úterý 21. března 2017

Aktivní seniorky z Bohuslavic se nenudí



  Každé první pondělí v měsíci docházejí pracovnice knihovny v Kyjově do Centra sociálních služeb u muzea, kde mají svůj domov senioři.  „Začali jsme s nabídkou zapůjčení našich knih a pak nás napadlo spojit to s besedou na nějaké zajímavé téma,“ vysvětluje Anežka Zimková, knihovnice.  Tentokrát tím tématem  byly „Aktivní seniorky“, protože měsíc březen se tradičně spojuje se svátkem  žen - MDŽ.

Anežka Zimková v úvodu besedy připomněla, že mnoho žen seniorského věku věnuje svůj čas vnoučatům, což je pracovně zaneprázdněnými rodiči vítaná a nenahraditelná pomoc. Některé ženy  své aktivity ale směřují na veřejnost a jsou prospěšné širšímu okruhu lidí. Protože  Zimková působí na pobočce knihovny v Bohuslavicích, pozvala tři ženy z této obce, aby povyprávěly o tom, čím se zabývají svém volném čase.

Paní Věra Žižlavská (65) se již deset let věnuje šití místních krojů. Jak zmínila, dostala se k této činnosti v době, kdy prožívala těžké životní období a nová práce ji zabavila a naplnila. Protože bohuslavický  kroj téměř vymizel, vlastnímu šití předcházelo bádání v etnografických muzeích tak, aby kroj co nejvěrněji vycházel z reality původních součástí. Prvním záchytným bodem byla fotografie z roku 1921 ze Slováckého roku v Kyjově  s krojovanými, která se zachovala v kyjovském muzeu. Kroj je naprosto odlišný od kroje kyjovského, historicky tyto dvě obce totiž nemají nic společného.  „Moje stařenka říkávali, že kroj sem přinesli Čeští bratří a tak se zachoval,“ doplňuje Věra Žižlavská. 

V současné době je už v obci Bohuslavice na osmdesát dospělých i dětských krojů. Některé jsou v rodinách, většinu dětských krojů skladují v budově mateřské školy. Ty se půjčují tak, jak děti v obci rostou. Záštitu nad tímto národopisným snažením  drží Kulturně historická společnost Bohuslavice, která také žádá o granty. Paní Věra Žižlavská nejenom kroje šije, ale také je udržuje a chystá. Na bohuslavické hody, které připadají na konec října, se připravuje už od srpna. „V té době paní Žižlavská do knihovny nechodí a přestává číst,“ glosuje knihovnice Anežka Zimková. 
Paní Věra Žižlavská si s sebou přivedla i malou figurantku, školačku Terezku Flajzarovou. „Terezka s námi chodí v kroji už od malička, od jednoho roku,“ zavzpomínala Věra Žižlavská.
Paní Věra Žižlavská a školačka Terezka Flajzarová  v bohuslavickém kroji.

V obci Bohuslavice je aktivní i Spolek zahrádkářů. Paní  Božena Šrůtková, členka výboru spolku, pracuje v organizaci už víc jak třicet let. Jmenuje  řadu akcí, od výstav zeleniny a ovoce, zabíjaček, zájezdů a besed až po gratulace jubilantům obce, pro které píše přáníčka. 

Ludmila Šatná ukazuje svoje  bylinkové lektvary.
Rodačka z Bohuslavic paní Ludmila Šatná se věnuje bylinkám. Do Bohuslavic se vrátila po třiceti letech z Děčína, aby se postarala o svou nemocnou maminku. Na vycházkách do okolní přírody začala sbírat bylinky. „Moje babička byla velká bylinářka, maminka to znala od ní – a já jsem se do toho taky postupně vpravila,“ vypráví. Vyrábí med nejenom z pampelišek, ale také z divizny, jitrocele a řady dalších bylinek. Přinesla ochutnat i rakytníkový džem a likér z rebarbory, který si u ní objednala její snacha.  „Dělám to hlavně pro vnoučata, které žijí v Děčíně. Ovzduší tam není zrovna dobré a moje bylinkové sirupy dětem pomáhají,“ konstatuje spokojeně Ludmila Šatná. 

Minulé tematické setkání se seniory bylo věnováno hudebnímu skladateli A. Mozartovi. „Uspořádali jsme například i módní přehlídku s ohlédnutím do padesátých a šedesátých let,“ přiblížila knihovnice Eva Seďová pestrý program setkání.  „Děláme to moc rády,“ uzavřela Anežka Zimková.

(Text vyšel v Novém Slovácku)



                                                                                                                               


Žádné komentáře:

Okomentovat