Barevná Venezuela překvapuje na Slovácku

Kyjov - V Galerii Doma právě probíhá výstava venezuelského malíře José Luise Blanca (nar. 1957). Malíř s rodinou v současné době žije v Hrubé Vrbce, kde našel za pomoci svých přátel azyl. Z rodné Venezuely v Jižní Americe odešel kvůli vyhroceným a bezútěšným politickým a sociálním poměrům. Malíř má za sebou řadu výstav, vystavoval v Caracasu, v Londýně i New Yorku.

„Už asi deset obrazů se prodalo,“ konstatuje spokojeně galerista Vladimír Jež a upozorňuje na živou, pro nás Evropany nezvyklou barevnost maleb, duchovní motivy i náznaky techniky koláže. 

„Můj malý svět jako možnost nádherného snu. Záchrana poezie, smysl pro okouzlení, vědomí posvátnosti, podstata pseudoplatónské geometrie, pohlednice ze země století samoty. Pohlednice z místa a od lidí, kteří si zaslouží vidět svět obsáhlým pohledem.

Můj svět z pohledu Nádhery.“ Takto poeticky se ke své tvorbě vyjadřuje sám Jose Luis Blancot.

Výstava potrvá do 7. června.

Noviny z celé zeměkoule doputovaly do knihovny

Kyjov - V současné době se kvůli rozšíření internetového zpravodajství stávají pomalu vzácností. I proto se Karel Fiala rozhodl na ně zaměřit své sběratelské úsilí a nyní má papírové noviny z poloviny států celého světa. Nejčtenější tituly deníků jednotlivých zemí vystavuje v prostorách Městské knihovny Kyjov.

Sběratel Karel Fiala získal první noviny z ostrovní země Malty.

„Již pár měsíců je mi 61 let a do mého života se vkradla prázdnota. Sběratelská prázdnota, abych  svůj problém uvedl na pravou míru,“ začíná své povídání učitel druhého stupně základní školy v Žeravicích Karel Fiala, který sběratelské vášni propadl už v dětství. Začínal jako filatelista, sbíral odznaky, nálepky, obrázky kačerů Donaldů ze žvýkaček, později krabičky od cigaret, autogramy slavných osobností i ručně malované figurky z Kinder vajíček. „S rozvojem internetu a sociálních sítí se způsob sběratelské činnosti měnil, sbírání se stávalo neosobním, už se nevyměňovalo a kvůli serverům Aukro a jemu podobným se transformovalo spíše na obchodování a komerci, a to se mi nelíbilo,“ vysvětluje Fiala. Nějakou dobu trvalo, než si našel nový předmět svého zájmu, a tím se stal právě denní tisk z celého světa v tradiční papírové podobě. „Inspiroval mne sběratel z Kroměříže, touto činností se zabývá u nás skutečně jenom pár jedinců,“ dodává. 

Není to ani rok, co s budováním své sbírky začal, a už shromáždil noviny ze stovky států, enkláv a ostrovů světa v 75 jazycích. U vícejazyčných zemí má ambici získat noviny v každém úředním jazyce. „První úlovek je ze srpna 2018. Využil jsem situace, že se sousedi chystali na svatební cestu na Maltu,“ vzpomíná sběratel. „Tak jsem si znovu ověřil, že dobré slovo otevírá dveře, a když jsem se dozvěděl, že někdo cestuje do ciziny, vysvětlil jsem mu, o co jde, a hezky poprosil, jestli by mi noviny nepřivezl. Většinou jsem se setkal se vstřícností. Občas ty noviny skutečně museli pracně shánět, protože internet vládne světem,“ popisuje, „dokonce i na částečně negramotném Madagaskaru. Ozývají se mi na sociálních sítích Češi, kteří žijí v cizině, a připadá jim to jako zajímavý nápad a chtějí se na tom podílet. Například nedávno mi přišla zásilka novin ze Zanzibaru. Je to radost.“ 

Noviny jsou vystaveny pod fólií na panelech.

Nejznámější francouzské noviny.

Na výstavních panelech v kyjovské knihovně tak návštěvníci mohou na vlastní oči vidět nejen nejznámější a legendární americké, anglické nebo francouzské deníky jako The New York Times, The Daily Telegraph nebo Le Figaro, ale najdou tu i noviny psané čínským písmem, tisk z Albánie, Brazílie, Ukrajiny, Severní Makedonie, Panamy, Peru či Kuby. Každý panel je opatřen vlajkou daného státu a dole jsou připojeny základní informace o tomto státním celku.

„Rád svou sbírku poskytnu, rád bych ji sdílel,“ říká Fiala. Domnívá se, že by žáci se svými učiteli do knihovny mohli přicházet na hodinu zeměpisu nebo společenských věd. V Kyjově výstava potrvá do 17. května. Poté se přesune do Uherského Hradiště a k vidění bude také ve škole v Žeravicích a v Kostelci. Jak dodala ředitelka knihovny Michaela Moudrá, kyjovská knihovna stále půjčuje svým čtenářům české noviny a časopisy, což dneska už zdaleka není samozřejmá služba.

Skauti v Kyjově slaví 100 let

Kyjov - Šest prosklených vitrín s vystavenými kronikami, fotografiemi a dalšími předměty ve foyer divadelního sálu v Domě kultury v Kyjově dokladuje stoletou historii zdejších skautů. Skautská organizace v Kyjově byla založena jako jedna z prvních na Moravě na podzim roku 1919. Akce na oslavu tohoto výročí budou probíhat až do konce letošního roku.

Vystavené kroniky skautských oddílů.

Vernisáž výstavy se uskutečnila v pátek 26. dubna, v sobotu skauti uspořádali Svatojiřský košt vín a v neděli se konala Skautská mše se žehnáním nového střediskového praporu. Významnou událostí bude premiéra dokumentu o historii střediska, která je naplánována na 23. listopad tohoto roku. Skautské středisko Kyjov sdružuje skautské oddíly na Kyjovsku v okrese Hodonín. Aktuálně působí v deseti obcích a městech v okolí Kyjova. Sdružuje 210 členů nejrůznějšího věku. 

Fotografie z novodobé činnosti skautu.

Skauting vznikl v roce 1907 v Anglii a postupně se rozšířil do dalších zemí. Posláním tohoto celosvětového hnutí je výchova a sebevýchova dětí a mladých lidí. V době svého založení měla skautská organizace v Kyjově 64 členů, z toho necelou polovinu dívek a žen. Kyjovští skauti byli velmi aktivní, pořádali každoročně putovní i stálé tábory a turistické výlety po celé republice.

Během své historie byl skaut u nás třikrát zakázán. Poprvé za okupace v době druhé světové války, potom v roce 1948, když se dostali komunisté k moci. Po dvaceti letech v roce 1968 byla činnost skautu nakrátko obnovena, v roce 1969 byl opět zakázán. Některé skupiny se však scházely tajně po celých dvacet let, než mohla být organizace skautu ve svobodné společnosti opět obnovena.

Nově požehnaný skautský prapor.

Spisovatelka Jarmila Bednaříková besedovala se seniory

Kyjov - Každé první pondělí v měsíci přicházejí pracovnice městské knihovny s nabídkou publikací pro obyvatele Centra sociálních služeb v Kyjově. Výpůjčka knih bývá spojena se zajímavou besedou v prostorách zdejší jídelny. Tentokrát přijala pozvání historička a spisovatelka Jarmila Bednaříková.

 Doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.

„Za autora mají mluvit jeho knížky, jeho práce,“ řekla Bednaříková poté, co byla představena publiku, a předčítala ze své tvorby. Spisovatelka má na svém kontě vícero populárně naučných knih především z epochy pozdní antiky a raného středověku, období, jemuž věnovala i jeden historický román. Je také autorkou dvou učebnic dějin starověku pro střední školy. Jedním z jejích stěžejních badatelských témat je stěhování národů, jež v Evropě vyvrcholilo ve 4. a 5. století. Bednaříková působí jako docentka Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 

Kromě dějin má velmi ráda přírodu, a to se rovněž odráží v její literární tvorbě. Na besedě četla za své knihy Pohádky Chřibů, které napsala v roce 2008 nejenom pro děti. Hlavní postavou knihy je pětiletá holčička, za kterou přichází kouzelný pejsek, jenž umí mluvit lidskou řečí. „Zažívají spolu různá dobrodružství, holčička dospívá, je to vlastně o poznávání dobra a zla,“ přibližuje autorka. I když se jedná o fantazii, spisovatelka se inspirovala vzpomínkami na své dětství, kdy měli psa a s rodiči jezdila na chatu poblíž Vřesovic. Tam, uprostřed přírody, ostatně tráví hodně času dosud. 

Pravidelná výpůjčka knih v Centru sociálních služeb Kyjov.

Na besedě zazněly také fejetony a úvahy, které Jarmila Bednaříková publikuje v národopisném časopisu Malovaný kraj, kde působí jako členka redakční rady. „S přicházejícím stářím se náš prostor zmenšuje, ale jde o to nalézat v něm ty pravé poklady,“ nabádá spisovatelka, která na cestách po Evropě objevila řadu nádherných míst, přesto by svůj domov neměnila. 

Historička nedávno účinkovala při natáčení pořadu české televize České tajemno, které se snaží odkrývat mysteria minulosti, přijala i pozvání na besedu s kontroverzním tématem migrací ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. „Jela jsem tam s obavami, ale pak za mnou přišla stará paní, která přežila holocaust, a připomněla mi, jak důležité je se vůči nezdravým a nenávistným tendencím ve společnosti vymezit a nemlčet… protože ona na vlastní kůži zažila, k čemu může vést opak,“ uvedla spisovatelka.

Jarmila Bednaříková se narodila v roce 1952 Kyjově, tady absolvovala gymnázium a zůstala svému rodnému městu věrná, žije zde dosud. Je držitelkou Ceny města Kyjova.

Na literární besedu přišlo asi dvacet posluchačů.

Kyjovsko z nebe ukazuje region tak, jak ho neznáte

Kyjov - Unikátní letecké záběry všech obcí a krajiny regionu obsahuje knížka Kyjovsko z nebe. Výtisky ještě voní novotou, autoři publikaci pokřtili 9. dubna v Městské knihovně Kyjov. Vyšla v nákladu 11 000 kusů a v kyjovském Íčku je k dostání za cenu 300 Kč. 

Tibor Skalka, reg. projektový manager CBS.

V Česku vydalo Creative Business Studio již na 30 publikací se snímky z ptačí perspektivy, ale začínali na Slovensku. Celkové číslo jejich vydaných leteckých knih je momentálně 75. „Původně to byl jenom koníček,“ říká k historii vzniku firmy projektový manager CBS Tibor Skalka z Hýsel, který je uveden jako jeden ze tří autorů knihy. Na prvním místě stojí jméno zakladatele firmy Milana Paprčky z Banské Bystrice, který celý projekt inicioval. „Nejprve jsem byl fotografem. Uchvátilo mne focení krajiny. V šestadvaceti letech jsem si v rámci jednoho pracovního projektu vyzkoušel focení z letadla a už mne to nepustilo,“ vypráví. Současně Milan Paprčka našel další velkou životní zálibu, naučil se pilotovat malá letadla. 

„Fotky ukazoval svým kamarádům, líbily se, a říkali mu, proč to nevydáš knižně?“ pokračuje Tibor Skalka. Takže vydali první knihu s leteckými snímky – a měla okamžitý úspěch. „Ještě předtím jsme se zabývali zhotovováním malovaných map,“ dodává projektový manager. Firma vlastní flotilu tří malých letadel. „V současnosti se dá říci, že 70 procent času pilotuji a 30 procent fotím,“ přibližuje Paprčka. CBS Flying team je ve vzduchu prakticky každý pěkný den, nafotil už 800 obcí. Snímky vznikají ve výšce asi 300 metrů. 

„Na letecké fotografii je pěkné, že nikdy neuděláte dva stejné záběry. Krajina se mění s ročním obdobím, mění se světlo a nikdy netrefíte stejný úhel. Takže svoje fotografie si poznám okamžitě, bezpečně je rozeznám od jiných autorů,“ je si jistý fotograf a pilot Paprčka. „Létáme tak, abychom nacházeli zajímavé kompoziční záběry. Musím říci, že region Kyjovska je sice maličký, ale je velmi pěkný. Zvlněná krajina, do toho ty vinohrady, kapličky, zámečky, návsi...“ Fotografování regionu zabralo podle jeho slov asi dvanáct letových hodin, trvalo šest až sedm dní. 

„Zaměřujeme se na zajímavosti v dané lokalitě,“ upřesňuje Tibor Skalka, který na knize editorsky pracoval od začátku roku 2018. Jednání se samosprávami obcí o podobě budoucí knihy je součástí projektu, obce pak publikace získávají ke své prezentaci za výhodné ceny. Knížky pro kyjovský region vycházejí v několika variantách, s fotkou preferované obce na obálce a upravuje se i textová část. Tu má na starosti třetí spoluautorka knihy Martina Grznárová. Knížka je dvojjazyčná, s anglickým překladem. 

Kniha se stovkou leteckých fotografií vyšla v několika variantách pro jednotlivé obce.

„V současné době je už hotová letecká kniha Hodonínsko, teď pracuji na Vyškovsku, pak přijde na řadu Břeclavsko a Blanensko, a tím bude pokryta celá jižní Morava,“ říká projektový manager firmy, bývalý starosta Hýsel a moravský patriot Tibor Skalka. V reprezentativní knize najdeme také fotografie Zdeňka Kučery, autora knihy Pod křídly Slovácko.

Humorista Hiršl a básník Janas přitáhli své ctitele

Kyjov - Symbiózu kresleného humoru a poezie nabízí výstava v Galerii Doma v Kyjově. Kreslené vtipy Jiřího Hiršla a verše Zdeňka Janase, dvou životních přátel, přilákaly na vernisáž víc než padesátku návštěvníků, kteří zcela zaplnili prostory galerie. Dobrou náladu navodila rytmická hudba kapely z Břeclavska V hnízdě rej, která se inspiruje folklórem.

Přátelé. Zleva: básník Zdeněk Janas a kreslíř Jiří Hiršl.

„Předevčírem jsem se v noci probudil a měl jsem takový sen, že moje kresby vás nutí k přemýšlení a Zdeňkovým veršům se smějete,“ poznamenal v úvodním slově kreslíř a humorista Jiří Hiršl. „Naštěstí to tak není, takže jsem rád.“ I v životě se podle něj střídají vážnější momenty s těmi veselejšími, a tak to má být. 

 

Kreslený humor i ilustrace Jiřího Hiršla baví už 26 let čtenáře týdeníku Slovácko. „Některé náměty mám vymyšlené dopředu, ale většinou kreslím aktuálně. Všude s sebou nosím malý skicák – a vždycky mne nakonec něco napadne,“ přibližuje kreslíř. „Nejlepší motivací je redakční uzávěrka.“ 

Kreslený humor Jiřího Hiršla.

Jiří Hiršl se narodil v roce 1954 v Ostravě-Vítkovicích. Po vyučení aranžérem vystudoval na večerní škole obor propagační výtvarnictví při Střední průmyslové škole stavební v Ostravě, později se přestěhoval do Hodonína. Výtvarné a propagační práci se věnoval v zaměstnání a poté na volné noze. V oddělení propagace působil tři roky ve strážnickém kulturním domě a od roku 2011 pracuje v Domě kultury Hodonín. V roce1984 začíná výtvarník publikovat své vtipy v Mladé frontě, časopisu Kmen, Gramorevue, Stadion, v Hanáckých novinách i jinde. 

Autor je od roku 1990 členem České unie karikaturistů a s úspěchem se účastní celostátních i mezinárodních soutěží. V Galerii Doma vystavuje kreslený humor z období posledních pěti let a také grafiku, ex libris, za posledních dvacet let. Jedná se o značku vloženou do knihy, jež charakterizuje majitele knihy. „Snažím se, aby moje ex libris byly trochu veselé, i když prý mají být vážné. Naopak moje kreslené vtipy budí spíše jenom pousmání, ale takový střed se mi líbí, tak se toho snažím držet,“ konstatuje výtvarník. 

 

Ukázka z poezie Zdeňka Janase.

Jeho přítel Zděněk Janas se narodil v roce 1948 ve Strážnici a žije v Hodoníně. Pracoval rovněž v kultuře, v propagaci. Janas podle svých slov „nepíše poezii, jenom zaznamenává věci kolem sebe a v sobě“. Činí tak od mládí, první verše napsal na strážnickém gymnáziu. Publikuje od roku 1967 v časopise Čs. Voják, Květy, Rovnost nebo Brněnský večerník.
V roce 1975 mu vyšla první sbírka básní Moření dřeva, ale netoužil po dalších, neměl ambice se svou poezií prosadit. Nadále však přispíval do různých periodik, předně do literárního časopisu Divoké víno, který však v době normalizace musel ukončit svoji činnost. V elektronické podobě magazín znovu začal vycházet v roce 2002, a to Janase povzbudilo k dalšímu psaní. „V březnu vyšlo 100. číslo časopisu Divoké víno a vypadá to, že bude pokračovat – takže jsem rád,“ dodává autor s tím, že jde o kvalitní projekt. Časopis založil v roce 1964 Ludvík Hesse, otec myšlenky babyboxů a jejich neúnavný propagátor.

Hiršl a Janas se poprvé setkali v roce 1983, hned si padli do oka a stali se z nich celoživotní přátelé. Společně už uspořádali několik výstav, například v Hodoníně v galerii Vednevnoci, v hodonínském kině nebo Mikulově. 
V Galerii Doma bude expozice otevřena do 4. května.

Skupina V hnizdě rej používá tradiční i netradiční hudební nástroje.

.