Nejvyšší skautské vyznamenání obdržel doktor Evžen Řezáč - Jestřáb

Kyjov - Dne 24. června převzal nejvyšší skautské vyznamenání Řád stříbrného vlka. V celé České republice je počet jeho nositelů omezen na dvanáct a Mudr Evžen Řezáč z Kyjova se stal členem tohoto elitního sboru.

Mudr Evžen Řezáč – Jestřáb, skaut.

Do skautské organizace Junák vstoupil v roce 1945, ve svých dvanácti letech. V té době žil s rodinou ve Střelicích u Brna. Tady získal také svoji skautskou přezdívku – Jestřáb. „Skautský program není pouze pro mladé, ale je záležitostí celoživotní. Skautem se člověk stává, pokud přijme skautský slib jako program a směr celého svého dalšího života,“ říká dnes Evžen Řezáč, který je skautským myšlenkám věrný už 75 let.

„Před válkou existoval vládní plán, že v případě vojenského konfliktu s Hitlerem budou děti přesunuty do spřáteleného Rumunska a kromě učitelů je tam doprovodí i skautští vedoucí, kteří se postarají o jejich volnočasovou náplň,“ zmiňuje Jestřáb málo známou historii s tím, že nakonec bylo vše jinak. V době druhé světové války byla činnost skautu zakázána, některé oddíly pracovaly v ilegalitě. Organizace byla obnovena v roce 1945. Skauting vede své členy k pravdivosti, čestnosti a odvaze, a to nekonvenuje žádnému totalitnímu režimu. Poté, co se dostali komunisté k moci, mládežnické hnutí zakázali.

Další šanci skauting dostal až po dvaceti letech, v roce 1968, kdy došlo k uvolnění politických poměrů u nás. To již lékař Evžen Řezáč žil v Kyjově a pracoval na obnově skautských oddílů. Vzpomíná na své spolupracovníky Josefa Hochmana, Štěpána Poláška, Eduarda Krumpolce, Jiřího Dunděru nebo Svatopluka Krajtla. „Tenkrát to šlo velmi rychle, protože tatínkové a maminky ještě měli na skauting živé vzpomínky a četli Foglara. O dvacet let později již byla situace značně těžší,“ popisuje pamětník. Přesto, nebo právě proto, se po roce 1989 v obnovení skautingu na Hodonínsku velmi angažoval. V roce 1990 byl vedoucím prvního skautského tábora. Podílel se aktivně na zakládání nových družin a středisek, například střediska Vracov. Působil v okresní radě Junáka, byl hybatelem dění.

Skaut Evžen Řezáč převzal Řád stříbrného vlka a Cenu starosty města.

„Trváme na tom, aby naši vedoucí měli kvalifikaci. Skládají náročné zkoušky,“ vyzdvihuje Řezáč přednost skautské organizace. Sám působil dlouhá léta jako instruktor především v oblasti zdravovědy, historie a ideologie skautingu. Velmi dobré jméno mají Lesní kurzy Velká Morava (čekatelský a vůdcovský), které spoluzakládal před 22 lety. „Počet zájemců je každoročně několikanásobně větší, než můžeme přijmout,“ konstatuje s uspokojením. „Bratr Jestřáb přednášel a dodnes přednáší na rádcovských, čekatelských, vůdcovských a jiných kurzech. Jestřáb patří k těm, kteří pomáhají dotvářet jejich ducha,“ uvádějí na jeho adresu bratři skauti.

„Vedoucí musí chodit na schůzky připraveni, a to je vede mimoděk k sebevýchově a také sebevzdělávání,“ upozorňuje Řezáč. „Program má být atraktivní, děti to musí bavit. Scházejí se ve své klubovně, hrají hry, učí se šifrování, zpívají… k tomu se postupně nenápadně přidávají drobné úkoly. Například: ráno včas vstanu, úlohy si udělám hned po škole, pomůžu mamince, večer si vyčistím zuby. Plnění si zaznamenávají do kartiček. Funguje přirozená soutěživost a děti na sobě pracují, aniž si to neuvědomují. Změny však s povděkem zaznamenávají jejich rodiče,“ usmívá se Jestřáb. „Jeden chlapec k nám ale chodil velmi nerad, přesto žádnou schůzku nevynechal. Bylo to v letech 1968 až 1970. Pak jsme se dověděli, že jeho otec byl spolupracovníkem StB a chlapec měl zřejmě povinnost otce informovat o dění v Junáku,“ připomněl Jestřáb skutečnost, že v každém oddílu se řízený informátor našel.

Řád stříbrného vlka je doživotním oceněním za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a celoživotní službu skautskému hnutí. Slavností předávání se konalo v Kyjově na radnici. Starosta František Lukl Mudr Evženovi Řezáčovi osobně blahopřál a udělil mu Cenu starosty města Kyjova.

„Dělal jsem jen to, co bylo potřeba,“ poznamenává bratr Řezáč ke svému ocenění. Obnášelo to i spoustu mravenčí, ale nezbytné práce. Vykonával také funkci výchovného, organizačního a tiskového zpravodaje. Byl předsedou a dodnes je členem zkušební komise pro vůdcovské a čekatelské zkoušky.

Skautský oddíl v Kyjově byl založen v roce 1919, vloni si připomněl sté výročí. Skautské středisko Kyjov aktuálně působí v deseti obcích v okolí Kyjova a má 264 členů. Skauting je rozšířený po celém světě a se svými 60 miliony členů je největší mládežnickou organizací.