Pouť za rodiny se uskutečnila v Miloticích

 Milotice - Od návratu mariánského obrazu do místního kostela v roce 2017 se vždy o poslední prázdninovém víkendu koná v Miloticích u Kyjova pouť k Panně Marii Milotické. Lidé při ní prosí o přímluvu pro každodenní život v rodinách, o pomoc v rodinných problémech, o podporu rodinám neúplným a o posvěcení rodin. 

Kostel Všech svatých v Miloticích. (Foto: internet)

Kostelík u silnice uprostřed obce obehnaný bílou zdobnou zdí má bohatou minulost. Barokní kostel Všech svatých v Miloticích byl postaven na místě starého kamenného kostela v letech 1697-1701. Současný kostel je zřejmě již třetí chrámovou stavbou v Miloticích. Následuje po středověkém kostele doloženém od 14. století a renesančním kostele z konce 16 století. Chrám byl poškozen hned po svém dokončení v roce 1705 při vpádu kuruců a podruhé požárem v roce 1807, kdy shořela celá věž. V roce 1742 proběhla generální oprava celé stavby. Současné zařízení kostela pochází z přelomu 60. a 70. let 18. století, kdy patronát nad milotickou farností vykonával František Ludvík Serényi. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. 

Celou tuto sakrální stavbu obklopuje zeď z let 1702-1703 ozdobená sochami. Zídka původně ohrazovala hřbitov, který zde fungoval až do roku 1787. Zeď je řazena do kulturních památek I. kategorie a spolu s hřbitovem ve Střílkách je celorepublikovou raritou. 

Místní ženy se na slavností mši  nastrojily do krojů.

Milotická farnost s kostelem Všech svatých je součástí kyjovského děkanátu. Slavnostní mši svatou v neděli 28. srpna na pozvání farnosti celebroval P. Filip Hochman, který pochází z Kyjova a v současné době má trvalé působiště ve farnosti v Rajnochovicích. „Rodina je a má být místem předávání lásky a prostorem, kam Boha zveme. Možná i díky společné modlitbě v rodině, kterou jsem zažíval, jsem se stal knězem,“ poznamenal novokněz P. Filip Hochman.

Páter Filip Hochman.

 Ve farnosti Rajnochovice se věnuje především mládeži. Zvláště o prázdninách měl tím pádem nabitý program, protože se zde konaly tábory a další akce. „V Rajnochovicích je veselo, mladí se chtějí scházet – a to je povzbuzující zkušenost a motivace pro naše kněžské působení,“ řekl P. Filip Hochman.

 

 

 

 

 

                                                                                                  (s využitím info z internetu)

Barevné nitě a velké umění anonymních vyšívaček

Kyjov - Krásu zdejších krojů vnímáme často jako samozřejmost, ona je ale jedinečná, je se z čeho těšit, co obdivovat a nač být hrdí. V Radniční galerii můžeme do 4. září shlédnout ukázku krojových součástí z Kyjovska, které ze své bohaté sbírky zapůjčil pan Ladislav Lunga z Milotic.

„Výběr krojových součástí byl omezen velikostí galerie, takže se tam toho moc nevešlo,“ konstatuje Lunga. „Snažil jsem se je vybrat tak, aby byl dokumentován vývoj kroje během sta let.“

Zručnost a um našich předků při zhotovování krojů budí zasloužený obdiv.

Sběratel a znalec tradičních lidových oděvů Ladislav Lunga žil ještě donedávna přípravami na výstavu krojů pro národopisný festival v Miloticích, který se zde konal o prvním srpnovém víkendu. V současné době je k vidění expozice v Poštorné v Havlíčkově vile, kde jsou vystaveny křtící plachty – úvodnice, které zde sběratel prezentuje. Většině z nás už účel těchto bohatě vyšívaných pruhů plátna není znám. Úvodnice byly nezbytnou součástí obřadů v 19. století. Děvčata úvodnici dostávala do výbavy a sama si je vyšívala. Ve svatební den si jí zahalila záda, ramena a předloktí, aby se ochránila před zlými silami a podpořila plodnost. Podruhé ji ženy oblékaly po šestinedělí, kdy poprvé přinášely své dítě do kostela.

A co milovníka tradic Lungu v poslední době potěšilo? Jednak jsou to nové předměty do jeho sbírky, šátky, zástěrky, fěrtůšky, i když některé z nich potřebují opravy. Ale vdechnout opotřebovaným krojovým součástem nový život je činnost, která Ladislava Lungu naplňuje. „A těším se z maličkostí všedního dne,“ dodává muž.

Udělejte si výlet do Petrova

Petrov – Vinné sklepy v Plžích v obci Petrov stojí za návštěvu. Sklepy budovali sami vinaři se sousedskou výpomocí a pod dohledem zednického mistra, což se vlastně dělo až do nedávných dnů. Plže jsou připomínány už v 15. století, kdy obyvatelé, v souvislosti s válečnými událostmi, hledali úkryt právě v těchto "plžoch", sklepech vyhloubených v poddajné žluté hlíně, zpevněné kamennou valenou klenbou "kvelbenín". Není bez zajímavosti, že sklepy Plže získaly své jméno podle značného výskytu hlemýžďů v této oblasti.

Vinné sklepy v Plžích vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma návesními prostory, která slouží jako společenská centra vinohradnického areálu. Horní z obou center se využívá jako přírodní hlediště, do něhož ústí ulice se starými a výtvarně nejhodnotnějšími sklepy. Památková rezervace je zde vyhlášena už od roku 1983. V současné době zde kvete vinařská turistika. 

Obcí Petrov vede Baťův kanál, který je v současnosti velkým lákadlem pro turisty. Provoz zde začíná v květnu a končí v září. Ředitelství vodních cest ČR zde v roce 2015 vybudovalo zatím největší přístav na kanále. Může zde parkovat 45 lodí. Místní podnikatelé zde otevřeli v posledních letech půjčovny lodí s občerstvením.

 (Zdroj: internet)

Malá orelská slavnost v Kyjově

Před více než sto lety vznikl tělovýchovný spolek Orel, který stavěl na křesťanských a také národních vlasteneckých hodnotách. Orel stále žije a v neděli 7. srpna se v Kyjově uskutečnila malá orelská slavnost se mší svatou. 

Praporečníci župy Šilingrovy s historickými prapory orelských jednot ve farním kostele v Kyjově.

V době první republiky byl Orel se zhruba 35 000 členy v roce 1931 po Československé obci sokolské druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. V současné době má Orel 19 000 členů, kteří jsou členy téměř 250 jednot. Orel působí na celém území České republiky, které je rozděleno celkem do 23 žup. Provozuje více jak 60 druhů sportů, například orelskou běžeckou ligu, orelskou florbalovou ligu, nově pétanque a další.

V červnu uplynulo sto let od velkého sletu v Brně v roce 1922. Orel byl v průběhu dvacátého století třikrát zrušen a třikrát obnoven.

„Orlové v minulosti pořádali také kulturní akce, ochotnické divadlo nebo se konaly slavné orelské poutě. Po jedné z nich v roce 1948 následoval zákaz Orla, zatýkání, monstrprocesy, kruté mučení a věznění. Mnozí z našich orlů položili za naši svobodu i životy. Letos tomu bylo 80 let, co zemřeli atentátníci na Heydricha Jan Kubiš, který prošel orelskou výchovou, a Jozef Gabčík. Dále to byl také Vojtěch Jílek, vedoucí orelského odboje proti nacismu,“ připomněla členka Orla, iniciátorka a organizátorka orelské poutě v Kyjově, Libuše Hášová.