 |
| Zleva: Výtvarnice Marcela Gruberová a Alena Šupálková |
Milotice – Alena Šupálková z Ratíškovic a Marcela
Gruberová z Čelčic u Prostějova se znají už od střední školy, studovaly spolu na umělecké
průmyslovce v Uherském Hradišti. V současné době jsou již dva roky
v penzi a volný čas využily k tomu, aby zapracovaly na svém dávném snu – uspořádat společnou výstavu. V
galerii Penzionu u zámku vystavují svá dílka hlavně z posledního
období. A protože obě mají rády víno, nazvaly svou výstavu Pozdní sběr.
Obě výtvarnice se shodují na tom, že hlavním zdrojem
inspirace je jim příroda a vzpomínky. Keramička Marcela Gruberová přirovnává
práci s hlínou ke komponování hudby. „Materie je stále stejná, a přitom na
sebe může vaším prostřednictvím brát nekonečně mnoho podob,“ přibližuje
vzrušující tvůrčí proces umělkyně, jejíž díla jsou zastoupeny v soukromých
sbírkách doma i v zahraničí. V rámci České republiky samostatně
vystavuje již od roku 1985. Může se
pochlubit realizacemi v architektuře, reliéfy, užitou a komorní keramikou.
Věnovala se také pedagogické činnosti.
 |
| Keramika Marcely Gruberové |
Alena Šupálková vystudovala na Universitě J.E. Purkyně
v Brně obor český jazyk a výtvarná výchova a poté působila jako učitelka
na školách v okrese Hodonín. Malovala ve volném čase a vystavovala na několika
výstavách učitelů – výtvarníků. Většinou používá olejové barvy, ale tentokrát
zvolila akvarel. „Nejsem vystavovací typ, maluju pro svůj dobrý pocit. Ale čas
od času je dobré vyzkoušet něco nového, i když se člověku do toho zpočátku
třeba nechce. S nápadem na výstavu v těchto prostorách přišla před
dvěma lety Jarka Kundratová a jak se termín blížil, musela jsem si udělat čas
a malování se více a systematicky
věnovat. Starší obrazy jsem totiž většinou rozdala,“ prozradila Alena
Šupálková. Občas píše také drobné básničky a doplňuje je ilustracemi. Posílá je své dceři a vnukům,
kteří žijí v cizině. Již několik let vede pro zájemce z řad důchodců
či žen na mateřské dovolené Malování při relaxační hudbě. „Když člověk
skončí v zaměstnání, musí si hledat nový rytmus a nové impulsy
v životě a my vztah k výtvarnictví máme v rodině. Těší mě
jezdit i na výstavy a druhá dcera, která
je doma, mne ráda doprovází,“ usmívá se
Šupálková.
Na vernisáž přišlo v pátečním horkém letním dnu
kolem šedesáti návštěvníků. Příjemný kulturní zážitek podtrhlo hudební
vystoupení i pohoštění lahodným vínem a koláčky.
(Text vyšel ve zkrácené podobě ve Slovácku, příloze Hodonínského deníku Rovnost.)
Žádné komentáře:
Okomentovat