Soukromá Galerie Doma působí v Kyjově bezmála 30 let

Když otevřeli před devětadvaceti lety první soukromou galerii v Kyjově, byla to velká sláva. Stalo se to 12. července 1991, právě v den 41. narozenin Vladimíra Ježe. „Přišla tenkrát spousta lidí, odstranili jsme skla z výloh, takže prostor galerie byl volně přístupný, a cimbálová muzika Jury Petrů hrála až do dvou do rána,“ usmívá se při vzpomínce galerista a výtvarník Jež.

 

Vladimír Jež ukazuje svoje poslední krajinomalby.

Galerii se rozhodli otevřít manželé Vladimír a Pavla Ježovi s podporou města a domu kultury v přízemí společného rodinného domu na ulici Svatoborská, asi 400 metrů od centra města. „Výstavní síň v kulturním domě ukončila svoji činnost, tak jsme se rozhodli, že na ni navážeme,“ přibližuje Jež. On i jeho žena byli zaměstnaní dříve právě v oddělení propagace Domu kultury Kyjov. Pavlína vystudovala uměleckou průmyslovku v Brně obor grafika, Vladimír se po neúspěšném pokusu o přijetí na UMPRUMku v Uherském Hradišti vyučil ve Zlíně jako písmomalíř a fládrista. „Fládrování se dnes již neprovádí touto klasickou technikou, ale byla to zajímavá práce,“ podotýká Vladimír. Líbilo se mu i zaměstnání v kulturním domě, protože to byla práce všestranná a mohl zde uplatnit svoje výtvarné vlohy i praktické dovednosti. Zajišťovali výzdobu a propagaci pro kulturní a společenské události a Jež spolupracoval také například s Jaroslavem Neduchalem, známou osobností zdejší loutkoherecké scény. V oddělení propagace působil téměř dvacet let. 

 

Pěkné vzpomínky má i na město Zlín, kde zůstal nějakou dobu po vyučení. Zde se seznámil s akademickým malířem Přikrylem z Otrokovic. Od Mistra Přikryla převzal částečně speciální techniku tvorby plastických obrazů, která se mu zalíbila a zůstal jí věrný. S rostoucími zkušenostmi si ji přizpůsoboval a zdokonaloval. V poslední době vytvořil několik obrazů, které věnuje do tombol plesů. „Už s tím počítám, že organizátoři mě budou o obrazy žádat, je to i způsob prezentace,“ potvrzuje malíř. Inspiraci nachází hlavně v přírodě, všímá si zajímavých detailů, které se pak snaží přenést na plátno. Za uplynulé roky vznikly stovky obrazů. Vystavoval například ve Zlíně, v Brně, Uherském Hradišti, ale také v Rakousku či Švýcarsku, a měl úspěch. Věnoval se i výrobě originálních šperků, které s oblibou daruje své ženě. „Dárky se neprodávají, tak mám jistotu, že šperky zůstanou doma,“ dodává s úsměvem výtvarník. Mezi svými přáteli má pověst i vynalézavého dárce, který dokáže s vtipem vymyslet a ztvárnit originální dárek. V posledních letech se zabývá například také malbou kulis pro Dětské kočovné divadýlko Pavla Růžičky. Lidé ze širokého okolí za ním jezdí s prosbou o paspartování a rámování obrazů. 

 

Kresba krajiny v melancholických barvách

Vladimír Jež pochází z Vlkoše a tady se také stará o svůj vinohrad, který zdědil po předcích. „Dělám deset druhů vín, aby bylo s přáteli co koštovat a porovnávat, ale neprodám ani litr,“ směje se. „Když se dívám od vinohradu směrem k vlkošskému kostelu při západu slunce, záře se tak odráží, že to vypadá, jako kdyby kostel hořel. Neskutečný, krásný okamžik...“

V Galerii Doma se vystřídá jedenáct výstav do roka, svá díla zde prezentují malíři, keramici, sochaři a další výtvarní umělci. „V galerii působila několik let jako umělecká kurátorka Barbora Lungová, která galerii zviditelnila a dostala ji na velmi dobrou úroveň,“ připomíná galeristka Pavla Ježová. „Na nějakou dobu jsme pro Bářiny mnohostranné aktivity přerušili spolupráci, ale pevně věříme, že časem budeme i nadále spolupracovat a její přínos obohatí galerii.“ Galerie představuje kvalitní místní výtvarníky, renomované malíře naší výtvarné scény i nejmladší generaci umělců – absolventů nebo ještě studentů výtvarných škol. 

V devadesátých letech tu vystavoval svoje výtvarné artefakty například Jiří Suchý, který při té příležitosti vystupoval s Jitkou Molavcovou v kyjovském kulturním domě. Vladimír Jež připomíná i nezapomenutelné obrazy Libora Vojkůvky. Byly tady k vidění díla mnoha kyjovských rodáků – Vladimíra Vašíčka, Cecílie Markové, Ivo Nimrichtera, Čeňka Stakeho, Oldřicha Štěpánka, Petra Čmelíka nebo Ladislava Szabadoše. S velkým úspěchem se setkala výstava malířských a grafických prací Mirka Tichého, který se ve světě proslavil svými fotografiemi. 

 

Vernisáže jsou doprovázeny hudebními vstupy muzikantů nejrůznějších žánrů z Kyjova i širokého okolí, několikrát se zde představily i cimbálové muziky z Horňácka. K příjemné přátelské a rodinné atmosféře přispívá i pestré pohoštění a dobré víno, bez kterých se tyto akce neobejdou. I když po skončení výstav jsou díla často nabízena k prodeji, jak se dočteme na webových stránkách galerie, „majitelé galerii provozují nikoliv jako obchod s uměním, ale jako místo setkávání milovníků umění, místo osvěty a kulturní oázy uprostřed stále komerčnější vřavy“.