 |
| Doc. Ing. Milan Králíček, CSc |
Kyjov - Celý život zasvětil studiu a ochraně životního prostředí, věnoval se entomologii – nauce o hmyzu a zejména lepidopterologii – nauce o motýlech. Jeho přednášku pojednávající o vztahu člověka k přírodě si přišli do městské knihovny poslechnout kyjovští odborníci zabývající se příbuznými obory, studenti gymnázia i zájemci z řad laiků. Příjemné prostředí sálu knihovny tak zaznamenalo vysokou návštěvnost.
Doc. Ing. Milan Králíček, CSc (nar. 1935) žije v Kyjově a přednáší i ve svém věku s gustem a rád. V roce 1988 se stal odborným asistentem v Ústavu ochrany rostlin Agronomické fakulty VSŽ v Brně, kam přišel téměř po třiceti letech praxe. Ve svých přednáškách byl schopen celou problematiku zemědělské entomologie a ochrany rostlin prezentovat studentům v širších souvislostech než bylo v té době obvyklé.
„Já jsem například přednášel při distančním studiu na vysoké škole celou entomologii v jednom bloku deset hodin. Když jsem skončil, pusa mě nebolí, ta funguje dobře, ale bolely mě nohy. A když jsem to spočítal, tak za těch deset hodin jsem při té velmi pomalé chůzi aulou ušel dvacet kilometrů. A proto mě ty nohy bolely…“ zavzpomínal s úsměvem dnes sedmaosmdesátiletý odborník.
Jeho vědecko-pedagogická dráha vyvrcholila habilitací na lepidopterologické téma v roce 1993. Publikoval také desítky odborných článků, byl spoluautorem populárně naučných knih zabývajících se hlavně regionální faunistikou jižní Moravy, Bílých Karpat a slovenského Záhoří. Na Mendelově univerzitě působil Milan Králíček až do roku 2000, kdy odchází do penze. Ve své badatelské činnosti ale neustává. S manželkou Olgou jezdí nejen na oblíbené Slovensko, kde pokračuje ve výzkumné práci.
Králíček připomněl, že zatímco před tisíciletími na úsvitu lidských dějin se člověk musel chránit před přírodou, jejími živly a predátory, nyní se karta obrátila. Člověk se z přírody vymanil a z velké části si ji podmanil. To si vybralo svou daň, některé rostlinné i živočišné druhy člověk vyhubil. Stejně tak určité druhy hmyzu či motýlů jenom za posledních šedesát let takřka vymizely. Například v 50. a 60. letech minulého století obávaný bělásek obecný, který výrazně škodil ovocným stromům, je dnes velmi vzácný. Stejný osud potkal i největšího evropského motýla martináče hrušňového nebo jasoně červenookého. Příčiny vymizení druhů není vždy jednoduché určit, vývoj motýlu je nepřímý a často nepřehledný, ne zcela probádaný… Chemizace zemědělské krajiny však všeobecně flóře ani fauně neprospívá.
Jeho vědecko-pedagogická dráha vyvrcholila habilitací na lepidopterologické téma v roce 1993. Publikoval také desítky odborných článků, byl spoluautorem populárně naučných knih zabývajících se hlavně regionální faunistikou jižní Moravy, Bílých Karpat a slovenského Záhoří. Na Mendelově univerzitě působil Milan Králíček až do roku 2000, kdy odchází do penze. Ve své badatelské činnosti ale neustává. S manželkou Olgou jezdí nejen na oblíbené Slovensko, kde pokračuje ve výzkumné práci.
Králíček připomněl, že zatímco před tisíciletími na úsvitu lidských dějin se člověk musel chránit před přírodou, jejími živly a predátory, nyní se karta obrátila. Člověk se z přírody vymanil a z velké části si ji podmanil. To si vybralo svou daň, některé rostlinné i živočišné druhy člověk vyhubil. Stejně tak určité druhy hmyzu či motýlů jenom za posledních šedesát let takřka vymizely. Například v 50. a 60. letech minulého století obávaný bělásek obecný, který výrazně škodil ovocným stromům, je dnes velmi vzácný. Stejný osud potkal i největšího evropského motýla martináče hrušňového nebo jasoně červenookého. Příčiny vymizení druhů není vždy jednoduché určit, vývoj motýlu je nepřímý a často nepřehledný, ne zcela probádaný… Chemizace zemědělské krajiny však všeobecně flóře ani fauně neprospívá.
 |
| Milan Králíček umí své posluchače zaujmout i pobavit. |
„Dojem z přednášky mám výborný a těšil mě zájem posluchačů, prostředí je tady vynikající,“ zhodnotil Milan Králíček. „Velmi rád si povídám a mám komunikaci s lidmi rád.“ Téma ochrany životního prostředí je velmi široké, a tak tuto přednášku lze považovat za úvodní, po které budou následovat další.
Žádné komentáře:
Okomentovat