Lidé zůstali doma a uklízí si sami

V předvánoční době bývá poptávka po úklidových službách v domácnostech i firmách obvykle největší. Jana Neřádová založila firmu Úklidové služby v Kyjově už v roce 1994. Začínali úklidem bank a firem, podíl úklidu domácností rostl jenom zvolna. To se ale během let změnilo, mentalita, kdy si většina domácností přísně střežila své soukromí a nikoho cizího by si do bytu nepustila, už patří spíše minulosti.

Krytý bazén v Hodoníně po kolaudačním úklidu.   

„Výhodou je, že se všechna okna umyjí během jednoho dne – a je hotovo,“ přibližuje klady využití profesionálních úklidových služeb paní Dana, která se svou rodinou obývá prostorný dům na patro. Služby využila také k odbornému čištění kachlového obložení a spár v koupelnách a na chodbách. „Jsou to velké plochy,“ vysvětluje žena, která ráda věnuje čas svým blízkým a koníčkům.
Úklidová firma Jany Neřádové provádí úklidové služby pro firmy i domácnosti, společných prostor v činžovních domech, pravidelně i jednorázově, čistí podlahové krytiny i čalouněný nábytek. Doba covidová se ale na množství objednávek, jak se dalo čekat, podepsala. „Tak jako my máme nyní obavy chodit do domácností, tak se lidé bojí nákazy zvenčí, takže toto období je pro nás skutečně těžké,“ posteskne si živnostnice. Sama uklízí ráda a dobře, takže se po mateřské dovolené před šestadvaceti lety rozhodla, že se touto činností pokusí živit. „Nejtěžší je udržet si klientelu, kvalitní prací. Úklid musí vypadat, a pak je zákazník spokojený a pozve si nás znovu,“ dodává žena, která ráda tráví volný čas na chalupě, cvičením jógy i na cestách po zahraničí. Ale ani tomu současná doba nepřeje

Istanbul döner kebab zdomácněl v Kyjově

Farid Almouei si otevřel prodejnu kebabu v Kyjově na Masarykově náměstí v roce 2015, před pěti lety. Farid pochází z městečka na hranicích Sýrie a Turecka. „Srdcem jsem Syřan,“ vyznává se mladý muž s tmavýma očima. Do Česka přišel už v roce 2008 a působil na více místech, kromě Prahy třeba ve Vsetíně. V Kyjově se mu líbí, a proto zde zakotvil natrvalo. „Jsou tu milí lidi,“pochvaluje si. Našel si zde i partnerku. „Seznámili jsme se s Faridem právě v kebabu, kam jsem si čas od času zašla na jídlo. Vždy byl velmi slušný a laskavý ke svým zákazníkům. Jsme spolu už přes dva roky. Je to úžasný člověk, partner a báječný otec. Je to člověk s velkým srdcem. Mám velké štěstí, že ho mám,“ svěřuje se mladá žena.
O zákazníky obvykle nouzi v rychlém občerstvení nemají, ale v této „covidové době“ poklesly tržby na polovinu. Zájem je o kebab v těstové placce tortille, dobře na odbyt jde i kebab v boxech se zeleninou a hranolky. Právě množství stále čerstvé zeleniny ve formě salátů s pikantními omáčkami je příjemným bonusem k masu, které se rožní pro nás netypickým způsobem.

Döner kebab se připravuje na vertikálním grilu, původně z jehněčího, v současnosti hlavně z kuřecího, krůtího či hovězího masa. Za kolébku kebabu se označuje Bagdád, hlavní město Iráku. Odsud se dostal do Turecka a z Turecka expandoval do řady dalších zemí. V Řecku dostal název gyros a připravuje se hlavně z vepřového masa. Především mladí lidé si rychle na novou nabídku zvykli a kebab se stal vítaným zpestřením jejich jídelníčku.

Farida mile překvapilo, že se zde na jižní Moravě pěstuje vinná réva a meruňky, stejně jako v jeho rodné zemi. A co mu v Česku chybí? „Nejvíce určitě jeho rodina, kterou už hodně let neviděl, v kontaktu jsou pouze přes videohovory. A také Sýrie, jak řekl, srdcem je Syřan,“ odpovídá přítelkyně Adéla, i když Farid mluví česky dost dobře a čeština pro něj prý nebyla těžká.

„Farid se opravdu snaží dělat svoji práci tak, aby jeho jeho zákazníci byli spokojení. Vždy mi udělá velkou radost, když lidé přijdou a chválí mu jídlo, říkají, že je to nejlepší kebab. Je fajn vidět, že se rádi za ním vracejí. Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří k nám stále chodí a podporují tím kebab,“ zakončila s úsměvem Adéla, současná majitelka podniku.

Adventní on-line koncerty ze střechy restaurace

Fčeličky zpívaly švédsky a finsky.

 Mimořádná doba, kterou prožíváme, si žádá mimořádná řešení a nové přístupy. O první neděli adventní, 29. listopadu, uspořádalo Městské kulturní středisko Kyjov první adventní koncert, a to na střeše restaurace Gastronom, naproti radnice. Vystoupení živě přenášela Televize TVS , přenos byl dostupný i na kanále YouTube, a lidé tak mohli ze svých vyhřátých domovů sledovat hudební produkci.

Temperamentní vystoupení Fčeliček ze Strážnice bylo věnováno obětavým zdravotníkům kyjovské nemocnice. Následující pěvecké vystoupení Aleny Kučerové, učitelky ZUŠ Kyjov, zaznělo jako poděkování neúnavným pracovníkům Charity Kyjov a Mužský sbor z Kyjova pod vedením Jury Petrů zpíval dobrovolníkům zdejší humanitární organizace Omega Plus. V pozadí večerních záběrů zářila vánoční výzdoba náměstí a o první adventní neděli byl také rozsvícen vánoční strom, desetimetrový smrk stříbrný, který věnovali manželé Mokří z Dambořic. Pod stromem je již tradičně umístěna pokladnička na dary určené Nadaci pro transplantaci kostní dřeně. I rozsvěcení stromu se letos muselo obejít bez doprovodného kulturního programu a kvůli koronaviru kyjovští letos také oželí tradiční vánoční trhy.

Moderátorská dvojice Andrea Něničková a Ladislav Pavluš z MKS provázeli adventním koncertem.

„Adventní koncert bude mít pokračování i o následujících adventních nedělích, vystoupí například Dětské kočovné divadýlko z Kyjova, myslivečtí trubači, zazpívá Robin Červinek a dětské sbory kyjovské ZUŠ, zahraje Návrat z Kyjova a oblíbená Grande Moravia. Také tato vystoupení budou věnována kyjovským organizacím pracujícím v sociálních službách,“ doplnila Andrea Něničková z programového oddělení Městského kulturního střediska v Kyjově.

Kyjovská Alej života se opět rozrostla

 Alej života se stala oblíbeným místem vycházek rodin s dětmi i seniorů, potkáte zde cyklisty i sportovce, kteří sem chodí na čerstvé povětří do polí za město běhat. Ve stromořadí mladých stromků podél cyklostezky z Nětčic do Bohuslavic přibylo nedávno 21 nových javorů, a celkově tak alej čítá už 125 stromků. S výsadbou se začalo na podzim roku 2016 a od té doby se každý rok doplňuje. Stromy věnují nově narozeným dětem jejich rodiče, či prarodiče.

Letos kvůli koronavirovým opatřením výsadbu provedli pracovníci technických služeb a rodičům tak zůstala pouze milá povinnost označit strom plastovou cedulkou s iniciály dítěte. Některé tabulky obsahují i poselství pro potomky. Například Terezce, která se narodila 23. září 2020, věnovali rodiče tato slova: „Vydej se s důvěrou za svými sny a žij životem, který tě učiní šťastnou.“

Alej života podél cyklostezky z Nětčic do Bohuslavice se rozrostla o dalších 21 mladých stromků.

I letošní výsadbu podpořila společnost Škoda Auto, která od roku 2007 za každý svůj prodaný vůz v České republice vysazuje jeden strom. 

U paty kříže zapalovali červené svíce

 

Kyjov – Zapálením svíčky v červeném obalu si zejména věřící připomněli 25. listopadu den, kdy lidé projevují svoji solidaritu s pronásledovanými a trpícími za svou víru. Různým formám perzekuce je vystaveno celosvětově na 245 milionů křesťanů v 73 zemích světa. Vyplývá to z údajů nizozemské neziskové organizace Open Doors, která monitoruje situaci ve sto padesáti zemích. V České republice se Červená středa připomíná třetím rokem. U kyjovského katolického farního kostela na náměstí bylo svíček letos méně než loni, přesto se tu ale lidé zastavovali. Svíčky zapálila se svými dětmi i paní Martina z Kyjova. „Vydali jsme se na večerní procházku, přes den měla Kristýna a Dominik distanční výuku. Máme čtyři děti, Jakub a Tobiáš zůstali doma. Nejmladší chodí teprve do školky, ta byla také zavřená, bylo to náročné. A náš druhák začal chodit znovu do školy,“ popisuje maminka aktuální rodinné poměry ovlivněné vládními opatřeními kvůli epidemii koronaviru.

Dvaačtyřicetiletá Martina prožila většinu života ve svobodných demokratických poměrech, z dětství si ale podle svých slov vybavuje tíživou atmosféru, která doprovázela problémy jejího otce související s restrikcemi komunistického režimu. „Musíme si svobody vážit,“ konstatuje žena a bere své děti do vestibulu kostela, kde právě probíhá mše za omezeného počtu věřících.

V České republice se do mezinárodní akce zapojilo okolo stovky míst, nejčastěji se kostely, divadla či jiné objekty nasvěcovaly červeným světlem. Konaly se také modlitby, adorace, ale i online mše a modlitební setkání.

Mikuláše neodradila ani "doba covidová"

 I když dodržování  tradic a zvyků má sestupnou tendenci a "doba covidová" tomu ještě nahrává, v sobotu v předvečer svátku sv. Mikuláše bylo možné minimálně jednu skupinku "mimozemšťanů" potkat a děti se se svatým Mikulášem, andělem i čertem rády u nazdobeného vánočního stromu na náměstí v Kyjově fotily. Vánoční strom letos věnovali manželé Mokří z Dambořic.

 

Školáci získali potřebné počítače i motivaci vyrazit ven

 Kyjov – Velká část školáků je zatím v rámci koronavirových opatření doma a účastní se povinné distanční výuky, která stále častěji probíhá on-line formou. V některých rodinách, zvláště s více dětmi, ale tento způsob učení může narážet na nedostatečné technické vybavení. Proto sdružení Pro Kyjov uspořádalo sbírku, jejímž cílem bylo vybrat finanční prostředky alespoň na tři počítače pro školáky. Iniciativa se setkala s dobrým ohlasem a během několika dnů na transparentní účet organizace bylo připsáno 30 000 korun od dobrovolných dárců. Za tuto částku firma NetSys z Hodonína dodala tři kvalitní repasované notebooky za výhodnou cenu. Počítače pak prostřednictvím ředitelství Základní školy J. A. Komenského putovaly k potřebným žákům.

Osm notebooků zapůjčil také největší podnik v Kyjově, sklárny Vetropack Moravia Glass, do rodin svých zaměstnanců. Je to jistě vítaná pomoc, protože od 9. listopadu došlo v největší kyjovské „základce“ Komenského k navýšení počtu live online (živého vysílání) hodin prakticky ve všech vyučovaných předmětech, a to na obou stupních školy.

Vychovatelky školní družiny na webových stránkách školy jako protiváhu hodin strávených u obrazovek počítače a televize vybízejí děti s rodiči k vycházkám do přírody spojených se sběrem přírodnin – žaludů, ořechů, šípků, jeřabin a podobně. Tyto plodin jsou určeny ke krmení zvířat v ZOO Hodonín jako výpomoc v této nelehké a finančně nejisté situaci.