Děti si oblíbily didgeridoo

Daniel Bartoš naslouchá hudbě lastury.(Foto. archiv D. Bartoše.)

Kyjov-Bohuslavice – Již tradiční akci pro malé čtenáře Odpoledne s Andersenem v pobočce kyjovské knihovny v Bohuslavicích tentokrát zpestřilo vystoupení Daniela Bartoše, který s sebou přinesl několik neobvyklých hudebních nástrojů, typických pro Afriku a Austrálii. 

„Zavřete oči…“ vyzval přítomné hudebník a zhasl v místnosti světlo, protože ve tmě člověk vnímá zvuky intenzívněji. Za okamžik si děti opravdu připadaly jako v horkem rozpálené Africe, kde se ozývají rytmy domorodců. Daniel Bartoš hrál na hliněné perkusivní nádoby zvané udu, jednu z nich si sám na základě inspirace hudebníkem Tomášem Rohlederem navrhl a vyrobil. A příležitost vyzkoušet si neobvyklé nástroje dostaly i děti.

Nejvíc je nadchnul didgeridoo, dechový hudební nástroj australských domorodců. V tradiční podobě se jedná o termity vyžraný dutý kmínek stromu eukalyptu. „Nikdo pořádně nevěděl, ze které oblasti Austrálie ten nástroj pochází. A mě tak svým intenzivním zvukem zaujal, že jsem si řekl, že se do Austrálie musím podívat,“ vypráví Bartoš. K protinožcům cestoval v roce 2006 a původně plánovaný tříměsíční pobyt se protáhl na celý rok. „Austrálie je velká a ten nástroj pochází až ze samotného tropického severu kontinentu, odkud je blíže do Indonésie než například do Sydney. Je to velmi odlehlá část Austrálie známá jako Arnhemská země. Zde se dostanete do vzdálených domorodých komunit zvaných outstations, kde nástroj můžete vidět doopravdy ve svém původním prostředí, například jako jediný pozvaný návštěvník do osady na břehu Arafurského moře... Každý hudební nástroj má v sobě již skrytý svůj příběh a didgeridoo vás provede tropickým pobřežím Austrálie. Tento svět skvěle přibližuje například film 10 Kánoí od režiséra Rolf De Heera, který film v té době právě představoval na místním folklórním GARMA festivalu. Didgeridoo, známě jako yidaki, je v podstatě rytmický dechový doprovodný nástroj. Představte si kombinaci basové kytary a bicích, které doprovází tradiční písně kmene Yolungu zvané manikay. Je fascinující, jak velmi jednoduché hudební nástroje mají neuvěřitelně širokou paletu zvuků a výrazů.“
Daniel Bartoš se hudbě věnuje od mládí, inspiroval ho například Jimi Hendrix a jeho improvizace na elektrickou kytaru, obdivuje islandskou zpěvačku Björk a její jedinečnou hudbu, která používá originální hudební nástroje a obdobně syrové elektronické zvuky podobné didgeridoo. „Já tomu říkám organická elektronika – když se hraje improvizovaná hudba přímo na akustické nástroje,“ poznamenává.

Daniel pochází z jižních Čech, vystudoval obor kulturní ekologie na Karlově Univerzitě s magisterskou prací věnovanou Austrálii, studoval na FAMU a spolupracoval s hudební akademií HAMU v Praze na snímání hudebních gest sensory. V současné době žije s rodinou ve Snovídkách, okres Vyškov, a živí se jako designér.

V závěru vystoupení doporučil všem knihu H.U.D.B.A., kterou napsali Michal Libera a Michal Mendyk. Ta nejen malým čtenářům otevírá přístupným způsobem s hravými ilustracemi košatý prostor světové hudby. „Je to fantastické čtení, které vás naučí hrát si s hudbou a vnímat nové zvukové inspirace. Neuchopitelné zvukové koláže od Johna Cage, minimalismus Steva Reicha, renezanční hudba nebo remixovaný Michael Jackson najednou začínají dávat smysl, tak jak začínáte pronikat do nápaditých světů originálních hudebníků. Každý z nás je hudebník, stačí se jen zaposlouchat.”

Daniel v současné době objevuje místní tradiční cimbál a jeho autentický zvuk přetváří v inovativní ambientní hudbu. V té se tak vynořují nové a nečekané zvukové krajiny. Nahrávky a ukázky z připravovaného alba Barefoot Landscapes, neboli Krajinami naboso, je možné si poslechnout na www.danielbartos.com