 |
| Marek Svoboda. |
Asi jste jeho fotografie také už viděli. Plní sociální sítě, objevují se na fotografických i některých zpravodajských webech, ve velkoformátovém provedení zdobí prostory Centra služeb pro seniory v Kyjově nebo budovy hodonínských lázní. V červenci vystavoval v Radniční galerii v Kyjově. Pětačtyřicetiletý Marek Svoboda není profesionálním fotografem. Vystudoval střední průmyslovou školu v oboru elektronické počítačové systémy a pracuje jako IT technik. Od roku 2017 má registrovánu jako vedlejší pracovní činnost fotografování. Narodil se v Kyjově a v současné době zde také žije.
Jak jste se dostal k fotografování?
K focení jsem se dostal spíš náhodou. Odmala jsem jezdil na tábory, které pořádal TOM (Turistický oddíl mládeže) Kyjov. Byla to za komunismu taková alternativa současného Skauta, nebylo to tedy úplně legální. Jezdili jsme na tábory, později putovní tábory a čundry. V dospělosti jsme pak dělali i přechody hor a podobně. Nechtěl jsem se vždy spoléhat na ostatní co se týče dokumentace. Asi ve čtrnácti letech mi rodiče koupili první sovětský fotoaparát Lomo, a začal jsem tyto akce fotit sám. Takže primárně k tomu focení došlo za účelem dokumentace.
Jakým způsobem jste se ve fotografování zdokonaloval? Měl jste nějaké vzory?
Nemám vzory. Spíš bych svoji cestu popsal tak, že na fotografických serverech, kde jsem dost dlouhou dobu působil, mě inspirovali fotografové, kteří něco uměli. Později pak na sociálních sítích. Takže jsem měl spíš inspiraci a motivací pro mě bylo dostat se tam, kde oni. V souvislosti s focením jsem neabsolvoval žádný kurz nebo nyní oblíbené workshopy. Jak se říká, postupně jsem se vypracoval „od píky“ až k současnému stavu. K tomu mě vedla potřeba neustále se zlepšovat a posouvat dále.
Od roku 2017 máte živnostenské oprávnění fotografovat jako vedlejší pracovní činnost. Jak k tomu došlo?
Od roku 2017 máte živnostenské oprávnění fotografovat jako vedlejší pracovní činnost. Jak k tomu došlo?
V roce 2016 jsem si koupil svůj první full frame foťák. Byl to tehdy Canon 6D. K tomu jsem musel také „upgradovat“ výbavu v oblasti objektivů, protože ne všechny na ff systému fungovaly. Byl to pro mě vstup do „velké fotografie“. Myšleno velký kvalitativní skok z předchozí techniky. Kvalitativní do té míry, že se mi otevřely nové možnosti v oblasti focení. Postupně mě čím dále častěji začaly oslovovat obce nebo firmy za účelem nějaké spolupráce. Bylo pro ně jednodušší řešit to fakturačně než dohodou o provedení práce. Proto jsem si v roce 2017 zařídil živnostenský list na focení.
Ze zachycování krajiny najednou bylo nutné při zachování vysoké úrovně fotografií fotit lidi, portréty, produkty, interiéry, svatby a různé akce, včetně folklorních. Každé focení má nějaká svá specifika, je potřeba mít znalosti ve více oborech, takže to pro mě byla výzva a s výzvami já se rád „peru“ (úsměv) .
Na vašich webových stránkách jsem se dočetla, že nabízíte například i doprovod fotografům po místech tzv. Moravského Toskánska.
Pořádáme s kamarádem workshopy v rámci focení krajiny Moravské Toskánsko. Takový doprovod fotografů nabízím také individuálně a předávám jim tímto způsobem své zkušenosti. Nedávno jsem měl například skupinu osmi Američanů. I když nevyšlo úplně počasí, tak jsem se je snažil přivést na místa, které byly fotogenické, a i bez slunce se jim to moc líbilo.
Ze zachycování krajiny najednou bylo nutné při zachování vysoké úrovně fotografií fotit lidi, portréty, produkty, interiéry, svatby a různé akce, včetně folklorních. Každé focení má nějaká svá specifika, je potřeba mít znalosti ve více oborech, takže to pro mě byla výzva a s výzvami já se rád „peru“ (úsměv) .
Na vašich webových stránkách jsem se dočetla, že nabízíte například i doprovod fotografům po místech tzv. Moravského Toskánska.
Pořádáme s kamarádem workshopy v rámci focení krajiny Moravské Toskánsko. Takový doprovod fotografů nabízím také individuálně a předávám jim tímto způsobem své zkušenosti. Nedávno jsem měl například skupinu osmi Američanů. I když nevyšlo úplně počasí, tak jsem se je snažil přivést na místa, které byly fotogenické, a i bez slunce se jim to moc líbilo.
 |
| Snímek z facebooku Marka Svobody. 28. října ráno zachytil ze Stražovjáku Alpy, vzdálené cca 165 km vzdušnou čarou. „Bylo po frontě, skvělá dohlednost, vyčištěný vzduch. Masiv Alp působí neostře. Není to nekvalita optiky, ale je to způsobeno vysokou vzdušnou vlhkostí, která ten den byla,“ napsal k fotografii. |
Co vám fotografování přináší? Máte rád přírodu?
Miluji přírodu, krajinu, hory a také rád sportuji. Nejčastěji a nejraději jezdím na kole, v zimě mám rád běžky. A právě tyto aktivity jdou často krásně s focením spojit dohromady. Samozřejmě jezdím i autem. Když má člověk táhnout více fototechniky i stativ, tak to na kole není úplně ideální.
Vybavíte si nějaký neobyčejný zážitek spojený s focením?
S focením se většinou pojí zážitky. Někdy jsou takové běžné, občas i silnější. Za ty roky co fotím je jich ale nesčetně. Dokážu sem tam vystoupit ze své komfortní zóny a jet třeba pod stan nebo pod širák někam na noc nebo i více nocí, tak se k focení přidávají i dobrodružnější zážitky.
Vybavíte si nějaký neobyčejný zážitek spojený s focením?
S focením se většinou pojí zážitky. Někdy jsou takové běžné, občas i silnější. Za ty roky co fotím je jich ale nesčetně. Dokážu sem tam vystoupit ze své komfortní zóny a jet třeba pod stan nebo pod širák někam na noc nebo i více nocí, tak se k focení přidávají i dobrodružnější zážitky.
 |
| Kostelík na pobřeží v Norsku. |
Focení je pro mě především zábava, i když to někdy není lehké a je to celkem i záběr. Ať je to focení lidí, akcí nebo třeba interiérů. Nedá se říct, co mám vyloženě nejraději, vše má své. Nicméně focení krajiny a s tím spojené výlety jsou pro mě relax a „dobíjení baterek“. Takže asi nejraději bych byl někde v horách za krásných fotogenických podmínek … (smích)
Na svůj facebook jste umístil fotky například z dožínek v Kyjově a sklidil jste hodně pochval. Ostatně jako vždy… Podporují vás ve focení i vaši blízcí?
Vysoký ohlas na fotografie z dožínek v Kyjově mě celkem překvapil. Samozřejmě to potěší. V tomto ohledu jsem rád, že mě rodina podporuje a zajímá se o mé fotografické aktivity. Také jsem díky focení potkal a poznal několik zajímavých lidí. S některými jsem v poměrně úzkém kontaktu i v současné době.
 |
| Dožínky v Kyjově objektivem Marka Svobody. |
Fotíte na svých cestách nejenom po Moravě, ale fotil jste i v Jordánsku na Malé Petře, u polského Baltu nebo v Laponsku. Cestujete rád?
Ano, cestování je dalším z mých velkých koníčků. Jak po samotné ČR nebo okolních zemích, tak i do vzdálenějších lokalit. Můj fotografický sen, který jsem si splnil loni v září, to byly Lofoty. Oblast v Norsku za polárním kruhem, která je známá především díky své neuvěřitelně krásné krajině, horám a také polární záři. Cestuji proto, abych poznal danou zemi, oblast, lidi …. a také samozřejmě, abych si přivezl kromě zážitků i nějaké zajímavé fotografie. Kombinace těchto faktorů je to, co mě naplňuje. V tomto ohledu již spřádám plány na příští rok. Třeba Lofoty bych chtěl navštívit i v zimě. Byť je to oblast za polárním kruhem, tak tam funguje Golfský proud a nejsou u pobřeží tak kruté zimy jako třeba více ve vnitrozemí. V tomto ohledu byl tak trochu extrém Laponsko, kde jsem byl v lednu tohoto roku. Tam byly běžně teploty -15 až -20 stupňů. Několika členům expedice při nočním focení polární záře začala selhávat technika.
Ano, cestování je dalším z mých velkých koníčků. Jak po samotné ČR nebo okolních zemích, tak i do vzdálenějších lokalit. Můj fotografický sen, který jsem si splnil loni v září, to byly Lofoty. Oblast v Norsku za polárním kruhem, která je známá především díky své neuvěřitelně krásné krajině, horám a také polární záři. Cestuji proto, abych poznal danou zemi, oblast, lidi …. a také samozřejmě, abych si přivezl kromě zážitků i nějaké zajímavé fotografie. Kombinace těchto faktorů je to, co mě naplňuje. V tomto ohledu již spřádám plány na příští rok. Třeba Lofoty bych chtěl navštívit i v zimě. Byť je to oblast za polárním kruhem, tak tam funguje Golfský proud a nejsou u pobřeží tak kruté zimy jako třeba více ve vnitrozemí. V tomto ohledu byl tak trochu extrém Laponsko, kde jsem byl v lednu tohoto roku. Tam byly běžně teploty -15 až -20 stupňů. Několika členům expedice při nočním focení polární záře začala selhávat technika.