Příroda mi neublíží, říká fotografka Stanislava Bednaříková

Kyjov-Bohuslavice – V bohuslavické pobočce knihovny se koná další zajímavá výstava, tentokrát se knihovnice Anežka Zimková rozhodla dát prostor své kolegyni Stanislavě Bednaříkové z Městské knihovny v Kyjově. Bednaříková vystavuje fotografie inspirované přírodou, často zaměřené na detail.

Zájmy Stanislavy Bednaříkové (nar. 1971) jsou mnohostranné, ty umělecké však převládají. Vystudovala uměleckou průmyslovku v Brně a řadu let pracovala jako grafik. Později si rozšířila vzdělání a působila coby lektorka a knihovnice ve Zlíně, nyní je zaměstnaná v kyjovské knihovně. Bydlela se svou rodinou víc než dvacet let ve Zlíně, má dvě dospělé děti. V současné době žije v Lovčicích, obci vzdálené dvanáct kilometrů od Kyjova, odkud pochází její tatínek. Miluje vycházky do přírody, putuje na kopce a rozhledny, protože má ráda široké vyhlídky do krajiny. Nikdy si ale nezapomene s sebou vzít fotoaparát.

„Pokud chci fotit, nejraději chodím sama,“ říká Stanislava. „Málokdy někoho potkám – a příroda mi neublíží. Naopak. Pobyt v lese, v přírodě mě nabíjí, dodává mi energii… radost.“

Začínala fotit v osmi letech s ruským fotoaparátem „Lubitel“ na černobílý film, později na barevný kinofilm fotoaparátem Panasonic. Na střední umělecko-průmyslové škole měla učební předmět zaměřený na fotografování, takže se naučila mimo jiné i fotografie vyvolávat. Posledních dvacet let je věrná svému fotoaparátu značky Sony. 

Foto: Stanislava Bednaříková

Fotografování je její vášeň. „Důležitá je pro mě kompozice, takže hledám ten nejvhodnější úhel pohledu. Při fotografování často ležím, klečím, sedím i visím…“ usmívá se Bednaříková. „Vystavené fotografie zachycují všechna čtyři roční období, protože každé období je jinak krásné. Hodně vnímám barvy, na jaře převládají pastelové, v létě ostřejší, mám ráda i podzimní barvičky a v zimě dominuje kontrast - bílá, černá. Záleží mi na tom, aby na fotografiích barvy ladily, důležitá je hra světla a stínu. Fotím krajinky, les, detaily vegetace a mám také spoustu snímků západů slunce. To jsou nádherné úžasné momentky, každý den je jiný a obloha je jinak vybarvená. Ven chodím v podstatě za jakéhokoliv počasí, každé má svoje kouzlo. I když třeba prší, i když je mlha, šero nebo tma, dá se v každém okamžiku vidět něco pěkného. Proto jsem výstavu nazvala Oka-mžiky. Kolikrát jsou to kouzelné chvilky, které si spousta lidí třeba ani neuvědomuje.“

Fotografické vzory Bednaříková nemá. „Focení je můj koníček a fotím tak, jak to cítím. Fotím si pro sebe, abych já z toho měla dobrý pocit, a třeba fotka někomu udělá radost. V počítači mám už deseti tisíce snímků, tak nebylo snadné udělat výběr pro tuto výstavu, do malých prostor bohuslavické knihovničky.“ 

Foto: Stanislava Bednaříková

Součástí vernisáže byl i hudební vstup žákyně zdejší školy a lákavé pohoštění. „Mám ráda to domácí prostředí a atmosféru, kterou útulné místnosti zdejší knihovny, zaměstnanci a návštěvníci společně vytvářejí,“ poznamenala ředitelka knihovny Michaela Moudrá, která si akci nenechala ujít. Fotografie Stanislavy Bednaříkové budou v bohuslavické pobočce knihovny vystaveny do 28. dubna, otevřeno je vždy ve čtvrtek od 13 do 17 hodin.