Sociální sítě – dobrý sluha, zlý pán...

Kyjov - Rok a půl pracovala v Indonésii. Mobilní telefony a internet jsou tam levnější a dostupnější než u nás a lidé jsou těmito technologiemi často naprosto pohlceni. Také ona pod tlakem okolí začala více používat Facebook, Instagram a další aplikace. Zakrátko si však uvědomila, že tudy cesta nevede… a rozhodla se jít proti proudu. Právě v Jakartě vznikl projekt Replug me, který se věnuje dopadům působení sociálních sítí a mobilních technologií na naše životy.

Karolína Presová, lektorka přednášky DigiLife v kyjovské Pražírně.

Autorka projektu Replug me šestadvacetiletá Karolína Presová pochází z Vracova. Po absolvování kyjovského gymnázia vystudovala na Masarykově univerzitě sociologii a žurnalistiku. Nějakou dobu pracovala v Českém rozhlasu Brno. Pak odjela do Indonésie. „Jakarta je betonová džungle,“ popisuje na svých internetových stránkách. Právě v hlavním a největším městě Indonésie začala pořádat workshopy, ve kterých poukazuje na to, jak sociální sítě a mobilní technologie ovlivňují život člověka. Po návratu do Česka přenesla projekt i do našich podmínek, kde sice problém není tak markantní, přesto existuje. První komornější a prakticky zaměřené workshopy pořádala v Brně, ale rozhodla se také pro přednášky, kde by informace o vlivu sociálních sítí a technologií předala více lidem. Jednu z prvních přednášek pro širokou veřejnost měla v Praze, další uspořádala v kavárně Pražírna v Kyjově.

„Asie je posedlá sociálními sítěmi. Jít na záchod s mobilem je tu naprosto normální. Dokonce existuje speciální fóliový obal na telefon, abyste ho mohli s sebou vzít i do sprchy,“ popsala svoje zkušenosti Karolína Presová. Další asijskou „vychytávkou“ je například semafor na úrovni chodníku, protože lidé mají hlavy stále skloněné, jak ťukají něco do svých mobilních telefonů. Pracovní kolektiv také utrpěl vlivem těchto moderních technologií. „Nedívali jsme se na sebe, nemluvili jsme spolu, o nějaké empatii a pochopení nemohlo být řeči,“ dělí se o své zážitky Presová s tím, že to bylo i na úkor kvality práce a řešení pracovních zadání. 

„Pokud si chcete užít přítomnost druhého a dosáhnout hlubší úrovně důvěrnosti v rozhovoru, rozhodně mobil schovejte,“ nabádá své posluchače lektorka. „V opačném případě se váš protějšek totiž bude cítit podvědomě ohrožen, mobil může kdykoli zazvonit a vy mu dáte přednost před člověkem, který se vám snaží něco důležitého říct,“ vysvětluje a dodává, že určitě není sama, kdo tuto nepříjemnou situaci zažil. Upozornila také na to, že teenageři často nosí mobil jako plyšového medvídka. Nestrčí ho do tašky, ale poponáší ho v ruce a jeho obsah jim dodává pocit bezpečí a je zdrojem příjemných pocitů. Ukazuje se, že asi jedna třetina dětí raději píše než mluví a „off line konverzace“ tváří v tvář je pro ně těžká. („Nemůžeš nic smazat, změnit…“ argumentují.)

V Asii ale Karolína Presová byla svědkem situací, že děti trpěly tím, že jejich matky jsou samy pohlceny online světem a dětem se „nemají čas“ věnovat. Na workshopech se setkávala s projevy závislosti, kdy po čtvrthodině účastníci znervózněli, nastoupil třes… a museli se na chvíli vzdálit se svým telefonem. Není zde nic výjimečného být on line 24 hodin denně. Setkává se i s tím, že se lidé v noci budí, aby zkontrolovali změny na sociálních sítích.

„Realita a kyber-realita jsou dva světy,“ zdůraznila Karolína s tím, že vytvářet kyber - realitu vyžaduje od nás také práci, energii a čas, i když se to prezentuje jako zábava. „Mnozí žijí doslova dvojí život,“ upozornila lektorka, „jinak se prezentují na Face-booku nebo Instagramu a úplně jinak ve skutečnosti prožívají.“

Žít zcela „offline“ dnes není prakticky možné a není to ani nutné či žádoucí. Určité výhody a nové možnosti moderní komunikační technologie přinášejí. Jde o to, vymezit jim místo a čas v našich životech. „Bylo zjištěno, že ten, kdo stráví na internetu a sociálních sítích víc jak pět hodin denně, je více náchylný k depresi. Optimální čas pro Face-book byl vypočítán na 22 minut denně. Podobně na Instagramu byste neměli být déle jak 26 minut,” říká Karolína Presová.

Lektorka připojila ještě některá další konkrétní doporučení. Například „nespat s mobilem“ v jedné místnosti a pořídit si klasický budíček, používat digitální foťák místo telefonu, aby odpadlo pokušení fotku rozesílat známým a dělat si místo toho například zápisky do diáře. Vrátit se k obyčejnému tlačítkovému telefonu. (Zdá se, že mnozí z dříve narozených a konzervativních jedinců se vlastně mimoděk chovají k moderním komunikačním technologiím velmi prozíravě :-) Karolína Presová dělá workshopy také pro rodiče, kteří mají často problém držet s dětmi co se týče nových komunikačních technologií krok. Více na https://www.replug.me/