Kaple sv. Josefa, dříve kostel sv. Martina |
V úvodu zmínila, že si letos připomínáme 890
let od založení města Kyjova, ale nic takového jako zakládací listinu města
nemáme. Existence města se tak dokladuje z jiných pramenů. Nejstarší osídlení bylo nad budovou
zámečku, dnešního sídla vlastivědného muzea, kde stál kostel sv. Martina (dnes
kaple sv. Josefa).
Asi nejznámější postavou středověku je v našem
městě Václav starší Bzenecký. Jak jméno napovídá, pocházel sice ze Bzence, ale
přestěhoval se do Kyjova a zasloužil se o rozvoj města. Díky jeho působení se
Kyjov stal r. 1548 tzv. komorním městem, často nepřesně nazýván královským městem. Velkým počinem bylo v letech 1561 až1562
zbudování radnice v renesančním slohu, která slouží dosud. Nechal také
postavit tři městské brány. Bydlel
v rohové budově u kostela, dnes se tam nachází nová cukrárna (dříve
drogerie). Podle historických záznamů byl třikrát ženatý a domohl se pěkného
majetku.
Také jméno Dominika
Jurovského je poměrně známé. Byl správcem biskupských statků. Proslavil se tím,
že nechal v letech 1728-1739 postavit chudobinec (dnes budova ZUŠ) , útulek
pro zchudlé kyjovské měšťany. Vytvořil přísná pravidla pro
přijímání osob, například pro alkoholiky místo v chudobinci nebylo.
Náhrobek rodiny dr. Joklíka u kaple sv. Josefa |
Méně známé je jméno Karla Tvarůžka. Angažoval se v ochotnickém divadle a zabýval se otázkou, jak do spolkového a veřejného života zapojit více žen.
Ester Vratislavská dále informovala o řediteli
kyjovského gymnázia a národopisci Josefu Klvaňovi, o osobnosti stavitele Ctibora
Sonevenda, generálu letectva Vladimíra Nedvěda, o malířích Jano Köhlerovi a Josefu
Prokopovi. Tito dva výtvarníci jsou autory portrétů starostů města, jak je můžeme
vidět v zasedací místnosti městského úřadu.
Další přednáška by měla být inspirovaná poptávkou z publika
a sice – o kyjovském špitále.
Žádné komentáře:
Okomentovat