„To ještě neznamená, že když na to přes svátky chodí
spousta lidí, že je to dobré,“ sýčkovala kamarádka a do kina se mnou na film
Anděl Páně 2 nechtěla. Naštěstí jsem se nenechala odradit. Poprvé jsem štěstí
zkusila v půli ledna a překvapilo mne, že bylo i tentokrát vyprodáno. Zrovna jsem si tedy koupila lístek na další
termín, 29. ledna. V pokladně už zbývalo jenom pár volných „lupenů“.
V neděli devětadvacátého jsem tak šla už najisto. Kinosál byl skutečně až na několik
málo míst v první řadě zcela zaplněný. Byl to sváteční pocit… v dnešní
době se to stává výjimečně. A ukázalo se, že to má svůj dobrý důvod. Pohádka,
možná spíše pro dospělé než pro děti, nepřinesla ani chvilkovou nudu, a že se tam
děly věci… Nemotorný anděl Petronel, který byl společně s čertem Uriášem vyslán
o svátku sv. Mikuláše na misi na Zem, žádal často o pomoc svaté na nebesích a ti ho
na holičkách nenechali. Jejich přispění nabývala nečekané podoby a bylo příležitostí ke
vtipu, filmovým trikům a laskavému humoru.
Na film jsem se vypravila také proto, že jsem chtěla
vyzkoušet nový mobiliář kina Panorama. Sedačky poskytují opravdový komfort a pohodlí,
jednotlivé stupínky jsou dost široké, aby bylo možné pohodlně přecházet kolem
sedících směrem do středu řady. Nový kvalitní obraz a vylepšená akustika také
přispěly k bezvadnému zážitku z představení. Tak nezbývá než si přát
hodně dobrých filmů, protože jít do moderního kina je přece jenom jiný zážitek, než to
zkouknout doma na monitoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat