Ale navždy kroj ten udržeti se nedá!

Výstava ke 100. výročí úmrtí Josefa Klvani je v těchto dnech k vidění v kyjovském muzeu. Josef Klvaňa byl prvním ředitelem nově založeného státního reálného gymnázia v Kyjově. Působil zde v letech 1898 až 1919. Gymnázium nese v současnosti jeho jméno.

Výstava ke 100. výročí úmrtí Josefa Klvani potrvá do 10. listopadu.

Klvaňa se narodil v roce 1857 ve Vídni českým rodičům. Vyrostl v Lipníku nad Bečvou, kam se rodina záhy přestěhovala. Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, následovaly studia na filozofické fakultě na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Učil na českém gymnáziu v Kroměříži a později v Uherském Hradišti. Jako učitel přírodopisu nevyučoval jenom fakta, ale snažil se ve svých žácích probudit zájem a lásku k přírodě. V době školních prázdnin podnikal průzkumné geologické cesty po vlasti i do zahraničí a často k nim přizval i své žáky. 

V čase, kdy působil ve funkci ředitele českého gymnázia v Kyjově, už se jeho pozornost ubírala jiným směrem, zabýval se etnografií – národopisem. Věnoval se vědeckému studiu moravských lidových krojů, jejich popisu a mapování. Byl výborným kreslířem a stal se také jedním z prvních českých fotografů. Jako první na svých snímcích zachytil Jízdy králů ve Vlčnově. Z fotografických a písemných materiálů Josefa Klvani čerpají i dnešní etnografové při rekonstrukci lidového oděvu.

I když, jak ve své národopisné studii Klvaňa poznamenal, „navždy kroj ten se udržeti nedá“ a způsob každodenního odívání je opravdu dnes zcela jiný než před sto lety, kroj z lokálního společenského a kulturního života nevymizel. Zdá se, že právě naopak. Zvláště na jihovýchodní Moravě si i na začátku třetího tisíciletí stále udržuje svoje pevné místo v budování regionální identity.