Aneta Langerová jako sveřepá básnířka a žurnalistka

Kyjov - V roce 2009 si koupila v Moskvě životopisnou knížku o básnířce a žurnalistce Anně Barkovové a o čtyři roky později začala na to téma točit film. Problematiku sovětských lágrů však nosila v hlavě už od roku 2003 a také některé dnes již opuštěné a polorozpadlé tábory Gulagu na Sibiři osobně navštívila. Řeč je o režisérce Martě Novákové, která žila v Dubňanech a absolvovala  gymnázium v Kyjově. Svůj film Osm hlav šílenství přijela po Hodonínu uvést také do kyjovského kina Panorama.

Režisérka Marta Nováková v kyjovském kině Panorama.

"Nebojte se u filmu smát – a nebojte se odejít," vyzvala v úvodu režisérka Marta Nováková publikum a popřála intenzivní zážitek. Název Osm hlav šílenství je totožný s názvem jedné z povídek Barkovové. Režisérka film rozčlenila do osmi  kapitol, pojednávajících o různých etapách a tématech života hrdinky. Každá kapitola má svůj název a  osobitý filmový rukopis. Autorka experimentuje, nebrání se až divadelní stylizaci,  a nechybí ani hravá animace. Vzniká tak originální koláž, která má příjemné tempo a nenudí.

Postavu internované básnířky ztvárnila zpěvačka Aneta Langerová. "Nebylo pro mne důležité, zda dotyčná umí či neumí hrát, ale to, jaký má vztah k tvorbě," uvedla režisérka Nováková s tím, že cíleně chtěla obsadit do hlavní role neherečku a hledala nejprve mezi spisovateli, tanečníky a výtvarníky. 

Aneta Langerová debutovala ve filmu Osm šílených hlav.

Talentovaná literátka Anna Barkovová strávila v gulagu dlouhých dvacet dva let života. Byla třikrát internována. Její kariéra přitom začínala slibně. V roce 1921 vydala úspěšnou sbírku básní, v Moskvě začala pracovat jako sekretářka novináře a tehdejšího lidového komisaře pro vzdělávání, později jí Leninova sestra Marie Uljanovová pomohla najít práci v komunistickém deníku Pravda. Anna Barkovová je však "nepřizpůsobivá", přímá, jak ve své tvorbě, tak v životě. Když byla poprvé odsouzena, požádala pro sebe o trest nejvyšší, protože si nedovedla představit život bez psaní. V táborech běžní odsouzení nesměli vlastnit tužku ani papír. Texty se učili nazpamět a Barkovová ve filmu používá růženec, který jí pomáhal  předříkávat jednotlivé sloky jejích básní. 

 Režisérka Marta Nováková zachycuje i méně známé a intimní stránky života v lágru, poslední filmová kapitola je věnována lásce a podobám, kterých v těchto drsných podmínkách nabývá.

 Film se točil tři roky, od roku 2013 do roku 2016. Natáčení se protáhlo kvůli nedostatku fianancí. 

Pro Českou televizi natočila Marta Nováková třídílný dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu. První díl ČT2 uvede 31. října 2017.

Marta Nováková

Narozena 4. 4. 1975 ve Slavičíně. Po ukončení Klvaňova gymnázia v Kyjově studovala na zlínské filmové škole, kterou absolvovala v roce 1996 filmem Spát a spát, adaptací stejnojmenné povídky A. P. Čechova. Tento krátký film byl oceněn na řadě festivalů včetně Poitiers, Cottbusu a Augsburgu. V současné době přednáší na Vyšší odborné škole grafické v Jihlavě. V letech 1997–2005 studovala režii na pražské FAMU, mezi její pedagogy patřili Jaromil Jireš, Karel Kachyňa a Saša Gedeon. V roce 2003 byla na půlročním stipendijním pobytu na moskevském VGIKu. V letech 1999 až 2008 absolvovala magisterské studium katedry rusistiky FF UK.

V roce 2006 dokončila hraný celovečerní debut Marta, který byl také její absolventskou prací na FAMU. Drama o lásce, životě a smrti – syrový komorní film s Petrou Špalkovou v hlavní roli. Film sklidil mezinárodní úspěch a byl uveden na řadě prestižních festivalů.