Stromy s dlouhou pamětí, které mají své jméno

Bioložka Zuzana Veverková.

Region – Stromy patří k našemu životu a každý strom je hodný ochrany, vyskytují se však stromy výjimečné, které požívají mimořádné pozornosti a péče. Mají svoje jméno a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je eviduje v Ústředním seznamu ochrany přírody. O takzvaných památných stromech jsme si povídaly s bioložkou Zuzanou Veverkovou, členkou komise životního prostředí města Kyjova, spoluzakladatelkou Motýlího ráje ve Ždánicích a nadšenou a vytrvalou ochránkyní přírody našeho regionu. Není to náš první rozhovor pro Nové Slovácko, takže si tykáme a zachovala jsem v textu i některé typické nářečové prvky, které Zuzka ráda používá. Ale vezměme to hezky od začátku.

 Status památného stromu vznikl v roce 1992. Jak tomu bylo dříve?

Současná legislativa v oblasti ochrany přírody zná pojem památný strom skutečně od roku 1992, nicméně tradice ochrany mimořádných stromů je u nás podstatně starší. První soupis takových stromů vznikl více než před sto lety, přesněji v roce 1913. Autorem je lesník a historik Jan Evangelista Chadt – Ševětínský, a na něj pak navazovalo mnoho dalších. Za první republiky byly v tomto směru aktivní takzvané okrašlovací spolky. No a také za komunismu byly významné stromy chráněny, což vycházelo ze Zákona o státní ochraně přírody z roku 1956. Takže u nás je zájem o památné stromy opravdu dobře zakotvený a řekla bych, že také docela funkční.

Čím je takový strom výjimečný, proč si zaslouží zvýšenou ochranu a péči?

Aby byl strom vyhlášený jako památný, musí splňovat kritérium vysoké hodnoty estetické, kulturní, historické či ekologické, což vždy posuzují odborníci. A nemusí být jen starý a velký, což je naše nejběžnější představa toho, jak má památný strom vypadat.

Kolik památných stromů je v našem regionu? A kolik v celém Česku?

Objektů památných stromů je v České republice kolem 5 300. To slovo objekt zde můžeme třeba také nahradit slovem lokalita, protože nejsou jen samostatné památné stromy, ale celé aleje, stromořadí či skupiny stromů. A celkové číslo dosahuje až 25 200 stromů, které jsou u nás chráněny. V hodonínském okrese je 33 lokalit s památnými stromy, přičemž osobně znám nejlépe památné stromy na Kyjovsku, těch je 27 na dvanácti místech.

Jedním z nejstarších stromů v České republice je Bzenecká lípa v zahradě tamního zámku.

Lípa ve Bzenci je skutečně mimořádná. Opravdu se jí říká tisíciletá a důkazem toho, že si jí místní váží po staletí je i to, že prý podle ní pojmenovali druh vyhledávaného vína – Bzenecká lipka. Určit skutečné stáří stromu je docela těžké, protože opravdu jistý způsob spočívá ve vyvrtání sondy do kmene, kdy se odebere vzorek dřeva až od středu kmene a pak se spočítají letokruhy. U chráněných stromů samozřejmě takový invazivní způsob výzkumu nepřipadá v úvahu, navíc Bzenecká lípa už nemá vlastně původní kmen. Ten se na začátku minulého století rozpadl na několik životaschopných částí, které nyní žijí svým vlastním životem. Nicméně pořád se jedná geneticky o ten stejný strom.

Bzenecká lípa patří k nejstarším stromům v ČR. (Foto: internet) 

 

 

 

 

 

 

Památná lípa ve Bzenci dostala nové podpěry.

Jak se tedy odhaduje její stáří a v jaké je nyní lípa kondici?

Stáří je v odborné literatuře odhadováno na 900 let, odhady vycházejí kromě biologického posouzení hlavně ze záznamů v kronikách. Tento strom tedy začal svůj bohatý život v době, kdy u nás vládli Přemyslovci. A těsně před tím, než se kmen rozpadl, se velmi pravděpodobně jednalo o vůbec nejmohutnější strom u nás. Nyní je ve velmi dobré kondici, kmeny vzniklé z původního rozpadlého jsou vitální a je o ně dobře pečováno. Vloni jsme díky spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny nechali Bzeneckou lípu odborně ošetřit. A především došlo k výměně podpěr, což lípě prospělo a vypadá moc hezky. Pro arboristu Šimona Böhma to byla výzva. Výroba a instalace podpěr byly velmi náročné, ale povedlo se mu to fantasticky.

Památný strom je také přímo v Kyjově u vlakového nádraží, ve Strážnici, v Lipově, na Ždánicku a řadě dalších míst. Na které bys chtěla upozornit?

Velice hezká a přitom málo známá je památná lípa kousek od kyjovského nádraží, v místě, kde odbočuje vlečka do mlýnů. Je trochu v zákrytu bývalé drážní budovy, dnes fitness centra, ale když se na ni člověk zaměří, vidí, jak je nádherná. Podle zkušeného arboristy Šimona Böhma je to vůbec jedna z nekrásnějších, největších a nejzdravějších lip, které kdy ošetřoval. Stáří se odhaduje minimálně na 150 let. Škoda, že je na tom místě taková ztracená… nevynikne. Taky je mi líto, že se mně k ní nepovedlo dohledat žádné informace. Nikde není moc zmiňovaná a tak jen hádáme, že byla zřejmě vysazena v místě, kde z Kyjova vycházela původní cesta na Bukovany. Tehdy tam ještě žádné koleje natož nádražní budovy nepřekážely, a tak musela být dobrým výchozím a orientačním bodem, kde si bukovanská chasa dávala sraz, než z kyjovských pochůzek vyrazili „dom do kopca“.

Existují ale jistě památné stromy, jejichž příběhy známe...

Osobně mám velice ráda lípy na okraji Strážovic, vedle křížku hned kousek od silnice. Tam mě dojímá příběh, který je z roku 1923. To se tehdy Anežka Poláčková, rozená Viktorýnová, vydala ze Strážovic s manželem, který byl tesař, do Hamburku. Její muž měl v plánu zde pracovat v docích, kde se stavěly obří lodě, a byla poptávka po šikovných tesařích. Jenže paní Anežce se v daleké cizině začalo stýskat, a tak vzala svoje malé dítě a vyrazila na náročnou cestu zpátky. Po dlouhém cestování z Hamburku se konečně dostala vlakem až do Kyjova, kam dorazila večer. Zbývala jí ještě náročná cesta pěšky dom. Když se celá utrmácená s dítětem v náručí plahočila do nekonečného krpálu Stražovjáku, viděla světla dědiny a v duchu slíbila, že až bude její cesta u konce, nechá postavit na kraji dědiny kříž. A tak se taky stalo. O rok později zde byly vysazeny lípy a ty spolu s křížem mlčky připomínají tento jímavý lidský osud. Tak tyto lípy mám ráda a bohužel je škoda, že se právě jim zrovna moc dobře nedaří. Jsou hodně blízko silnice, kde je velká prašnost, málo vody, a tak pomalu prosychají. Bylo by moc hezké, kdyby se mezi místními našel dobrodinec, který by lípy přes léto občas pořádně pozaléval.

Pod hlavičkou jaké organizace se o památné stromy staráte a jakým způsobem?

Památné stromy ošetřujeme pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody Kyjov. Každý rok připravuju žádost o grant, který nám umožní následně nechat vybrané stromy ošetřit. Samotné ošetření provádí profesionální arborista. Takto už jsme během uplynulých let postupně ošetřili všechny památné stromy na Kyjovsku, proto už jsme museli zamířit mimo okres. Letos máme naplánováno ošetření památných stromů na třech lokalitách na Bučovicku. Ale uvidíme, jak to bude s financemi, přece jenom se ve veřejných financích hodně škrtalo a holt ochrana přírody bývá první na řadě, když jde o škrty.