Historie Čech a Moravy nakráčela do Bukovan

Na voze přijíždí Praotec Čech s prvními slovanskými osadníky.

Bukovany - Praotec Čech, Krok, kněžna Libuše a Přemysl Oráč… To nejsou jenom mlhavé pojmy z české mytologie. V Bukovanech na Cestě českých panovníků tyto postavy dostaly zcela reálnou podobu. 

Detail sochy kněžny Libuše.

 

Cesta českých panovníků vede od Bukovanského mlýna podél státní silnice k sousedním Ostrovánkám. Jde o (zatím) poslední projekt podnikatele a mecenáše Josefa Kouřila, který z Bukovan pochází.

Trasa je dlouhá 650 metrů a úsek je z obou stran osázen stromy, mezi nimi jsou podstavce se jmény panovníků. V pátek 28. září, v Den české státnosti, se uskutečnilo slavností odhalení prvních čtyř soch, celkem jich bude 79. „Jsme na Moravě, takže knížata Velké Moravy zde určitě nesmí chybět,“ prohlásil Kouřil. Jako jeden ze zdrojů inspirace pro svůj počin uvedl pořad Českého rozhlasu Dvojky Toulky českou minulostí. Celý seriál poslouchal dvakrát, aby si doplnil vědomosti o historii naší země. „Vždy se jednalo o nějaký příběh zasazených do dobových souvislostí, takže si to člověk lépe zapamatoval. Myslím, že dějepis by se měl takto učit,“ podotýká podnikatel, původní profesí ekonom. 

Na sklonku osmdesátých let Josef Kouřil jezdil po České republice jako manager se skupinou Argema, která v té době bodovala s hudebním projektem Velká Morava. „Byla to úžasná muzika a zůstalo to ve mně,“ říká Kouřil a dodává, že to pro něj byl další zdroj inspirace. Pár taktů monumentální hudby Argemy zaznělo i v rámci slavnosti na uvítání prvních Slovanů. 

Zvuk bubnů vytvořil dramatickou hudební kulisu k příjezdu Slovanů.

„Vrátíme se teď v historii o nějakých 1500 let zpátky a budeme svědky příchodu prvních Slovanů na území, kde do té doby žili Keltové a Germáni,“ promluvil z pódia k přítomným Josef Kouřil. To už se z druhého konce aleje přesouval průvod, v čele s jezdci na koních v dobovém oblečení velmožů a bojovníků. Dunivý, rytmický, dramatický zvuk skupiny bubeníků předcházel vozu, na kterém přijel Praotec Čech s prvními slovanskými osadníky, ženami i dětmi. Potom následovalo slavnostní odhalení prvních čtyř soch panovníků. Tohoto úkolu se ujal Josef Kouřil společně se svou manželkou Zdenkou. Děti v kostýmech malých Slovanů vždy přečetly několik slov o daném vládci. 

Socha Praotce Čecha a její tvůrce, sochař Václav Polián.

Moderátor akce Ladik Šimeček dal slovo také Zdence Kouřilové. Poznamenala, že život s „vizionářem“ není jednoduchý, ale je podnětný, a přestože spolu žijí už mnoho let, nepřestává ji muž překvapovat. „Manžel se o nápadu prvně zmínil na společné vycházce na Křížovém vrchu v obci Ruda u Rýmařova, kde je kamenná, dvě stě let stará křížová cesta,“ vybavuje si žena. „Ta stará křížová cesta, to byl můj třetí pramen inspirace,“ doplňuje Josef Kouřil s tím, že by si přál, aby sochy českých panovníků v Bukovanech také tak dlouho zůstaly. Autorem skulptur je třicetiletý sochař Václav Polián z Olomouce. Sochy i sokl jsou z pískovce.

„Nerad dělám některé věci sám, tak jsem při zakládání aleje nabídl, že každý si může strom koupit a někomu ho věnovat. Je tu celkem 161 stromů, z toho 145 lip, zbývající jsou javory. Ozvalo se dvě stě lidí, ani jsme nemohli všechny uspokojit,“ konstatoval potěšeně Kouřil. „Takže je to Cesta českých panovníků s Alejí vzpomínek, jak jsme stromořadí nazvali.“ Návštěvníci akce si také mohli zakoupit pamětní mince. Na jedné straně je vyražen Bukovanský mlýn a na druhé straně je vyobrazen panovník Karel IV. 

Cesta českých panovníků s Alejí vzpomínek je osázena především lipami, českým národním stromem.

Socha Přemysla Oráče.  Zdenka Kouřilová.

Zvláště dětem to v dobovém oblečení slušelo.

 Na událost dorazilo více než čtyři stovky lidí. Auty, autobusy i na kole. Počasí se vydařilo „jako na objednávku“. „Je to jeden z asi deseti nejpěknějších dnů v mém životě,“ svěřuje se dojatě Josef Kouřil. „Když si člověk něco vysní - a tady bylo pole a rostla tu kukuřice, a potom se ty sny zhmotní a přidá se tolik lidí jako dneska, tak nelze jinak, než  být šťastný… Těší mě zájem lidí, kdo chtěl, tak přišel a doufám, že i oni mají z toho pěkný pocit.“ 

K Bukovanskému mlýnu se sjeli na slavnost lidé ze širokého okolí.

Josef Kouřil
pochází z Bukovan, žije s rodinou v Kyjově. Je majitelem firmy Wiky a dalších podniků. Inspirován cestami po Holandsku vybudoval rekreační areál Bukovanský mlýn. V Bukovanech postavil Kapli sv. Jana Pavla II. s bronzovou sochou tohoto polského papeže a světce. Významně se podílel na realizaci Památníku a muzea internačního tábora Svatobořice.