sobota 29. dubna 2023

Kdo jsou židé? Odpovídal Jiří Strnad

Kyjov – Na povídání o židovství se v nově upravených prostorách čítárny v městské knihovně sešlo nepočetné, ale poučené a zvídavé publikum. Lektor Jiří Strnad z Krnova, který ten den absolvoval už dvě přednášky na kyjovském gymnáziu, po hodinovém výkladu odpovídal na řadu dotazů. Tajemník Spolku u synagogy v Krnově a praktikující člen židovské obce přiblížil život židů v dnešní době.

Židovství není a nikdy nebylo misijním náboženstvím. Židem se člověk rodí, přičemž nutnou a dostačující podmínkou je židovství matky, anebo k židovství člověk dospěje konverzí. Jedná se však o dlouhodobější a náročný proces, který může trvat více než čtyři roky. Je třeba si osvojit alespoň částečnou znalost hebrejštiny, znát židovské svátky a „naučit se žít jako žid“… prokázat vytrvalost ve svém úmyslu a nenechat se odradit zdrženlivými reakcemi rabína. Životní styl židů vychází z Tóry (Pět knih Mojžíšových) - Desatera a 635 příkazů a zákazů. „Pro každou životní situaci najdete návod,“ podotýká lektor, který v této skutečnosti paradoxně vidí jisté osvobození. Strnad je stoupencem reformního judaismu, který vznikl ve čtyřicátých letech 19. století v Německu. Jeho znakem je například částečné používání národního jazyka při bohoslužbě nebo nerozdělené společenství mužů a žen v synagoze. 

Jiří Strnad na přednášce „Kdo jsou židé“ v kyjovské  knihovně.

Nejdůležitějším svátkem judaismu je šabat. Světit šabat znamená udržovat tradici. Bůh, jak je psáno v knize Genesis, sedmého dne po stvoření světa odpočíval. Šabat nebo-li šábes začíná v pátek se západem slunce. Věřící se má věnovat odpočinku a „trochu se modlit“. Radovat se ze života. V sobotu se v synagoze koná ranní bohoslužba. Šabat končí po západu slunce opět v synagoze bohoslužbou a večeří. „Synagoga je místem setkávání, společenským centrem, nejenom prostorem liturgickým,“ zdůraznil Strnad.

Člověk se o šabatu osvobozuje od všedních starostí a požadavků, je mu dán zvláštní čas, kdy se může soustředit na dary, kterých se mu dostává. Jsou jimi společenství rodiny, slavnostní jídlo, zamyšlení nad Božím slovem, ale třeba i odpolední spánek. Toto vše přispívá k potěšení ze šabatu.

Lektor přiblížil význam i dalších židovských významných svátků ( Roš ha-šana a Jom kipur). Popsal  průběh života člena židovské obce od jeho narození, obřízky, přes obřad dospělosti (bar micva), svatbu (která se neobejde bez předmanželské smlouvy) až po specifický způsob posledního rozloučení se zemřelým.

Jiří Strnad upozornil na význam vzdělání, na něž kladou židé tradičně velký důraz. V průběhu staletí se museli vyrovnávat s různými pracovními omezeními a také často prchali před pogromy a pronásledováním. To vysvětluje, proč se soustředili na vědomosti a dovednosti, které jim nikdo nemůže vzít… Upozornil, že mezi nositeli Nobelovy ceny  je řada osobností s židovským původem, stejně jako v podnikatelské sféře nebo mezi herci Hollywoodu.

Pro judaismus je dodržování tradic, zvyků a všeho, co je spjaté s židovskou kulturou, velmi důležité. V současném sekularizovaném světě jsou však i mezi Židy ateisté nebo formálně věřící, tak jako v jiných náboženstvích. „Praktikujících židů, kteří jdou minimálně jednou týdně do synagogy, je v české republice možná tři sta,“ odhadl Jiří Strnad s poukazem na pohnutou historii židů a holocaust, který zásadním způsobem zpřetrhal vazby mezi generacemi.

Žid Jiří Strnad doplnil své vyprávění, jakožto zpěvák chrámového sboru, zpěvem židovských písní a představil judaismus jako plnokrevné životadárné náboženství, které má i dnešnímu člověku co nabídnout. „Která hodnota je vyšší než zdraví?“ zkoušel publikum. „Život! Židé si nepřipíjejí na zdraví – ale na život..!“ zakončil svůj výklad.