Kyjov – Zasadit strom na něčí počest se v posledních letech stalo oblíbeným a všeobecně prospěšným gestem. Kyjovská Alej života kolem cyklostezky z Nětčic do Bohuslavic se v listopadu rozrostla o 26 nových javorů. Již tradičně je vysadili rodiče dětí, které se narodily v letošním roce. Stromořadí nyní tvoří asi 150 dřevin. Výsadbu podpořil grantový program Škoda Stromky.
Podzimní výsadba Aleje života. (Foto: archiv L. Kryštofové.) |
Silný příběh se váže ke Stromu lásky, který při podzimní výsadbě do aleje přibyl. Tento javor s červenými listy vysadila Lenka Kryštofová z Prahy na památku svého zesnulého manžela, ale i pro všechny, kteří milují nebo milovali. Její muž Antonín Jiří Kryštof byl těžce postižený, avšak svůj úděl nesl statečně.
„Myšlenka na výsadbu Stromu lásky mne napadla, když mne obklopoval smutek ze ztráty milovaného manžela Toníčka, který celý svůj život rozdával lidem dobro, lásku a naději. Ráda bych Toníčkovo poselství šířila dál a projekt Stromů lásky se stal vyjádřením této myšlenky," uvedla Lenka Kryštofová. Dosud vysadila třináct Stromů lásky v jedenácti městech republiky, v Praze, Brně, Vyškově, Karlových Varech, Plzni, Kutné Hoře, v Litoměřicích a dalších místech.
Paní Lenka vydala také knížku Krása života, kde jsou originální kresby Antonína Jiřího Kryštofa doplněny jeho krátkými úvahami na téma štěstí, naděje, lásky a Boha. „Myšlenky mají tu výhodu, že je můžete číst mnohokrát, a někdy vás může oslovit jiný význam pro porozumění, smysl textu dosud skrytý. Toníček miloval krásu jednoduchého života, rád se smál, ve své podstatě byl nesmírně pokorným a skromným člověkem," vzpomíná paní Lenka.
Antonín Jiří Kryštof ke své tvorbě v roce 2014 pro Rakovnický deník řekl: „Myšlenky, které píši, mně samy přicházejí. Buď je píši sám, nebo je diktuji, což je vzhledem k mému onemocnění častější. Ale nestěžuji si. Pro někoho jsou to myšlenky jednoduché, ale poučné. Já jsem rád, že jim lidé rozumí a nacházejí v nich životní inspiraci stejně jako v mých kresbách."
Antonín vždycky maloval rád a když vážně onemocněl, nacházel ve výtvarné tvorbě smysl svého života. „Snažím se jedním tahem nebo několika tahy vyjádřit to, co cítím nebo vidím ve své fantazii. Ke své práci mám klid a pokoj v duši. Mám rád ticho a klid. To je můj svět, ve kterém mohu dát najevo formou kreseb a myšlenek celý svůj život. Pro mne je to takový pocit uspokojení, když někdo mým myšlenkám nebo kresbám porozumí," řekl před lety pro regionální tisk. Citujme alespoň jeden moudrý postřeh autora: „Přát dobro a pomáhat dobru může každý. A to je to nejkrásnější na světě."
„Jsem nesmírně potěšena, že Strom lásky je součástí nádherné aleje, která poroste s narozenými dětmi. Líbí se mi představa, že sem tyto děti mohou v budoucnu přijít se svými láskami…" řekla Lenka Kryštofová, která je odhodlaná ve výsadbě Stromů lásky i vydávání publikací s tvorbou svého manžela pokračovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat