sobota 4. dubna 2020

Postní dobu tentokrát věřící prožívají „on-line“

Kyjov – Omezení vyhlášená v souvislosti se šířícím se onemocněním Covid-19 platí i pro život farností, a tak jsou až do odvolání zrušeny všechny mše svaté, křížové cesty a ostatní pobožnosti.

Dodržování karantény mají věřící chápat jako službu lásky vůči bližnímu. Křesťané se mohou pomyslně účastnit mše svaté vysílané na TV Noe nebo radiu Proglas, což se doporučuje zvláště v neděli. Novinkou je možnost sledovat živě na farním kanále YoyTube v neděli v 9 hodin mši svatou přímo z kyjovského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kněží slaví za těchto okolností mše svaté bez účasti lidu. Toto vysílání už zprostředkovalo několik dalších bohoslužeb i ve všední dny. Filmové záznamy zůstávají na webových stránkách kyjovské farnosti a shlédlo je více než 500 lidí.

Pro věřící stále vycházejí každý týden informativní Farní listy, které jsou dostupné na webových stránkách farnosti, v papírové podobě pak ve vestibulu kostela nebo na faře. 
Duchovní autority připomínají věřícím, aby se vrátili k domácí četbě Písma a ke společným modlitbám v rodinách. Každý večer ve 20 hodin se mohou spojit i s papežem Františkem modlitbou růžence, která má být nesena úmyslem na zastavení pandemie koronaviru a za ochranu rodin. 

pátek 3. dubna 2020

Dobrovolníci šijí ochranné roušky nejenom pro seniory

V lékárnách nebyly ochranné roušky, natož respirátory už v prvních dnech pandemie koronaviru k sehnání, ale ušít textilní roušku naštěstí není nic složitého. Jednoduchý návod našli obyvatelé Kyjova na druhé straně letáku, který kvůli mimořádným opatřením k rizikům šíření koronaviru rozeslalo vedení města do všech poštovních schránek

Na speciální infolince, kterou město zřídilo, se přihlásilo 30 dobrovolníků, převážně žen různého věku, které se chtěly zapojit do šití roušek. „Probíhá to tak, že my rozvážíme švadlenám materiál, který město nakoupilo, a svážíme ušité roušky. Ty se pak sterilizují a distribuují,“ přibližuje druhý místostarosta Daniel Čmelík, který dostal agendu na starosti. „Roušky pak míří do nemocnice, policistům, hasičům, pracovníkům v odpadových službách, řidičům MHD a všem dalším, kteří jsou tzv. v první linii. Prostřednictvím dobrovolníků jsme roznesli roušky do schránek všem seniorům nad 80 let.“

Roušky lze ušít například i z kapesníků.
Roušky doma šila například paní Eliška, pro rodinu, přátele i město. „Ještě bych chtěla šít pro domov seniorů, ale teď nemám čas. Musím vypracovat a zadat úkoly do matiky,“ říká učitelka. K datu 25. března dobrovolníci ušili více než
4 000 kusů roušek.
V tento den, ve středu dopoledne, byly roušky vydávány seniorům v prostorách Radniční galerie v počtu dvou kusů na jednotlivce. Dalších 600 kusů ochranných roušek bylo veřejnosti k dispozici následující pondělí. O ochranné pomůcky byl zájem, přišel si pro ně i pan Petr Weber. Nějaké roušky stačil prozíravě nakoupit ještě v době, kdy byly v lékárnách k dostání, hodila se i stará zásoba respirátorů, které používal při práci na stavbě. Omezení související s karanténou ve svém životním stylu důchodce podle svých slov nijak výrazně nepociťuje.

Městský úřad Kyjov zřídil infolinku 518 697 401. Sem senioři mohou volat své požadavky na vyřízení nákupu potravin, případně vyzvednutí léků. „Nabídka v tuto chvíli převyšuje poptávku – na krizovou infolinku nám v této souvislosti volají v průměru tři občané denně,“ uvedl tiskový mluvčí města Filip Zdražil s tím, že seniorům většinou nakupují jejich příbuzní nebo sousedé. Přesto má infolinka, kde se občané mohou informovat také o úředních záležitostech, význam. „Objednávka probíhá tak, že senior nadiktuje telefonistce seznam věcí, které potřebuje koupit a uvede svoje bydliště. My pak s ohledem na jeho adresu zavoláme některému z dobrovolníků, který bydlí v dosahu. Ten nakoupí, potraviny s účtenkou doručí a vybere peníze,“ popisuje Zdražil. „K nákupu seniorům se přihlásilo více než 50 dobrovolníků, především z řad studentů. Je to počet, který nás mimořádně potěšil,“ dodává Zdražil.




Při distančním vzdělávání se učí děti i učitelé

Jak se děti vzdělávají, když kvůli pandemii nemoci Covid-19 nechodí do školy? Pro vyučující i jejich žáky je to zcela mimořádná situace, která na všechny klade nové nároky. Učitelé komunikují na dálku s dětmi i rodiči, a zvláště pro starší pedagogy, kteří si až dosud drželi od moderních komunikačních technologií odstup, to může být náročné. Učitelé tedy rozhodně nemají prázdniny. 

Jak informoval ředitel Základní školy J. A. Komenského v Kyjově Radek Klech, dětem od první do třetí třídy posílají jejich učitelé učební materiály většinou do poštovních emailových schránek rodičů. Tímto způsobem probíhá zadání a vyhodnocení úkolů, i zodpovídání případných dotazů žáků. Na mladší děti cílí také dopolední zábavně-vzdělávací vysílání programu ČT 2 UčíTelka, které vzniká s podporou ministerstva školství.
Starší žáci, od 4. do 9. třídy, využívají dlouhodobě na ZŠ J. A. Komenského školní administrativní systém Bakaláři. Zde každý žák po přihlášení najde výukové materiály v jednotlivých předmětech. „Probíhá i živá výuka online, kdy je výklad učitele přenášen v reálném čase,“ uvedl ředitel školy. „MŠMT vydalo teoretický popis distančního studia s praktickými tipy, ke kterým vytvořilo speciální webové stránky #NaDalku. Každá škola si pak může vybrat to, co jí vyhovuje nejlépe. Výborná je podpora jednotlivých nakladatelství, která zpřístupnila materiály pro online výuku zcela zdarma. Také vznikla spousta dalších iniciativ - webových stránek, ty nabízejí pomoc především ve formě učebních materiálů, nápadů a rad,“ přibližuje Klech. „V současné době se soustředím na získání zpětné vazby od učitelů, žáků, rodičů a především na přípravu k většímu využití živé online výuky přes platformu Teams,“ dodává ředitel školy. 
Starší žáci také mohou sledovat odpolední vysílání ČT2, které je pro ně určeno, a doplnit si tak zábavnou formou své vědomosti z fyziky, zeměpisu a dalších předmětů.
Učitelka z kyovského středního odborného učiliště, která vyučuje Ekologii, poslala svým žákům odkazy na videa a články i kontrolní otázky k probíranému tématu elektronickou poštou na jejich email. Poté se soustředila na zadání z matematiky, kterou rovněž vyučuje. Podle doporučení ministra školství by se pedagogové měli zaměřit zejména na profilové předměty, jako je český jazyk a matematika.

Například studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně využívají softwarový výukový systém Moodle. „Zadám své přístupové heslo a dostanu se na server, kde má každý předmět svou složku. Tam jsou prezentace přednášek, studijní materiály ve formě HTML stránek i úkoly,“ popisuje studentka prvního ročníku a dodává, že někteří pedagogové využívají ke komunikaci i svůj e-mail. Úkol musela vypracovat a odeslat do předmětu Počítačové zpracování dat, šlo o zpracování tabulky v Excelu.

Jak uvedl ministr školství Robert Plaga, tato mimořádná situace je příležitostí k tomu, aby se děti naučily zodpovědnosti, samostatnosti i mezigenerační solidaritě a současně, aby si všichni účastníci učebního procesu osvojili nové výukové technologie, které mohou být s úspěchem využívány i v budoucnosti.





pátek 27. března 2020

S Komenským o smyslu půstu i lidského života

"Půst – okno pro Boha“ byl název postní duchovní obnovy, kterou uspořádala kyjovská farnost společně s Orelskou jednotou Kyjov v kostele Nanebevzetí Panny Marie v sobotu 7. března. Vedl ji velehradský duchovní správce P. Josef Čunek, SI. 
 
P. Josef Čunek je členem jezuitského řádu. 
P. Čunek se inspiroval osobností Jana Ámose Komenského a jeho odkazem. Komenský nahlíží na člověka jako na nejdokonalejšího z celého Stvoření a přes veškeré svoje reformní úsilí ve školství nezapomíná na to, že „cíl lidského života leží mimo tento život, ve věčném životě, na nějž se musí člověk soustavně připravovat.“ Celá příroda ukazuje na svého Tvůrce, na Stvořitele. Člověk se však musí podle tohoto zakladatele moderní pedagogiky teprve tvořit, a to výchovou. Zejména v mládí a společně ve školách. Škola má být univerzální, musí obsahovat výuku ve znalostech (eruditio), mravní výchovu (mores) a náboženskou výchovu (religio). I když Komenský klade důraz na to, aby se vyučovalo v souladu s přírodou, připomíná, že vědění, ctnost a víru příroda sama netvoří. „Ty se získávají modlitbou, učením a činností,“ píše ve své Velké didaktice.
Být člověkem tě může naučit jenom Bůh,“ říká P. Čunek. „Křesťanem se člověk stává, až potká Krista. Ježíš nás přišel naučit skutečnému lidskému životu.“ Křesťanství je tak podle něj nikdy nekončící školou, tréninkem a Bůh vychovatelem, který nás vede. Člověk má jít dál, nezůstávat jenom u rozvíjení tělesné a duševní roviny své osobnosti, ale má kultivovat rozměr duchovní, který ho teprve dělá člověkem. Sem patří ctnosti trpělivosti, laskavosti, statečnosti, skromnosti a odpouštění, a těm člověka může naučit jenom Bůh.
 
Pravý Bůh nás vede ke svobodě a čisté srdce k souhlasu rozumu, svědomí a srdce ke spolupráci a životu s Bohem. Půst by měl být od špatných myšlenek a příležitostí ke snaze srovnávat své myšlení s myšlením Božím. Dívat se Božíma očima na stvoření a poznávat jak je Bůh krásný, moudrý a štědrý. Půst může znamenat děkování Bohu a nechání se vést jeho moudrostí,“ uzavřel P. Josef Čunek.

sobota 21. března 2020

Soukromá Galerie Doma působí v Kyjově bezmála 30 let

Když otevřeli před devětadvaceti lety první soukromou galerii v Kyjově, byla to velká sláva. Stalo se to 12. července 1991, právě v den 41. narozenin Vladimíra Ježe. „Přišla tenkrát spousta lidí, odstranili jsme skla z výloh, takže prostor galerie byl volně přístupný, a cimbálová muzika Jury Petrů hrála až do dvou do rána,“ usmívá se při vzpomínce galerista a výtvarník Jež.
 
Vladimír Jež ukazuje svoje poslední krajinomalby.
Galerii se rozhodli otevřít manželé Vladimír a Pavla Ježovi s podporou města a domu kultury v přízemí společného rodinného domu na ulici Svatoborská, asi 400 metrů od centra města. „Výstavní síň v kulturním domě ukončila svoji činnost, tak jsme se rozhodli, že na ni navážeme,“ přibližuje Jež. On i jeho žena byli zaměstnaní dříve právě v oddělení propagace Domu kultury Kyjov. Pavlína vystudovala uměleckou průmyslovku v Brně obor grafika, Vladimír se po neúspěšném pokusu o přijetí na UMPRUMku v Uherském Hradišti vyučil ve Zlíně jako písmomalíř a fládrista. „Fládrování se dnes již neprovádí touto klasickou technikou, ale byla to zajímavá práce,“ podotýká Vladimír. Líbilo se mu i zaměstnání v kulturním domě, protože to byla práce všestranná a mohl zde uplatnit svoje výtvarné vlohy i praktické dovednosti. Zajišťovali výzdobu a propagaci pro kulturní a společenské události a Jež spolupracoval také například s Jaroslavem Neduchalem, známou osobností zdejší loutkoherecké scény. V oddělení propagace působil téměř dvacet let. 
 
Pěkné vzpomínky má i na město Zlín, kde zůstal nějakou dobu po vyučení. Zde se seznámil s akademickým malířem Přikrylem z Otrokovic. Od Mistra Přikryla převzal částečně speciální techniku tvorby plastických obrazů, která se mu zalíbila a zůstal jí věrný. S rostoucími zkušenostmi si ji přizpůsoboval a zdokonaloval. V poslední době vytvořil několik obrazů, které věnuje do tombol plesů. „Už s tím počítám, že organizátoři mě budou o obrazy žádat, je to i způsob prezentace,“ přibližuje malíř. Inspiraci nachází hlavně v přírodě, všímá si zajímavých detailů, které se pak snaží přenést na plátno. Za uplynulé roky vznikly stovky obrazů. Vystavoval například ve Zlíně, v Brně, Uherském Hradišti, ale také v Rakousku či Švýcarsku, a měl úspěch. Věnoval se i výrobě originálních šperků, které s oblibou daruje své ženě. „Dárky se neprodávají, tak mám jistotu, že šperky zůstanou doma,“ říká s úsměvem výtvarník. Mezi svými přáteli má pověst i vynalézavého dárce, který dokáže s vtipem vymyslet a ztvárnit nápaditý dárek. V posledních letech se zabývá například také malbou kulis pro Dětské kočovné divadýlko Pavla Růžičky. Lidé ze širokého okolí za ním jezdí s prosbou o paspartování a rámování obrazů. 
 
Kresba krajiny v melancholických barvách
Vladimír Jež pochází z Vlkoše a tady se také stará o svůj vinohrad, který zdědil po předcích. „Dělám deset druhů vín, aby bylo s přáteli co koštovat a porovnávat, ale neprodám ani litr,“ směje se. „Když se dívám od vinohradu směrem k vlkošskému kostelu při západu slunce, záře se tak odráží, že to vypadá, jako kdyby kostel hořel. Neskutečný, krásný okamžik...“

V Galerii Doma se vystřídá jedenáct výstav do roka, svá díla zde prezentují malíři, keramici, sochaři a další výtvarní umělci. „V galerii působila několik let jako umělecká kurátorka Barbora Lungová, která galerii zviditelnila a dostala ji na velmi dobrou úroveň,“ říká galeristka Pavla Ježová. „Na nějakou dobu jsme pro Bářiny mnohostranné aktivity přerušili spolupráci, ale pevně věříme, že časem budeme i nadále spolupracovat a její přínos obohatí galerii.“ Galerie představuje kvalitní místní výtvarníky, renomované malíře naší výtvarné scény i nejmladší generaci umělců – absolventů nebo ještě studentů výtvarných škol. V devadesátých letech tu vystavoval svoje výtvarné artefakty například Jiří Suchý, který při té příležitosti vystupoval s Jitkou Molavcovou v kyjovském kulturním domě. Vladimír Jež připomíná i nezapomenutelné obrazy Libora Vojkůvky. Byly tady k vidění díla mnoha kyjovských rodáků – Vladimíra Vašíčka, Cecílie Markové, Ivo Nimrichtera, Čeňka Stakeho, Oldřicha Štěpánka, Petra Čmelíka nebo Ladislava Szabadoše. S velkým úspěchem se setkala výstava malířských a grafických prací Mirka Tichého, který se ve světě proslavil svými fotografiemi. 
 
Vernisáže jsou doprovázeny hudebními vstupy muzikantů nejrůznějších žánrů z Kyjova i širokého okolí, několikrát se zde představily i cimbálové muziky z Horňácka. K příjemné přátelské a rodinné atmosféře přispívá i pestré pohoštění a dobré víno, bez kterých se tyto akce neobejdou. I když po skončení výstav jsou díla často nabízena k prodeji, jak se dočteme na webových stránkách galerie, „majitelé galerii provozují nikoliv jako obchod s uměním, ale jako místo setkávání milovníků umění, místo osvěty a kulturní oázy uprostřed stále komerčnější vřavy“.









pátek 20. března 2020

Hračičkové mají eldorádo v muzeu


Ulice plné příběhů postavené z kostiček stavebnice Lega potěší malé i velké návštěvníky a fandy této stavebnice v současné expozici Vlastivědného muzea v Kyjově. Autorem projektu putovní výstavy Svět kostiček je Petr Šimr, sběratel, stavitel a vystavovatel.

Ukázka městské zástavby s vlakovou soupravou.
„Majitel sbírky vlastní více jak 7 600 Lego exponátů, říkal, že kdyby je neměl půjčené na výstavách, ani by se mu to domů všechno nevešlo,“ usmívá se pracovník muzea Stanislav Pokorný. O výstavy stavebnic je ale zájem, hlavně na Moravě, čeká se na ně v pořadníku dva až tři roky. Inženýr architekt Petr Šimr přijel osobně expozici postavit a uspořádat, bohužel výstavní prostory muzea nejsou nijak rozsáhlé. Šestatřicetiletý Šimr pracuje také jako designer a prezentuje vlastní i převzatou tvorbu. Kostičky si oblíbil už v dětství, sběratelství Lego stavebnic se aktivně věnuje posledních deset let. Je majitelem největší soukromé sbírky u nás edice Lego Technic čítající přes 300 různých modelů, ale sám o sobě říká, že je hlavně „vlakař“ a „městař“. V rámci Lego-City jsou v muzeu k vidění vlakové soupravy, modulární domy městské i vesnické zástavby, dále edice inspirované středověkem, modely letadel, aut a další.
„Všechno je vymyšleno do nejmenšího detailu. Domy mají i vnitřní uspořádání, které není vidět. V legovém městečku najdeme rodinu Simpsonových, policajty, kteří honí zloděje a další příběhy. Exponáty připomínají i starší časy a edice, které už firma nevyrábí, a tak nabývají modely sběratelské hodnoty. Je se na co dívat. A pro dětské návštěvníky jsou přichystány také stavebnice včetně originálního Lego dětského hracího stolu, kde si mohou sami postavit, co se jim líbí. Školy mají o výstavu zájem. Nejvyšší návštěvnost zatím byla 150 dětí za den,“ pochvaluje si Pokorný.
Oblíbené červené auto Coca-Coly v Lego-City.
Lego ale není zábava jen pro děti. Dospělým příznivcům stavebnice Lego se říká AFOLové, z anglického Adult Fan of Lego. Sdružují se po celém světě v tzv. LUGách (Lego User Group). Takovým československým LUGem je neformální sdružení Kostky.org, jehož členem je i Petr Šimr. AFOLové si vyměňují zkušenosti, spolupracují a sdílejí své stavitelské úspěchy. Rádi své modely také předvedou na výstavách.
Lego je nejoblíbenější hračka Kristiána z Jihlavy.


Smyslem projektu není dělat reklamu stavebnici Lego, ale ukázat, co všechno se z této stavebnice dá vytvořit a inspirovat diváky. „Pod šikovnýma českýma rukama tak vznikly modely aut třeba Trabant nebo Škoda, které výrobce určitě nezamýšlel,“ podotýká Pokorný. Výstavu v nové budově muzea je možné navštívit do 28. června. 

Jak informovala vedoucí muzea Blanka Pokorná, bezpečnostní rada kraje rozhodla s ohledem na probíhající pandemii koronaviru o uzavření Vlastivědného muzea v Kyjově s platností od 13. 3. až do odvolání.





Nakloněný komín možná zůstane raritou Kyjova

Kyjov – Ne všichni místní si toho všimli, ale vysoký cihlový komín v lokalitě bývalé mlékárny se odchyluje od vertikální osy. „Důvody, proč je komín mírně nakloněný, neznám. Je to setrvalý stav - když město před pěti lety areál kupovalo, byl už komín v této poloze. A také pamětníci si ho jako mírně nakloněný pamatují,“ uvedl tiskový mluvčí města Filip Zdražil.
Mírně nakloněný komín v areálu mlékárny. 
Městský architekt ve spolupráci s Komisí výstavby a urbanismu v těchto týdnech připravuje veřejnou soutěž na architektonický a investorský záměr území staré mlékárny a pivovaru. „Výsledky bychom měli znát ještě letos. To hodně napoví o budoucím využití této zajímavé lokality v centru města. Není přitom vyloučeno, že komín by mohl být zachován – jako odkaz na historii tohoto místa. Figuruje například ve studii, kterou před časem zpracovalo architektonické studio SENAA. Pokud by se tak stalo, posoudila by stav komína odborná firma,“ uklidňuje veřejnost Zdražil. Kruhový cihlový komín byl postaven v roce 1935. 
Každé přirovnání pokulhává, ale nabízí se srovnání se slavnou šikmou věží v italské Pise. Vrchol zvonice je odkloněn od vertikální osy asi čtyři metry a stavba stojí a těší se obdivu lidí už více než 800 let. Výrazně vychýlenou průčelní věž má u nás také kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem, a to od doby druhé světové války, kdy byl bombardováním vážně poškozen.
Studie firmy SENAA, která počítá se zachováním komínu.