pátek 27. listopadu 2020

Školáci získali potřebné počítače i motivaci vyrazit ven

 Kyjov – Velká část školáků je zatím v rámci koronavirových opatření doma a účastní se povinné distanční výuky, která stále častěji probíhá on-line formou. V některých rodinách, zvláště s více dětmi, ale tento způsob učení může narážet na nedostatečné technické vybavení. Proto sdružení Pro Kyjov uspořádalo sbírku, jejímž cílem bylo vybrat finanční prostředky alespoň na tři počítače pro školáky. Iniciativa se setkala s dobrým ohlasem a během několika dnů na transparentní účet organizace bylo připsáno 30 000 korun od dobrovolných dárců. Za tuto částku firma NetSys z Hodonína dodala tři kvalitní repasované notebooky za výhodnou cenu. Počítače pak prostřednictvím ředitelství Základní školy J. A. Komenského putovaly k potřebným žákům.

Osm notebooků zapůjčil také největší podnik v Kyjově, sklárny Vetropack Moravia Glass, do rodin svých zaměstnanců. Je to jistě vítaná pomoc, protože od 9. listopadu došlo v největší kyjovské „základce“ Komenského k navýšení počtu live online (živého vysílání) hodin prakticky ve všech vyučovaných předmětech, a to na obou stupních školy.

Vychovatelky školní družiny na webových stránkách školy jako protiváhu hodin strávených u obrazovek počítače a televize vybízejí děti s rodiči k vycházkám do přírody spojených se sběrem přírodnin – žaludů, ořechů, šípků, jeřabin a podobně. Tyto plodin jsou určeny ke krmení zvířat v ZOO Hodonín jako výpomoc v této nelehké a finančně nejisté situaci.




Není epidemie jako epidemie

Denně přibývá tisíce lidí nakažených nemocí covid-19. Přijímáme bezpečnostní a hygienická opatření, aby se nákaza dále nešířila, využíváme pokročilé technické nemocniční přístroje, vyspělé technologie a moderní metody k boji s novou chorobou, komunikaci nám umožňují a ulehčují mobilní telefony, internet, sociální sítě. Žijeme na počátku jedenadvacátého století a naši současníci nic takového nepamatují. Ani nemohou...

Kaple sv. Rocha nad Kyjovem.

Poslední velkou epidemií byla epidemie tzv. Španělské chřipky, která se šířila v několika vlnách v letech 1917 – 1920. Předpokládaný původ viru byl v Číně. Virus se šířil hlavně mezi vojáky na frontách první světové války. Nejničivější byla druhá vlna, která proběhla na podzim a začátkem zimy 1918 a zasáhla větší část světa. Dějiny však nezastavila, v této době probíhaly například masové oslavy vzniku Československa.

Z dávnější historie známe morové epidemie, které se objevovaly v Českých zemích od 14. století. Ve středověku byly morové rány často chápány jako boží trest. První epidemie se objevila na českém území v roce 1349, poslední pandemie zasáhla české země v letech 1711 - 1716. V českých zemích na ni zemřelo 100 000 až 200 000 lidí. Městu Kyjovu se však nákaza vyhnula. Podle pověsti byla vypravována procesí na návrší za město směrem na Vlkoš a lidé prosili za ochranu Kyjova. Kyjovský magistrát pak na tomto nejvyšším místě katastru nechal roku 1716 jako poděkování za ochranu postavit kapli zasvěcenou sv. Rochu, který byl uctívaný jako patron proti moru. Od roku 1749 se již mor na českém území neobjevil, vystřídaly je však epidemie cholery, tyfu a stálá hrozba tuberkulózy.

Během josefínských reforem byla kaple sv. Rocha v roce 1782 odsvěcena a používala se jako sklad střelného prachu. Podle zápisu v „Pamětní knize farnosti královského města Kyjova“ z počátku dvacátého století ale v roce 1830, kdy v Kyjově i okolí zuřila cholera, „Kyjovští ve strachu vzpomněli si na sv. Rocha, který již jednou před lety je před morem zachránil. Kupec musel vyklidit prach, kaple opravena a farář musil voditi procesí sem.“ Podle dobového svědectví se lidé procesí, mší a kázání účastnili v hojném počtu.





Dům s pečovatelskou službou v Kyjově si s druhou vlnou poradil

Kyjov - Dům s pečovatelskou službou na Palackého ulici spravuje 69 převážně jednopokojových bytů určených pro seniory a osoby se zdravotním postižením. V současné době zde žije 71 klientů. Organizace má 31 zaměstnanců, z toho je 17 pečovatelek pro přímou péči, včetně sociálních pracovnic. Pracovníci zajišťují služby pro více jak 100 uživatelů pečovatelské služby každý den od 7.00 do 20.00 hodin, po dohodě i déle. Protože v některých zařízeních pro seniory v České republice je z důvodů kovidové nákazy situace velmi složitá, položili jsme ředitelce Centra sociálních služeb Kyjov, jehož součástí je i DPS, Janě Trnečkové několik otázek. 

Ředitelka CSS Kyjov Jana Trnečková.


Jak jste zvládli nákazu covid-19 v DPS, kolik uživatelů a zaměstnanců se nakazilo?

Jarní měsíce jsme zvládli dobře, jelikož u klientů ani personálu se nákaza neprojevila. Ale natrénovali jsme si práci v krizovém režimu, což v podzimních měsících bylo velké plus, protože jsme věděli jak můžeme fungovat a co určitě bychom nezvládli. Nákaza se projevila nejdříve u klientů, poté byl nakažen i personál. V prvních dnech bylo v karanténě 6 pečovatelek, kde pouze u dvou se prokázal COVID 19. Do dnešního dne prošlo nákazou 7 klientů a 6 pečovatelek.

Jak řešíte nedostatek personálu?

V první fázi, kdy šest pečovatelek bylo v 10-ti denní karanténě, nám vypomohly studentky s paní učitelkou ze Středního odborného učiliště Kyjov. Byla to velmi vítaná pomoc, protože víceméně ze dne na den byl ochromen provoz pečovatelské služby. Pomohly nám přestát krizi a poté k nám dochází jako dobrovolnice a vypomáhají u klientů v Domě s pečovatelskou službou.

Platí i v Domě s pečovatelskou službou zákaz návštěv?


Nás se zákaz návštěv netýká. Opatření jsou stejná jako na jaře, což je spíše žádost a apel na obyvatele DPS a jejich rodinné příslušníky, aby dodržovali veškerá hygienická pravidla. Z toho důvodu jsme u každého vchodu do budovy nainstalovali stojany s dezinfekcí. Dalším požadavkem bylo, aby se obyvatelé neshromažďovali ve společných prostorách a aby rodiny chodily na návštěvy v omezeném počtu.

Zachytila jsem informaci o koupi vítaného pomocníka, tzv. schodolezu.

V rámci projektu „Zkvalitnění poskytování sociálních služeb v CSS Kyjov, p. o.“, který je spolufinancován Evropskou unií a ze kterého byl zakoupen i osobní automobil pro denní stacionář, jsme vysoutěžili i schodolez, který pomůže našim klientům překonat bariéry. Součástí dodávky projektu bude i modernizace prádelny a obnova myček ve výdejně stravy a na mytí jídlonosičů.


Péče o covid pozitivní uživatele v DPS Kyjov. 

Součástí Centra sociálních služeb Kyjov je azylový dům pro matky s dětmi a denní stacionář. Ty také fungují dál?

Sociální služby nebyly pozastaveny jako na jaře, proto i v této covidové době se snažíme pomáhat rodinám s dětmi, ať už materiální pomocí nebo s vyřizováním úředních záležitostí, a také do denního stacionáře nám dochází klienti. S těmi byly naplánovány vycházky do přírody a již nyní se připravují na blížící se advent.
 

 (Foto: archiv CSS)




Radnice Kyjov vybojovala druhou příčku. První je Brno

Městský úřad Kyjov se zúčastnil soutěže Přívětivý úřad, kterou vyhlašuje Ministerstvo vnitra. Kyjovská radnice v pětileté historii ankety na stupních vítězů ještě nechyběla, v roce 2017 v rámci Jihomoravského kraje dokonce zvítězila. Do letošního ročníku se v kategorii obcí s rozšířenou působností zapojilo 142 měst a městských částí Prahy. Kyjov v rámci Jihomoravského kraje skončil druhý za Brnem, třetí jsou letos Hustopeče.

V Kyjově porota ocenila například možnost ověřování podpisů a listin i mimo úřední hodiny, včetně víkendu. Tuto službu dlouhodobě poskytuje informační centrum. Kladné body získala taky aplikace Mobilní rozhlas, jejímž prostřednictvím jsou občané informováni například o výpadku energií, opatřeních souvisejících s covid-19 a mohou dostávat i další instrukce v případě krizových situací. V současnosti službu využívá téměř 1300 lidí.

Soutěž hodnotí otevřenost a vstřícnost úřadu vůči svým klientům prostřednictvím pěti kritérií – dostupnost pro občany, transparentnost, schopnost komunikovat, řízení kvality ve veřejné správě a další aktivity spojené s tím, aby se člověk na radnici cítil dobře.







pátek 13. listopadu 2020

Bistro Vandal Fries nabízí domácí hranolky

Kyjov - V období nouzového stavu funguje podnik tak jako jiné restaurace v omezeném režimu, pouze přes výdejní okno, jídlo si zákazníci odnesou s sebou. Bistro Vandal Fries na Svatoborské ulici blízko centra otevřelo teprve před čtyřmi měsíci, ale svou klientelu si už našlo. „Otec myšlenky“ podniku a spolumajiteli bistra Vandal Fries Radim Nováček nám odpověděl na několik otázek.
 

Proč by se lidé měli zastavit ve Vandal Fries? Co nabízíte? 

Je to moderní nové bistro s netradičním sortimentem zaměřeným na belgické hranolky, což jsou hranolky připravované z čerstvých brambor speciální odrůdy. Postup je takový, aby se dosáhlo co nejlepší kvality a chuti. Zákazníci si hranolky můžou dát s dipem, různými typy omáček, s praženou slaninou, masovou směsí nebo ve vegetariánské variantě.

Přijdou si na své i celiaci, kteří dodržují bezlepkovou dietu?


Určitě, na zahuštění používáme bezlepkovou mouku, žádné naše jídlo neobsahuje lepek.

Tatarskou omáčku, čedarovou, česnekovou a další dipy si připravujete sami?

Veškeré omáčky si tady připravujeme ze základních čerstvých surovin, rozhodně nejde o nějaké kupované polotovary. Sortiment doplňuje i burgur, domácí máslová bulka nebo tortilla plněná trhaným vepřovým masem a v poslední době oblíbená kuřecí křidýlka s barbecue omáčkou, japonskou TERIYAKI marinádou a v dalších úpravách.

Používáte na dochucení bylinky?


Sekáme do pokrmů čerstvé bylinky, především zelenou kadeřavou petržel a jarní cibulku. Chystáme spolupráci se zdejší kyjovskou firmou, která pěstuje bylinky novou moderní metodou aquaponie. (Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním plodin a nepoužívá žádná umělá hnojiva, pozn. red.)

Nabízíte k hranolkům například hummus. Z čeho získává svou narůžovělou barvu?


Jde o klasicky připravovaný humus z cizrny, oleje a dalších ingrediencí. Růžovou barvu tomu dodává červená řepa.

V jakých obalech si zákazníci menu odnesou?

Používáme menuboxy, které se vyrábějí z cukrové třtiny. Vidličky a napichovátka jsou dřevěné. Jejich cena je sice vyšší, ale obsahují minimum plastů. Kornouty dvou velikostí objednáváme z ekologicky likvidovatelného kartonu. Inspirovali jsme se v německém fastfoodu podobného zaměření, kde se ekologické hledisko bere velice vážně.

Proč jste se pustil do podnikání v Kyjově?
  

To přesně nevím. (úsměv) Chtěl jsem přinést nový gastronomický koncept, žiju v Kyjově, a když se naskytla příležitost prostor blízko náměstí, tak jsem do toho šel. Doufám, že s novou nabídkou kvalitních hranolek, netradičních přísad a dalších specialit lidi oslovíme a najdou si k nám cestu i v této nepříznivé době.





Dobré zprávy: v Centru služeb pro seniory v Kyjově už jsou zase zdrávi


Péče o covid pozitivní uživatele v CSS.               

Kyjov - „V současné době nemáme Covid–19 pozitivní uživatele a jsme tomu upřímně rádi,“ konstatuje s ulehčením ředitelka Centra služeb pro seniory v Kyjově Ladislava Brančíková. Situace se však vyvíjela docela dramaticky a epidemie se ani domovu pro seniory nevyhnul

Nejvážnější situace byla v Centru od poloviny září do poloviny října, v té době onemocněla nemocí covid-19 třetina ze 131 uživatelů a nemocí se nakazilo 36 ze 102 zaměstnanců. „Využili jsme nabídku českého distributora spolehlivých rakouských testů a ze své iniciativy jsme začali plošně testovat zaměstnance i uživatele. To byl patrně důvod, proč jsme se tak rychle vypořádali s infekcí,“ upřesňuje Brančíková. Velký výpadek pracovníků zvládli díky vysokému pracovnímu nasazení a obětavosti ostatních zaměstnanců, kteří si ochotně vypomáhali mezi jednotlivými úseky.

V současné době je už situace stabilizovaná. Senioři, kteří z důvodu koronavirové infekce trávili nutný čas   ve speciálně zřízených Covidových zónách, se již vrátili na své pokoje a cítí se tak lépe. Zaměstnanci po celý pracovní den mají i nadále nasazeny respirátory, a to představuje určitou formu komunikační bariéry, kterou musí uživatelé překonávat.

„Na druhou vlnu jsme byli připraveni a velmi dobře vybaveni ochrannými pracovními pomůckami. Centrum dosud vydalo téměř dva milióny korun za ochranné pomůcky a další potřebná opatření nutná k zabránění šíření epidemie,“ informuje ředitelka s tím, že žádost o dofinancování zvýšených provozních výdajů minulý týden odeslali v rámci mimořádného dotačního titulu na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věří, že většinu financí získají do konce roku zpět.

Již od 1. září Centrum vyhlásilo zákaz návštěv s výjimkou uživatelů zohledňující jejich psychický a zdravotní stav, které jsou uplatňovány průměrně dvakrát týdně. „Zaměstnanci si uvědomují, že kontakt s blízkými je pro klienty opravdu nenahraditelný a vnímají zvýšenou potřebu citlivého přístupu k uživatelům. Umožňují klientům také různé formy zprostředkované komunikace s blízkými za využití moderních technologií. Se Základní uměleckou školou Kyjov pracujeme na projektu „Písničky na přání “. Žáci a učitelé nahrají oblíbené skladby na youtube kanál školy a naši uživatelé se jimi budou moci kdykoliv potěšit. Nově jsme sjednali tři dohody o provedení práce, kdy hlavním poslání těchto pracovníků je vyplnit volný čas seniorů s maximálním využitím zahrady a teras Centra,“ přibližuje ředitelka aktivity personálu na podporu uživatelů v této složité době.

„V čase epidemie v zařízení jsem pocítila nesmírnou soudržnost, propojenost a ochotu vzájemné pomoci napříč celou organizací. Mnoho zaměstnanců naprosto dobrovolně pracovalo v Covid zónách. Přitom všichni měli doma své blízké, rodiče, prarodiče, děti. Neváhali a pečovali, či zajišťovali podpůrný servis našim seniorům. Uživatelé je nazývají „anděly“, a já se k tomu s velkou úctou připojuji. Je mi velkou ctí vést takový skvělý tým,“ zakončila ředitelka Centra služeb pro seniory Kyjov, Ladislava Brančíková.


 



Leoš Mareš podpořil sbírku v Prušánkách

Moderátor Leoš Mareš.

Prušánky – Veřejnou sbírku na podporu svého dlouholetého člena, jemuž po krátké těžké nemoci zemřela ve věku nedožitých 35 let manželka, vyhlásil Sbor dobrovolných hasičů v Prušánkách ve spolupráci s Obecním úřadem Prušánky na Hodonínsku. Dagmar Křiváková, která také byla aktivní členkou dobrovolných hasičů, po sobě zanechala dvě malé dcerky, sedmiletou Lucinku a teprve roční Sofinku. Tato smutná událost vyvolala vlnu solidarity a do finanční sbírky přispěl široký okruh přátel a známých rodiny, často k několika stokorunové podpoře připojili i slova povzbuzení a podpory. Obec Prušánky věnovala pozůstalým částku 20 000 korun. I když žádné peníze nenahradí lidský život, dokáží pomoct v těžkých chvílích. S tímto vědomím oblíbený moderátor a výrazná osobnost českého showbyznysu Leoš Mareš sdílel informace o veřejné sbírce pro pozůstalou rodinu na sociálních sítích. I díky této pomoci je sbírka velmi úspěšná a na transparentním účtu u komerční banky 1647550227/0100 jsou už téměř dva miliony korun.

Leoš Mareš také každoročně daruje peníze na charitu. Výše daru se od roku 2015 odvíjí od počtu jeho followerů (sledovatelů) na sociálních sítích, těch je momentálně na 700 000. Za každého z nich Mareš odvádí „dobrovolnou daň“ jednu korunu.