Kyjov
- Výstavu háčkovaných modelů v kyjovském muzeu doplňují kurzy
háčkování a pletení pro veřejnost, které se konají v sobotu
dopoledne pod vedením Pavlíny Lejskové. Kapacitu deseti kurzistek
se podařilo naplnit beze zbytku. Přišly úplné začátečnice,
ale i ženy, které už mají s háčkováním zkušenosti a chtějí
zde načerpat novou inspiraci.
Hana Kachlíková je v háčkování začátečnice. |
„Já
háčkuju dnes úplně poprvé,“ přiznává třicetiletá Hana
Kachlíková, která přijela i se svou kamarádkou až z Brankovic.
Prostředí kyjovského muzea pro ni není nové, už tu několik
dílen absolvovala a oceňuje příjemnou přátelskou atmosféru i
příznivé ceny kurzů. Stejně jako pětadvacetiletá Adéla Dubná
ze Sudoměřic, která si ruční práce oblíbila. „Základy
háčkování mne naučila mamka, ale tady bych si chtěla svoje
dovednosti rozšířit,“ podotýká.
Nejmladší
účastnicí praktického školení byla jedenáctiletá Alice
Paulíčková z Kyjova, která se věnuje také paličkování.
Přišla se starší sestrou Lucií, jež držela háček v ruce
poprvé. „Je to náročná práce a obdivuji lidi, kteří se tím
snaží živit,“ poznamenává čtyřiadvacetiletá Lucie.
Marie Kopecká háčkuje od dětství. |
Dvaasedmdesátiletá
Marie Kopecká ze Žeravic si spočítala, že vyšívání ubrusu
plným stehem jí zabralo 800 hodin. Ruční práce má ráda.
Háčkovat se naučila už v dětství. Když jí bylo deset let,
onemocněla se srdíčkem a tři měsíce strávila v brněnské
nemocnici. „Nesměla jsem vstát z postele a děvčata, co ležela
kolem, mne to naučila. Háčkuje se pravou rukou, levá ruka jenom
úplet drží, takže mi to lékaři povolili. Od té doby háčkuju
pořád dál… už jsem to naučila i své vnučky,“ usmívá se
Marie. Protože občas i plete, ulehčuje si práci tak, že si pod
ruce podkládá polštář. Zkušenosti s háčkováním měly i
další přítomné ženy zralého věku, háčkují dokonce
andělíčky nebo obaly na velikonoční vajíčka či šatičky pro
malou vnučku.
„Samozřejmě,
nejrychleji se člověk naučí háčkovat či plést v dětském
věku, pro starší generace to byla samozřejmost, ale to se za
posledních třicet let změnilo,“ říká Pavlína Lejsková,
která je aktivní i v kroužku paličkování. „Těší nás, že
se v poslední době zájem o ruční práce pozvolna vrací, o čemž
svědčí i zájem o kurzy, které pořádáme,“ doplňuje
pracovnice muzea Věra Colledani.
Věra Colledani se inspiruje knihou. |
Žádné komentáře:
Okomentovat