Každé první pondělí v měsíci docházejí
pracovnice knihovny v Kyjově do Centra sociálních služeb u muzea, kde mají
svůj domov senioři. „Začali jsme
s nabídkou zapůjčení našich knih a pak nás napadlo spojit to
s besedou na nějaké zajímavé téma,“ vysvětluje Anežka Zimková, knihovnice.
Tentokrát tím tématem byly „Aktivní seniorky“, protože měsíc březen
se tradičně spojuje se svátkem žen -
MDŽ.
Anežka Zimková v úvodu besedy připomněla, že mnoho žen
seniorského věku věnuje svůj čas vnoučatům, což je pracovně zaneprázdněnými
rodiči vítaná a nenahraditelná pomoc. Některé ženy své aktivity ale směřují na veřejnost a jsou
prospěšné širšímu okruhu lidí. Protože Zimková působí na pobočce knihovny
v Bohuslavicích, pozvala tři ženy z této obce, aby povyprávěly o tom,
čím se zabývají svém volném čase.
Paní Věra Žižlavská (65) se již deset let věnuje šití
místních krojů. Jak zmínila, dostala se k této činnosti v době, kdy
prožívala těžké životní období a nová práce ji zabavila a naplnila. Protože
bohuslavický kroj téměř vymizel,
vlastnímu šití předcházelo bádání v etnografických muzeích tak, aby kroj
co nejvěrněji vycházel z reality původních součástí. Prvním záchytným
bodem byla fotografie z roku 1921 ze Slováckého roku v Kyjově s krojovanými, která se zachovala
v kyjovském muzeu. Kroj je naprosto odlišný od kroje kyjovského,
historicky tyto dvě obce totiž nemají nic společného. „Moje stařenka říkávali, že kroj sem přinesli
Čeští bratří a tak se zachoval,“ doplňuje Věra Žižlavská.
V současné době je už v obci Bohuslavice na
osmdesát dospělých i dětských krojů. Některé jsou v rodinách, většinu
dětských krojů skladují v budově mateřské školy. Ty se půjčují tak, jak
děti v obci rostou. Záštitu nad tímto národopisným snažením drží Kulturně historická společnost
Bohuslavice, která také žádá o granty. Paní Věra Žižlavská nejenom kroje šije,
ale také je udržuje a chystá. Na bohuslavické hody, které připadají na konec
října, se připravuje už od srpna. „V té době paní Žižlavská do knihovny nechodí
a přestává číst,“ glosuje knihovnice Anežka Zimková.
Paní Věra Žižlavská si s sebou přivedla i malou
figurantku, školačku Terezku Flajzarovou. „Terezka s námi chodí v kroji
už od malička, od jednoho roku,“ zavzpomínala Věra Žižlavská.
 |
| Paní Věra Žižlavská a školačka Terezka Flajzarová v bohuslavickém kroji. |
V obci Bohuslavice je aktivní i Spolek zahrádkářů. Paní Božena Šrůtková, členka výboru spolku,
pracuje v organizaci už víc jak třicet let. Jmenuje řadu akcí, od výstav zeleniny a ovoce,
zabíjaček, zájezdů a besed až po gratulace jubilantům obce, pro které píše
přáníčka.
 |
| Ludmila Šatná ukazuje svoje bylinkové lektvary. |
Rodačka z Bohuslavic paní Ludmila Šatná se věnuje
bylinkám. Do Bohuslavic se vrátila po třiceti letech z Děčína, aby se
postarala o svou nemocnou maminku. Na vycházkách do okolní přírody začala
sbírat bylinky. „Moje babička byla velká bylinářka, maminka to znala od ní – a
já jsem se do toho taky postupně vpravila,“ vypráví. Vyrábí med nejenom
z pampelišek, ale také z divizny, jitrocele a řady dalších bylinek. Přinesla
ochutnat i rakytníkový džem a likér z rebarbory, který si u ní objednala
její snacha. „Dělám to hlavně pro
vnoučata, které žijí v Děčíně. Ovzduší tam není zrovna dobré a moje
bylinkové sirupy dětem pomáhají,“ konstatuje spokojeně Ludmila Šatná.
Minulé tematické setkání se seniory bylo věnováno hudebnímu
skladateli A. Mozartovi. „Uspořádali jsme například i módní přehlídku
s ohlédnutím do padesátých a šedesátých let,“ přiblížila knihovnice Eva
Seďová pestrý program setkání. „Děláme
to moc rády,“ uzavřela Anežka Zimková.
(Text vyšel v Novém Slovácku)
Žádné komentáře:
Okomentovat