Kyjov - Obal prodává, zní jedna z marketingových pouček, ale
neřeší už to, jaké další důsledky dodržování této zásady
může mít. Obaly rychle končí v koši, v lepším případě v
tříděném odpadu. V době hospodářského růstu se zvyšuje i
množství odpadu. Problematikou se zabývá dvacetiminutový
dokumentární film Kryštofa Zvolánka Mezi odpady. Na jeho
promítání pozvala kavárna Pražírna.
Vláda na konci roku 2014 schválila
desetiletý Plán odpadového hospodářství České republiky.
Prioritami jsou předejít vzniku odpadu, minimalizovat jeho škodlivé
účinky na lidské zdraví a přírodu, docílit maximální
recyklace. Olomouckého rodáka Kryštofa Zvolánka, studenta Katedry
dokumentárního filmu FAMU v Praze, ekologická témata zajímají a
považuje je za důležitá. Ve svém filmu se dotýká otázky, zda
změnu ve spotřebním chování můžeme čekat od lidí, nebo ji
bude muset vyřešit zákon.
„Problém plastu je, že je příliš
levný,“ zazní názor jednoho z protagonistů filmu, zaměstnance
technických služeb Zlín. „Všechno je to byznys.“ Plasty
z tříděného odpadu se dostávají na třídící linku, kde
se vyseparují jednotlivé materiály,
poté se slisují, zpracují na granulát a takto jsou připraveny
pro další výrobu. „Tímto způsobem se využije, v závislosti
na dané třídící lince a poptávce trhu, asi polovina obsahu
žlutých kontejnerů. Zbytek putuje jako výmět na skládku,“
upozorňuje tvůrce dokumentu Zvolánek.
„Třídění není
samospasitelné. Spousta naší snahy jako jednotlivců je zmařena
na straně systému, který je podfinancovaný a podléhá nevůli
politiků jej měnit na celostátní úrovni. Třídit musíme
všichni dál, ale zároveň je důležité tlačit na to, aby s
vytříděnými produkty bylo ekologicky a prospěšně zacházeno,“
apeluje.
V krátké besedě po skončení filmu promluvili i pozvaní
zástupci kyjovských skláren Vetropack Moravia Glass. Jak uvedli,
za rok 2018 v Česku vytřídili spotřebitelé asi 67 procent skla.
Číslo se trvale mírně zvyšuje, ale například v severských
zemích přesahuje 90 procent. Na výrobu skla je jednoznačně
ekonomicky výhodnější používat střepy než primární
suroviny, takže sklárny mají motivaci tento odpad vykupovat. Takto
vyrobené sklo je plnohodnotné, ve stoprocentní kvalitě.
Kyjov patří mezi města, která
mají vysoký podíl vytříděného odpadu. V roce 2018 obhájil
druhou příčku v soutěži měst nad 10 000 obyvatel Jihomoravského
kraje, lepší byla pouze Břeclav. Hlavním
hodnotícím kritériem soutěže „My třídíme nejlépe“ bylo
množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele a počet
tříděných komodit na území jednotlivých obcí a měst. Ve
Kyjově přibyly v poslední době na deseti místech kontejnery na
kovový odpad, do kterých je možno odkládat konzervy, plechovky a
další drobný odpad z domácností.
Letos Kyjov znovu získal Odpadového Oskara. Tuto cenu uděluje
sdružení Arnika obcím, které dosahují vysoké úrovně recyklace
a jimž se v předcházejícím roce podařilo udržet produkci
směsného komunálního odpadu pod 150 kg na jednoho obyvatele.
V
rámci Jihomoravského kraje město Kyjov s podílem 130,9 kg/1
obyvatele zvítězilo. V celostátním měření Kyjov v kategorii
měst nad 5 tisíc obyvatel obsadil 5. příčku.
Kyjovjáci
se k životnímu prostředí chovají odpovědně. Například v
kavárně Pražírna už nepoužívají jednorázová plastová
brčka, ale nahradili je kovovými. Zavádějí také kelímky na
kávu přes ulici z nových materiálů – bioplastu, bambusového
nebo slámového plastu.
Žádné komentáře:
Okomentovat