pátek 20. května 2022

Děti si oblíbily didgeridoo

Daniel Bartoš naslouchá hudbě lastury.(Foto. archiv D. Bartoše.)
Kyjov-Bohuslavice – Již tradiční akci pro malé čtenáře Odpoledne s Andersenem v pobočce kyjovské knihovny v Bohuslavicích tentokrát zpestřilo vystoupení Daniela Bartoše, který s sebou přinesl několik neobvyklých hudebních nástrojů, typických pro Afriku a Austrálii. 

„Zavřete oči…“ vyzval přítomné hudebník a zhasl v místnosti světlo, protože ve tmě člověk vnímá zvuky intenzívněji. Za okamžik si děti opravdu připadaly jako v horkem rozpálené Africe, kde se ozývají rytmy domorodců. Daniel Bartoš hrál na hliněné perkusivní nádoby zvané udu, jednu z nich si sám na základě inspirace hudebníkem Tomášem Rohlederem navrhl a vyrobil. A příležitost vyzkoušet si neobvyklé nástroje dostaly i děti.


Nejvíc je nadchnul didgeridoo, dechový hudební nástroj australských domorodců. V tradiční podobě se jedná o termity vyžraný dutý kmínek stromu eukalyptu. „Nikdo pořádně nevěděl, ze které oblasti Austrálie ten nástroj pochází. A mě tak svým intenzivním zvukem zaujal, že jsem si řekl, že se do Austrálie musím podívat,“ vypráví Bartoš. K protinožcům cestoval v roce 2006 a původně plánovaný tříměsíční pobyt se protáhl na celý rok. „Austrálie je velká a ten nástroj pochází až ze samotného tropického severu kontinentu, odkud je blíže do Indonésie než například do Sydney. Je to velmi odlehlá část Austrálie známá jako Arnhemská země. Zde se dostanete do vzdálených domorodých komunit zvaných outstations, kde nástroj můžete vidět doopravdy ve svém původním prostředí, například jako jediný pozvaný návštěvník do osady na břehu Arafurského moře... Každý hudební nástroj má v sobě již skrytý svůj příběh a didgeridoo vás provede tropickým pobřežím Austrálie. Tento svět skvěle přibližuje například film 10 Kánoí od režiséra Rolf De Heera, který film v té době právě představoval na místním folklórním GARMA festivalu. Didgeridoo, známě jako yidaki, je v podstatě rytmický dechový doprovodný nástroj. Představte si kombinaci basové kytary a bicích, které doprovází tradiční písně kmene Yolungu zvané manikay. Je fascinující, jak velmi jednoduché hudební nástroje mají neuvěřitelně širokou paletu zvuků a výrazů.“
Daniel Bartoš se hudbě věnuje od mládí, inspiroval ho například Jimi Hendrix a jeho improvizace na elektrickou kytaru, obdivuje islandskou zpěvačku Björk a její jedinečnou hudbu, která používá originální hudební nástroje a obdobně syrové elektronické zvuky podobné didgeridoo. „Já tomu říkám organická elektronika – když se hraje improvizovaná hudba přímo na akustické nástroje,“ poznamenává.

Daniel pochází z jižních Čech, vystudoval obor kulturní ekologie na Karlově Univerzitě s magisterskou prací věnovanou Austrálii, studoval na FAMU a spolupracoval s hudební akademií HAMU v Praze na snímání hudebních gest sensory. V současné době žije s rodinou ve Snovídkách, okres Vyškov, a živí se jako designér.

V závěru vystoupení doporučil všem knihu H.U.D.B.A., kterou napsali Michal Libera a Michal Mendyk. Ta nejen malým čtenářům otevírá přístupným způsobem s hravými ilustracemi košatý prostor světové hudby. „Je to fantastické čtení, které vás naučí hrát si s hudbou a vnímat nové zvukové inspirace. Neuchopitelné zvukové koláže od Johna Cage, minimalismus Steva Reicha, renezanční hudba nebo remixovaný Michael Jackson najednou začínají dávat smysl, tak jak začínáte pronikat do nápaditých světů originálních hudebníků. Každý z nás je hudebník, stačí se jen zaposlouchat.”

Daniel v současné době objevuje místní tradiční cimbál a jeho autentický zvuk přetváří v inovativní ambientní hudbu. V té se tak vynořují nové a nečekané zvukové krajiny. Nahrávky a ukázky z připravovaného alba Barefoot Landscapes, neboli Krajinami naboso, je možné si poslechnout na www.danielbartos.com





pátek 6. května 2022

Zpěvulenky rozsvítily duše modlitbou svaté Faustyny

Hudební pásmo Boží milosrdenství v mé duši inspirované Deníčkem řeholní sestry Faustyny zaznělo v neděli 24. dubna ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově. Pořad připravily Zpěvulenky z Čeložnic společně s dětmi a přáteli.

„Spíše než o koncert jde o živou modlitbu,“ přiblížila členka pěveckého sboru Jana Slezáčková. „Zpěv je prokládán mluveným slovem, rozhovorem sestry Faustyny s Bohem, a zazní i krásná hudba.“ Marie Faustyna Kowalská byla polská řeholnice a mystička, členka Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství, která byla v roce 2000 prohlášena za svatou. Narodila se v roce 1905 a zemřela v pouhých 33 letech na tuberkulózu.

Ne všichni vědí, že dnes po celém křesťanském světě rozšířený obraz Spasitele, z jehož srdce tryskají dva paprsky a u nohou má nápis „Ježíši, důvěřuji Ti“, vychází právě z vize mystičky Faustyny. Význam obrazu vysvětlil ve vidění této řeholní sestry sám Ježíš: „Světlý paprsek znamená vodu, která ospravedlňuje duše, červený paprsek znamená krev, která je životem duší. Šťasten, kdo v nich bude žít, protože toho nezasáhne ruka spravedlivého Boha. Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne.“ Tato slova zaznamenala sestra Faustyna ve svém Deníčku, který odkrývá hloubku jejího duchovního života. 

Postavu sestry Faustyny věrohodně ztvárnila šestačtyřicetiletá Ester Hofírková z Kostelce. „Sestra Faustyna byla prostá řeholnice, nestudovaná, a právě ji si vybral Ježíš k tomu, aby zvěstoval poselství božího milosrdenství celému světu. Ježíš se jí zjevil a chtěl, aby namalovala obraz tak, jak ho viděla. Sestra Faustyna to ale nedokázala a byla z toho velmi smutná. Podle jejího popisu se tohoto úkolu chopil malíř. Když byl obraz hotový, byla zklamaná. Ani jemu se nepodařilo štětcem obraz Ježíše zachytit tak krásného, čistého, jak ho vídala… protože to už je nadpozemská krása.“

Autorkou pásma je Jana Něničková, která v Čeložnicích vede ženský pěvecký sbor Zpěvulenky. Deníček sestry Faustyny se jí dostal do rukou před pěti šesti roky, kdy prožívala těžší životní období, a protože ji myšlenky řeholnice oslovily a povzbudily, rozhodla se toto poselství předávat dál. Text Deníčku je obsáhlý, takže bylo těžké vybrat to nejdůležitější. Mluvené slovo doplnily novější duchovní písně. V záměrné anonymitě kostelního kůru vystoupilo 14 členek sboru, 10 dětí a 7 hudebníků. Zazněla příčná flétna, irská flétna, housle, klavír, kytara, baskytara, tamburína a a perkusivní hudební nástroj – cajón.

Autorka pásma Jana Něničková a režisér Jan Krist.

Ve fázi příprav oslovila scénáristka Něničková Jana Krista, který si vzal na starost režii. Svůj sametový hlas Ježíši propůjčil Vladimír Švarc z Rajnochovic. „Mimo pěveckou složku se začala scházet čtecí skupina. Protože uvádíme pásmo v kostelech, musíme pamatovat i na církevní předpisy,“ zmínil Krist. „Potěšilo nás, že přišly na živou modlitbu sestry Faustyny i tři rodiny z Ukrajiny.“ Celkem pořad v Kyjově shlédlo asi 80 lidí.

Zpěvulenky se scházejí k pravidelným zkouškám už od roku 2010. Své hudební pásmo Boží milosrdenství v mé duši uvedly již v loňském roce v Kostelci, 1. května měli možnost jej vidět v Čejkovicích a 15. května zazní ve Vracově.



Kyjovští si připomněli konec války

Před památníkem padlých poblíž kaple sv. Josefa se ve čtvrtek 28. dubna uskutečnil pietní akt u příležitosti 77. výročí osvobození Kyjova rumunskou armádou a ukončení 2. světové války. Tato akce v souvislosti s válečnou situací na Ukrajině získala nový, hlubší a aktuální rozměr. Čelní představitelé města položili věnce a květiny, starosta František Lukl k přítomným promluvil. Pietního aktu s krátkým kulturním programem, v rámci kterého zazněly zpívané biblické žalmy, se účastnili žáci z kyjovských základních a středních škol.


„Jsem ráda, že přišli mladí,“ řekla Novému Slovácku historička a spisovatelka Jarmila Bednaříková, která zde přednesla svoji netradiční Modlitbu za mír. „Bože, dej, aby už nikdy koncese na těžbu ropy, wolframu, ani zlata a diamantů nebyly pro nikoho cennější než lidské životy,“ zazněla úvodní věta modlitby. „My všichni můžeme určitým způsobem bránit válkám, třeba když nebudeme toužit po stálém zvyšování spotřeby a zisků za každou cenu,“ upozorňuje Bednaříková.

„Vzpomínáme teď na 50 milionů zbytečně zmařených životů za 2. světové války. Jsme tu, třebas už tuto válku nikdo z nás nepamatuje. Ale nechceme, aby paměť na její příčiny nebo důsledky zahynula,“ řekla v závěru modlitby Kyjovjanka Jarmila Bednaříková.

 


Numerologie i Cubeca lákají návštěvníky do knihovny

Po covidovém období útlumu se v kyjovské knihovně naplno rozbíhá přednášková činnost.  

Zaplněný sál přivítal i herce Jiřího Bartoně, který z Kyjova pochází. O indické numerologii zde mluvil již podruhé. Jak se dalo čekat, většinu obecenstva tvořily ženy, ale účastnili se i dva pánové, což lektor s potěšením kvitoval.

Bartoň vyučuje herectví a dějiny českého filmu na Mezinárodní Konzervatoři v Praze. Je spoluautorem Velké knihy herců první republiky a protektorátu a v současné době pracuje již na další knize s podobným tématem. Jako zpěvák vystupuje v pořadu Staré filmové melodie. Spolupracuje s Českým rozhlasem, s Českou televizí a s TV Nova. Numerologii, kterou někteří považují za iracionální pseudovědu bez hlubšího opodstatnění, se věnuje už řadu let.

V úvodu lektor mluvil o své životní cestě a zážitcích, které by se daly označit jako paranormální. Vysvětlil význam jednotlivých čísel v datu narození a naznačil jejich vzájemný vztah, díky čemuž dokáže vyhodnotit předpoklady a potenciály daného člověka. Na osobnostech našich slavných prvorepublikových hvězd s tragickým osudem spojeným s dobou protektorátu demonstroval numerologický rozbor jejich dat narození.

Karel Kostka Cubeca na autogramiádě. (Foto: internet)     

„Jsem ráda, že si lidé do knihovny znovu našli cestu a můžeme se tu opět scházet při zajímavých příležitostech,“ řekla ředitelka knihovny Michaela Moudrá. „Z nadcházejících událostí bych chtěla zejména pozvat na přednášku Karla Kostky Cubecy, což je spisovatel, filozof, pedagog i výborný malíř. Počátkem devadesátých let založil první soukromou střední školu v republice. Patří do malé skupiny lidí na světě, jimž byla naměřena hodnota IQ vyšší než 200, má obdivuhodně široký záběr, a při komunikaci je to srdečný člověk,“ podotýká Moudrá.

Karel Kostka Cubeca vystoupí v knihovně ve středu 4. května v 17 hodin. Jeho literární tvorba je rozsáhlá. Například v češtině a angličtině byly vydány knihy Rozhovory/Talks a rozsáhlá dvoudílná monografie Cubeca, dále je autorem odborného textu Črty z psychologie a komunikace a knihy na pomezí náboženství a filozofie Kdo jsme: obecná teorie vědomí, času, prostoru a bytí. 

„Chceme naši práci dále zkvalitňovat, proto naše pracovnice připravily pro návštěvníky knihovny dotazník, jehož smyslem je získat zpětnou vazbu, zjistit, co naši klienti nejvíce oceňují, nebo co jim naopak chybí,“ dodává ředitelka knihovny s tím, že se těší na nové poznatky, které je budou inspirovat k další činnosti.





V knihovně se vyměňovaly kytky

Do veřejných knihoven se už dávno nechodí jenom půjčovat knihy, ale staly se komunitními centry s pestrou náplní. Zajímavou akcí poslední doby bylo v Městské knihovně Kyjov uspořádání Zeleného swapu, vzájemné výměny sazeniček rostlin i semen. 

 

Zájemci si mohli odnést a zasadit i semínka.

Mnoho žen s tím má své zkušenosti. Kytky rostou, množí se, okenní parapety jsou už plné, ale vyhodit rostlinky je jim prostě líto. Zelený swap tak dal příležitost udělat kytkou radost někomu dalšímu. Na stole vestibulu budovy se sešla pěkná řádka květináčků s pokojovými květinami, bylinkami a k dispozici byly i balíčky s neobvyklými semeny, které si mohli zájemci odnést. Nechyběly ani obrázky rostlin a informace o jejich původu, účincích a instrukce jak o ně pečovat. O akci, která začala 19. dubna, byl nečekaný zájem, a tak byla prodloužena na deset dnů.