SALÁT BUDOU SKLÍZET DVANÁCTKRÁT DO ROKA

Kyjov – Jsme v prostorách bývalé výrobní haly. Teď tu jsou ve žlabovém regálu mladé rostlinky listového salátu a pod nimi nádrž s vodou plná drobných rybek. Nad rostlinami je LED osvětlení. Tak to vypadá ve farmě, kde se rozhodli využít metodu aquaponie, symbiózy ryb a rostlin.

Zleva: Michal Tesařík a Radek Schiel.

Aquponie je, když… 

„Aquaponie je v podstatě přirozený proces, který v přírodě probíhá sta milionů a miliardy let, koloběh je založen na cirkulaci organických látek,“ vysvětluje Radek Schiel, rybář, ekolog a bývalý obchodní manažer firmy Nestlé, jehož úkolem je udržovat biologickou rovnováhu farmy. „V našem případě producenty organických látek jsou ryby, zvolili jsme druh sumců z Afriky, který žije v teplejších vodách. Ryby krmíme, oni produkují organickou hmotu jako odpad, voda se pak přečerpává do biofiltrů, kde bakterie rozkládají dusíkatý odpad na sloučeniny, které jsou využitelné pro rostliny. Takto upravená voda přichází do kořenového systému rostlinek, které si z ní vezmou, co potřebují. Potom tato rostlinkami přečištěná voda přichází zpět do nádrže s rybami. Takže jsme vytvořili v podstatě uzavřený okruh samostatně fungující vybalancované biologické rovnováhy, kdy výsledným produktem jsou na jedné straně rostlinky, které budou za měsíc připravené ke konzumu, a dalším produktem budou ryby, které u nás rostou velmi rychle, takže za půl roku budou v tržní velikosti. Jsou to konzumní ryby,“ shrnul Schiel.

„Obrovská přednost aquaponie je ta, že do systému nemůžeme vstupovat s hnojivy, pesticidy, protože bychom si zlikvidovali ryby,“ upozorňuje Michal Tesařík, projektový manažer. „Saláty pěstujeme od semínek ve speciálních substrátech, na minerálních podložkách. Pro restaurace je náš způsob pěstování bez zeminy velmi výhodný, protože odpadá zdlouhavé promývání listů salátu. Nejsou tam žádní škůdci, slimáci a podobně, se kterými se u těchto plodin často potýkáme. Jsme schopni dvanáctkrát až třináctkrát do roka sklízet úrodu,“ vyzdvihuje Tesařík. „Produkce je plně řízena a kontrolovaná díky tomu, že probíhá v indooru“, použije Schiel termín, který je běžný pro pěstování plodin ve vnitřních prostorách. „Tradiční zemědělství, i vzhledem k probíhající klimatické změně, nemůže v žádném případě takových výnosů dosahovat. Zemědělství i na jižní Moravě začíná být krajně nevypočitatelné.“ „Uvědomují si to například i pan starosta Lukl nebo pan Drlík ze Zdravého stravování ve Strážnici, oba nás velmi podporují,“ doplňuje Tesařík.

Otcem myšlenky je Martinek 

Salát vypěstovaný metodou aquaponie.

S nápadem na netradiční farmu přišel v loňském roce Petr Martinek, dvaatřicetiletý kyjovský rodák a podnikatel. Majitel prostorů v Kyjově, ve kterých projekt inGreen začal počátkem roku 2020 rozvíjet svou činnost. „Navázali jsme spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Masarykovou univerzitou v Brně a s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd v Praze. Nechceme věci dělat konvenčně a hledáme rady u odborníků, pro které je to také zajímavé,“ sděluje Michal Tesařík. „Aquaponie je obor, který se může zkoumat ještě stovky let a pořád je tam spousta proměnných, které se budou ovlivňovat, a stále je to o tom, co nejlépe řídit procesy a za co nejkratší čas vypěstovat daný produkt,“ objasňuje Michal. Součástí jeho práce je vývoj chytré farmy, kdy díky senzorům mohou „farmáři“ sledovat biologické procesy. Ze všech získaných dat se bude optimalizovat jak růst rostlin, tak i růst prodejní. „Nedokázal jsem si představit, že bych opustil IT svět, ale aquaponie spojila jedinečným způsobem přírodu i chytré řízení farmy,“ dodává jedenatřicetiletý Michal.

V současné době mají za sebou první fázi, kdy chtěli otestovat co nejvíce plodin, takže zkoušeli pěstovat jahody, hrášek, chilli papričky, různé druhy salátů a bylinek. „Nyní se soustředíme na listové saláty, osivo máme přímo z Holandska z renomovaných šlechtitelských stanic. V menších prostorách jsme testovali různé druhy vstupů, filtrace, krmiv a teď se dostáváme ke komerční produkci. Dospěli jsme k tomu, že budeme používat žlabové systémy v několika patrech nad sebou. V budoucích nových komerčních prostorách na 6 m2 budeme produkovat v regálech až 1500 rostlin v sedmi patrech. Náš cíl je vypěstovat salát do 25 dnů,“ zdůrazňuje Tesařík. „Sledujeme informace ohledně sucha a výkyvů počasí a jsme připraveni pokrýt poptávku okolí.“

„Jde o symbiózu mezi rybami a rostlinami, kdy do systému vstoupíte určitým objemem vody a pak už to žije víceméně vlastním životem,“ konstatuje zkušený majitel akvaristického obchodu, čtyřiapadesátiletý Radek Schiel. „Aquaponie je krásná, plní se nám díky ní klukovská touha objevovat něco nového,“ zasní se Michal. „A přírodě neškodíme,“ usmívá se Radek.