úterý
19. listopadu dopoledne byly nejnovější výsledky prezentovány
více než dvaceti starostům regionu, večer se konala přednáška
s následnou diskuzí pro zájemce z řad veřejnosti v
Kyjovském pivovaru. Na úvod byly definovány základní problémy
naší krajiny: velký podíl orné půdy, velké půdní bloky
s lány monokulturních plodin. Minimální podíl zelených
prvků v krajině, od travních porostů přes remízy až po
zatravněné polní cesty, vede k obrovské erozi, ztrátě
biodiverzity – rozmanitosti živých organismů a neprostupnosti
krajiny.
Výzkum
možností, jak tento stav zlepšit, se zaměřil na studium
historických map, kde je zaznamenána krajina v její mnohem
pestřejší a také stabilnější podobě. Dalším krokem bylo
vytipování míst, kde by ozelenění zásadně zlepšilo právě
problém s erozí, biodiverzitou i průchodností krajiny.
Řešitelé představili mapové výstupy, kde jsou na úrovni
jednotlivých katastrů navrženy nové či obnovené prvky zelené
infrastruktury a polní cesty.
Následná
diskuze ukázala, že nikdo nepopírá věcnou správnost
navrhovaných opatření. Na příkladu zástupce z Ostrovánek
bylo vidět, že to, co výzkumný projekt pro dané území
navrhuje, již začali v Ostrovánkách realizovat. Bohužel bez
zodpovězení zůstávají otázky, jak tyto účinné a potřebné
zásahy do krajiny provádět ve větším měřítku, především
jak k nim přimět majitele půdy a hospodařící subjekty. Pro
celé katastry je zásadním nástrojem proces zvaný komplexní
pozemkové úpravy. I ty však mají své limity, především
v neochotě právě majitelů pozemků a velkých zemědělských
podniků.
Zuzana
Veverková, bioložka
Krajina kolem Domanína. Polní cesty s alejemi stromů lemované travnatými pásy patří k základním stavebním kamenům zdravé krajiny. (Foto: archiv Z. Veverkové) |
Žádné komentáře:
Okomentovat