Zachraňuje životy. Už dvaadvacet let

Kyjov – Paní Zdenka Wasserbauerová přijela do Kyjova, aby na svých přednáškách oslovila mladé lidi ze středních škol. Náborem do Českého národního registru dárců kostní dřeně se zabývá už dvaadvacet let a za tu dobu získala asi 17 500 dárců. „Ale pořád je to málo,“ posteskne si žena.

Zdenka Wasserbauerová.

Ukazuje fotografii dvouletého chlapečka, Janka z Krnova, nemocného leukemií, který aktuálně čeká na svého dárce. „Tím se ztrácí drahocenný čas,“ znepokojuje se Wasserbauerová. „Úspěšnost transplantace kmenových buněk závisí na tom, jak rychle se provede. Nezažila jsem, že by se stačil najít vhodný dárce během nemoci,“ konstatuje se smutkem v hlase. Z registrovaných potencionálních dárců kmenových buněk podle statistik příležitost realizovat dárcovství díky shodě s příjemcem má asi každý sto dvacátý. Proto je důležité, aby v registru bylo co nejvíce osob.

Za příklad dává paní Zdenka Německo, kde je každý dvacátý obyvatel registrovaný v databázi dárců kostní dřeně. „Lidé jsou zde s problematikou již dobře obeznámeni, registr v Neměcku funguje více jak padesát let. U nás osmadvacet. Je třeba zdůraznit, že potencionálnímu dárci nic nehrozí. Pokud bude vyzván k dárcovství – a pravděpodobnost není velká, může dokonce odmítnout bez udání důvodu. Ale byla by to škoda… Odběr kmenových buněk se v současnosti provádí podobně jako odběr krve, procedura trvá asi dvě hodiny, je bezbolestná. Krev od dárce je hnána přes extrakční stroj, který odděluje kmenové buňky, zatímco jiné složky krve vrací zpět dárci. Dárcem se může stát osoba ve věku 18 až 35 let. A opravdu se není čeho bát,“ zdůrazňuje lektorka s tím, že zdravotní stav dárců se po odběru sleduje ještě deset let a nejsou evidovány žádné následné potíže.

Zájemcům rozdává tyčinky ke stěru v ústní dutině a vstupní dotazníky do registru. Ze třídy na gymnáziu se přihlásilo sedm dárců. „Je to dobrý pocit, že bych mohl někomu zachránit život, že by mohl díky mně žít,“ popisuje motivy svého rozhodnutí Lukáš Bukvald ze třetího ročníku. V jedné lavici se nechaly zapsat do registru obě dívky. „Přítelem mojí sestřenice je Dennis Urc z Mistřína. Prožívali jsme s ním jeho nemoc a teď je díky transplantaci kmenových buněk v pořádku. Tak už jenom kvůli tomu chci někomu pomoct,“ dodává studentka.

Dívky z gymnázia se rozhodly vstoupit do registru dárců kostní dřeně.

Touha pomáhat a zachraňovat životy motivuje i Zdenku Wasserbauerovou. Na začátku její cesty byla nemoc jejího vnuka. On sám se uzdravil, aniž by potřeboval kmenové buňky od dárce, ale chlapec na vedlejším lůžku nemocničního pokoje se tenkrát svého dárce nedočkal. Paní Zdenku jeho smrt silně zasáhla a lékař jí tenkrát vyzval, aby místo slz pro takto potřebné něco dělala. V současné době je v Česku asi dvacet regionálních spolupracovníků, kteří se náborem pro Český národní registr kostní dřeně zabývají.

Pokladnička nadace v Kyjově.

„V Českém národním registru dárců kostní dřeně je u nás zapsaných momentálně asi 96 000 lidí, ale bylo by třeba až 250 000 jedinců, abychom pokryli potřeby nemocných. Každý čtvrtý u nás umírá právě z důvodu, že není k dispozici vhodný dárce,“ vysvětluje paní Zdeňka. „Je to radost vidět mladé lidi, když po léčbě transplantací mohou vést plnohodnotný život.“ V Kyjově přednášela problematiku celkem v šesti třídách, na střední škole automobilní a na gymnáziu a střední zdravotnické škole. Během dne tak získala padesát devět nových dárců.

Ve finanční pomoci pro Nadaci transplantace kostní dřeně se už dvacet let angažují dobrovolníci z Kyjova, Vladimír Výleta a Libuše Hašová. I letos lidé přispívali do pokladničky nadace pod vánočním stromem na náměstí. „Vybralo se více jak 34 000 korun, to je o 15 000 více než minulý rok,“ konstatoval s potěšením Výleta a ocenil spolupráci s městskou policií. Celoročně je pokladnička umístěna v lékárně U Zlaté koruny naproti kostela. Za uplynulých dvacet let se pro potřeby nadace podařilo na Kyjovsku vybrat více než půl milionu korun.