Orelský sjezd župy se
poprvé konal v Kyjově. Starostou Šilingrovy župy, která spojuje Břeclavsko, Hodonínsko a Kyjovsko, je
Vladimír Výleta z Kyjova. Přítomen
byl i Stanislav Juránek, který je
starostou celostátní organizace Orel.
 |
| Zleva: starosta Orla ČR Stanislav Juránek, členka výboru Ludmila Špérová, starosta župy Šilingrovy Vladimír Výleta. |
„Když jsme v devadesátých letech obnovovali organizaci
Orla, nikdo nevěřil, že má budoucnost. Tenkrát byl věkový průměr našich členů
72 let. Nyní, po dvaceti letech působení, je to 32 let,“ vyzdvihl starosta Stanislav
Juránek.
Zatímco tělovýchovná jednota Sokol je už dobře zapsaná
v obecném povědomí, o křesťanské sportovní organizaci Orel se mnoho neví.
Orel vznikl na začátku dvacátého století jako reakce na protináboženský tlak Sokola. Například manželé Zátopkovi byli
členové Orla a mnoho dalších prvorepublikových sportovců. Orel od začátku vyvíjel sportovní, ale i
kulturní a duchovní činnost. I v dnešní době jsou zde oblíbenou
disciplínou poutě.
Každá župa má svého
duchovního rádce. Duchovním rádcem celé organizace je v současnosti arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Kyjovský sjezd
byl zahájen poslechem Orelského pochodu
a Orelskou modlitbou. Členové spolku se oslovují „bratře“ a „sestro“ a
používají pozdrav Zdař Bůh. Na internetových stránkách Orla najdeme heslo: „Modli
se a pracuj! Modli se a sportuj!“
Organizace byla během své existence několikrát zakázána,
naposledy na dlouhá léta za socialismu.
Orel má dvakrát více členů, než v obnovených počátcích
činnosti, ale podle Juránka je třeba dostat se na hranici 20 tisíc členů,
aby organizace snadněji dosáhla na státní dotace. V současné době má Orel
přes 17 tisíc členů a jeho činnost je převážně postavena na dobrovolnictví. Juránek, bývalý hejtman a senátor, připojil
informaci, že jeho rodiče byli Orlové a ve svých čtyřech letech s nimi
absolvoval svou první orelskou pouť na Hostýn.
 |
| Bývalý dlouholetý starosta Šilingrovy župy Emil Polák. |
Na území České republiky je 23 orelských žup a 250 jednot. Patronem zdejší Šilingrovy župy, jak název napovídá, je Tomáš
Eduard Šilinger (1866-1913), katolický politik, novinář a kněz. Byl redaktorem
moravských katolických novin Hlas. Je pochován na Ústředním hřbitově
v Brně a jak zmínil dlouholetý bývalý starosta župy Emil Polák,
v květnu Orlové očistí jeho pomník a upraví místo posledního odpočinku.
Šilingrovu župu tvoří 11 jednot (obcí) a dohromady téměř
tisícovka členů. Aktivní je jednota Orla například v Ratíškovicích.
V únoru zde uspořádali Ústřední ples Orla ČR, který navštívilo asi tři
stovky lidí. Ve sportovní činnosti se
zaměřují na nohejbal a kuželkářskou ligu. Pořádají burzu krojů a každoroční
výstavu betlémů, jsou spolupořadatelem akcí ke Dni matek.
Orelská jednota Dolní Bojanovice, kterým se někdy přezdívá
moravský Vatikán, má 128 členů. Z toho 62 do osmnácti let. Zaměřují se tu
na sport a zábavu. Funguje tu například šachový kroužek, badminton a největšímu
zájmu se těší florbal. Pořádají také tábory pro děti.
Ve Strážnici má orelská jednota dokonce 342 členů,
z toho 158 do osmnácti let. Angažuje se ve folklóru, cvičí mažoretky, gymnastiku a hrají
fotbal.
„Velmi aktivní je Kobylí na Břeclavsku, kde dlouhodobě
působí bratr Emil Polák,“ doplnil starosta župy Vladimír Výleta. Na programu
pro letošní rok zde mají více jak dvacet akcí, například divadelní představení, několik
poutních zájezdů i do zahraničí, vytrvalostní závody – Maraton, Běh mezi
kobyliskými uličkami, Turnaj o pohár starosty,
triatlon nebo mezižupní kuželkářský turnaj.
 |
| Sjezd župy Šilingrovy byl 10. března 2017 zahájen poslechem Orelského pochodu a Orelskou modlitbou. |
Orelskou prioritou je „sport pro všechny“ a žít podle
křesťanských hodnot v každodenním životě i ve sportu. Orel pokrývá všechny druhy sportu od klasické
kopané, volejbalu a basketbalu přes stolní tenis až po florbal a další moderní sporty. Je aktivně zapojen do sportovních struktur
Evropy i České republiky. Na mezinárodním poli je Orel dlouholetým členem
mezinárodní katolické sportovní federace FICEP a aktivně se účastní všech
jejich akcí.
Text vyšel v Novém Slovácku.
Žádné komentáře:
Okomentovat