 |
Kyjov – Velkoformátová plátna s fotografiemi Miroslava Tichého připomínají deset let od úmrtí rázovitého umělce a životního outsidera, jehož snímky si získaly pozornost v Paříži, Londýně i New Yorku. Nestalo by se tak však bez aktivit Romana Buxbauma, který už v osmdesátých letech odhadl umělecký potenciál momentek kyjovského podivína a v roce 2004 založil nadaci Tichý oceán. Podporovatel Tichého a sběratel umění Buxbaum o tom mluví takto: „Ještě za komunismu jsme s Mirkem popíjeli dobré moravské víno. Když už jsme toho měli v hlavě hodně, začal fantazírovat: Víš, ty oceány, tam je ta síla, tam je ta energie. A já mu řekl: Tak založíme nadaci Tichý oceán. Smál se, ale povedlo se to.“
Roman Buxbaum se narodil roku 1956 v Praze, dětství prožil v Kyjově. Jeho prarodiče bydleli jen pár kroků od domku Tichých, a tak se obě rodiny dobře znaly. „Moje babička Tichému poskytla v Kyjově ateliér, chodil k nám pravidelně na obědy. Když mi bylo sedm, učil mě fotografovat. V roce 1968 jsme s rodiči emigrovali do Švýcarska. Za babičkou i Tichým jsem znovu jezdil až od osmdesátých let,“ vzpomíná Buxbaum. Ve švýcarském Curychu vystudoval medicínu, provozuje psychiatrickou praxi.
Právě nadace Tichý oceán ve spolupráci s kyjovskou radnicí uspořádala výstavu velkoformátových fotografií Mirka Tichého v Kyjově. Čtyři plátna jsou umístěna na venkovní zdi kina Panorama a jedna na fasádě štítu domu ve Svatoborské ulici, kde míval Tichý ateliér. Nadace chce objekt zrekonstruovat a zřídit v něm galerii, která bude po Tichém pojmenována. Miroslav Tichý svá díla nikdy neprodával, ale občas přistoupil na výměnu za obraz, který se mu líbil. Tento princip převzala i nadace Tichý oceán a fotografie autora směňuje za umělecká díla výtvarníků z celého světa, kteří mají o fotografie Tichého zájem a nebudou je dále prodávat. Touto cestou vzniká sbírka současného mezinárodního umění „Artists for Tichy – Tichy for Artists“, kterou by nadace ráda představila veřejnosti.
 |
| Velkoformátové fotografie Miroslava Tichého na stěně kina Panorama. |
I když místní umělci si cení spíše nepopiratelných kvalit výtvarné tvorby Tichého, Tichý „dobyl svět“ svou fotografií. V průběhu 60. až 80. let vytvořil stovky, možná tisíce snímků. A to fotoaparáty vlastní výroby, které působily tak, že snad ani nemohou být funkční. Zachycoval především ženy, které pro něj byly stálým a nevyčerpatelným zdrojem inspirace a poetické krásy.
„Člověk, který od roku 1968 neopustil Kyjov, nikdy nevyjel do zahraničí, zde vytvořil dílo, které okouzlilo svět a nadchlo stovky umělců na celém světě,“ vyzdvihuje Buxbaum. „Tichý, který se pohyboval jen v místech, kam došel pěšky, magneticky přitáhl umění z celého světa. Jsem moc rád, ze se naše iniciativa setkala se zájmem města i soukromých aktivit s cílem založit galerii umění v Kyjově. Myslím si, a jsem přesvědčen, že soužití a prolnutí místní umělecké tvorby a sběratelství s mezinárodním uměním by nejenom bylo unikátní a výjimečné, ale velmi ve smyslu “anarchisty" Mirka Tichého,“ říká zakladatel umělecké nadace.
Úspěch ani peníze Tichého nezajímaly, publicita ho spíše obtěžovala. Neúčastnil se žádné své výstavy, nepřijal oficiální ocenění. Asi by ignoroval informace i o tom, že se jeho fotky draží v aukcích po celém světě za tisíce eur. Tichý býval kvůli svému způsobu života a přístupu k fotografování někdy označován jako „fotograf doby kamenné“. Jeho osobní postoj nezávislosti na veřejném uznání a stravující vnitřní motivace tvořit ale stále mohou mnohé umělce inspirovat.
Miroslav Tichý
Narodil
se 20. listopadu 1926, zemřel 12. dubna 2011. Žil v Kyjově.
Fotografií se zabýval od konce 60. let. Aparáty i zvětšovací přístroje si konstruoval sám z vyřazeného vybavení, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. Své fotografie někdy „vylepšoval“ tužkou (zvýraznění kontur).
Z iniciativy Romana Buxbauma bylo uspořádáno po roce 2000 několik výstav, ke kterým Tichý nedal svolení.
Žádné komentáře:
Okomentovat