sobota 25. července 2020

Příroda je můj lék na všechno, říká malířka Marie Veselská

Kyjov – Marie Veselská (nar. 1957) je samouk, výtvarné tvorbě se věnuje od roku 2007. Využila dostupné možnosti sebevzdělávání a byl to pro ni vzrušující a objevný proces. Vystavovala v řadě českých a moravských měst, na Slovensku i v Polsku. Její realistické a romantizujícící obrazy krajiny plné barev a světla potěší nyní návštěvníky Radniční galerie. Výstava potrvá do 30. července a je prodejná.

Zákruty řeky Moravyjsou častými motivy obrazů M. Veselské.
Marie Veselská pochází z Rohatce a žije v sousedním Hodoníně. Živila se jako účetní a relaxaci a odpočinek od vyčerpávající práce nalézala v procházkách do přírody. Nejraději chodí kolem meandrující řeky Moravy. Její vodní hladina znamená pro Marii Veselskou velkou lásku a stálou inspiraci. Řeku má spojenou se svými vzpomínkami na dětství, které považuje za šťastné životní období. „Nebylo to jen odpočinkové toulání, fotografovala jsem místa, co se pomalu ztrácela. Lužní lesy jsou krásné, ale už mnoho let trpí vysycháním. Chtěla jsem nějak zachytit tu jedinečnost přírody, protože lidé o spoustu té krásy přicházejí a  ani si to neuvědomují,“ přibližuje svoji motivaci malířka. Přírodní scenérie nejdříve fotografovala, později je zobrazovala na plátně. Nejraději pracuje s olejovými a akrylovými barvami. Svá témata autorka postupně rozšířila o motivy zátiší a figurální tvorbu, nověji se začala věnovat také portrétům.
Sama o své tvorbě mluví takto: „Řeka Morava, která mým životem opravdu protéká, je má velká láska. Maluji lužní les, stará koryta řeky Moravy, vodní hladinu, ticho, šumění listí, zpěv ptáků, krajinu, která je mi blízká. Voda, to je jako šperk v krajině, můj hlavní motiv. Neustále se klaním přírodě a snažím se jí přiblížit. Člověk sám je příroda, vše je inspirující a jedinečné." 
 
Autorka má také ráda poezii, která jí někdy pomáhá vyjádřit vlastní pohled na svět a život. Jak opakuje, v přírodě je šťastná a je to její lék na všechny těžkosti života. „Současně se snažím ten lék předat, tu krásu meandrů a Moravy samé. Bohužel lidé nevidí, co tu doma mají, a neumějí s tím vším bohatstvím zacházet. Přála bych si, abychom jako lidé uměli žít nejen spolu, ale i s přírodním prostředím tak, aby nás obohacovalo a nemuseli jsme se do budoucnosti bát o půdu, vodu, lesy, krajinu, o naši zem,“ říká malířka.
Paní Marie se účastnila mezinárodních  sympozií a plenérů v zahraničí i u nás. Spřízněné duše hledá i prostřednictvím sociálních sítí a v internetové skupině „Malování je moje vášeň“ zveřejňuje naučná videa krok za krokem, kde se zájemci sdílí svoje malířské postupy. Pořádá i kurzy a workshopy na téma olejomalby.








Žádné komentáře:

Okomentovat