Kyjov – Žádné klasické akvarelové, temperové nebo olejové barvy, ale hliněné pigmenty, které si děti vlastnoručně vyrobily a použily pro svá dílka. Obrazy byly k vidění v Radniční galerii.
Koncem května se ve Ždánicích uskutečnila třídenní výtvarná dílna nazvaná Barvy hlíny. Do programu se zapojili žáci a učitelé Základní umělecké školy z Břeclavi a Ždánic, Základní školy v Lovčicích a také žáci ze Slovenska, ZUŠ Sekule. Lektorkou byla prof. Irena Ráček z Rakouska. „Profesorku Irenu Ráček jsem původně zamýšlel oslovit jako známou rakouskou ilustrátorku dětských knih,“ vysvětluje kurátor výstavy a organizátor výtvarného sympozia Ždánický plenér Tomáš Prusenovský. „Když jsem pak zjistil, že se zabývá tvorbou, při níž používá přírodní hlinky, které sama sbírá po celé Evropě a pak je míchá s naturálními pojidly podle prastarých receptů, moje volba byla jasná,“ dodává.
Profesorka Irena Ráček vysvětluje dětem na Ždánickém plenéru techniku Malování barvami země. Foto: Tomáš Prusenovský
Irena Ráček se narodila na Slovensku. Později se rodina přestěhovala na Moravu. Studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a Uherském Hradišti. V roce 1968 emigrovala do Rakouska. Proslavila se jako ilustrátorka dětských knih. Knihy s jejími ilustracemi vyšly v řadě zemí, například až v Japonsku. Žila ve Vídni. Později se přestěhovala na venkov, do vinařské oblasti severně od Vídně.
„Krajina mi zde připadala poněkud fádní, rovinatá, těžko jsem se s ní sžívala a začala jsem to zkoušet právě přes hlínu,“ přibližuje Irena Ráček. „Je to hustě osídlená oblast už od Neolitu. To mě fascinovalo. Lidé tu před 7 000 lety stavěli obrovské stavby - rondely. Tato kultura spojovala Moravu, kde jsem vyrostla, Slovensko, kde jsem se narodila, s Dolním Rakouskem, kde jsem teď doma,“ usmívá se malířka.
„Chtěla jsem používat autentické barvy a pojiva. Znalosti jsem čerpala od archeologů a z publikací, hodně jsem experimentovala. Postupně se o můj způsob malby začali lidé zajímat. V roce 2007 jsem vedla první velký projekt Malujeme barvami země a tyto projekty se staly mezinárodní,“ říká Irena Ráček.
A jaký je její vztah k našemu regionu? „Moji rodiče prožili podzim života v tomto kraji, konkrétně v Mouchnicích u Koryčan,“ svěřuje se výtvarnice. „Jejich život nebyl lehký, stěhovali se po celé republice. Můj otec přišel o krejčovskou živnost, pracoval v dolech, i uranových, to se podepsalo na jeho zdraví. V padesáti čtyřech letech odešel do invalidního důchodu. Po nelehkém životě zde rodiče prožili klidné a konečně spokojené roky obklopeni zdejší přírodou,“ dodává Irena Ráček.
Výstava v Radniční galerii skončila 20. září. Dílka putovala do Ždánic, kde budou vystavena v Zámecké vile, a to ještě ve větším rozsahu.
Děti k malbě používaly hliněné pigmenty, vodové barvy s třešňovou klovatinou i vaječnou temperu. Foto: Marie Budíková
(Článek vyšel v Novém Slovácku.)
Žádné komentáře:
Okomentovat