Osobnost Josefa Klvani inspiruje i po stovce let

Do Kyjova Josef Klvaňa nepřijíždí v roce 1898 s nadšením, převzít vedení zdejšího nově vzniklého českého gymnázia bere jako svoji vlasteneckou povinnost. Za dvacet let svého působení tu ale zanechal jako člověk a odborník renesančního záběru nesmazatelnou stopu. Své zážitky zachytil Klvaňa v textu Náčrtky mého života, který Vlastivědné muzeum v Kyjově uchovává ve svých archivech. Právě ony se staly spolu s jeho korespondencí hlavním zdrojem pro novou publikaci Josef Klvaňa a Kyjov, kterou zpracovaly Taťjana Martonová, Ester Vratislavská a Věra Colledani, odborné pracovnice kyjovského muzea. 

Publikace čerpá z archivu a sbírek  muzea.

Autorky se zaměřily na časový úsek Klvaňova působení v Kyjově, dříve působil například na gymnáziích v Uherském Hradišti a v Kroměříži. Publikace má textovou a obrazovou část. První kapitola se věnuje jeho celoživotní lásce k mineralogii, druhá stať zachycuje jeho činnost národopisnou a třetí část cituje z jeho pamětí a přibližuje Klvaňův osobní život. Ten byl poznamenán nešťastnými rodinnými událostmi, v roce 1900 umírá jen několik hodin po narození jeho toužebně očekávaný syn a v roce 1901 tragicky zemře i jeho paní.

„Obrazová část publikace nahlíží do Klavaňových Zápisků z cest a především představuje čtenářům alespoň část jeho sbírky, kterou nám zanechal,“ přibližuje Věra Colledani. Soubor zahrnuje ukázky z Klvaňovy mineralogické sbírky, fotografické snímky, které Klvaňa pořídil s cílem zachytit tradiční lidový oděv na jižní Moravě, kresby ze skicářů, předměty lidové umělecké tvorby. Nechybí ani fotografie z úspěšné výstavy Josef Klvaňa, kterou muzeum uspořádalo v roce 2019 u příležitosti stého výročí úmrtí této významné osobnosti. 

„Nejtěžší bylo na malé ploše vylíčit tak výjimečného člověka,“ shodují se autorky. "Klvaňa byl nesmírně pracovitý, houževnatý, ale i pokorný a trpělivý,“ říká Ester Vratislavská. „Dokázal skloubit vědu i umění, poznal co má opravdovou hodnotu. Své myšlenky předával svým žákům s velikým zájmem, dokázal v nich vzbudit nadšení a nadchnout je pro spolupráci. Zaujala mě i věrnost jeho přátelství, které během svého života navázal. Prožil velmi bohatý život, ve kterém nechyběla nejedna osobní tragédie, vždy se však dokázal napojit na vyšší cíle a smysl svého žití.“ 

Inspirujícím prostředím pro mladého Klvaňu byla Praha, kde působil nějakou dobu po svých studiích. Znal se s řadou osobností tehdejšího kulturního i politického života, přátelil se hlavně s vlastencem a mecenášem Vojtou Náprstkem. V Kyjově patřili mezi věrné přátele rodiny Klvaňových manželé Sonevendovi, dr. Josef Galusek, dr. Severin Joklík a hlavně právník Karel Kozánek. 

„Josefa Klvaňu jsme chtěli představit jako člověka, který se nebál žádné výzvy, byl odhodlaný, pracovitý, přísný na sebe i na své podřízené, přesto velmi přátelský,“ doplňuje Věra Colledani. „Osobně obdivuji šířku a hloubku vědomostí, to všechno, co Klvaňa dokázal, kde všude byl, co napsal, co uměl a co se naučil. My využíváme moderní technologie a já procestuji svět za klávesnicí svého počítače. On objel spoustu míst, spal v provizorních podmínkách. Fotil, kreslil, učil se cizí jazyky,“ vypočítává autorka aktivity přírodovědce, etnografa, pedagoga, fotografa a cestovatele Klvani.

 A na co by se rády ctitelky této nevšední osobnosti zeptaly, kdyby se s Josefem Klvaňou mohly dnes setkat? „Zeptala bych se, zda přeci jen ještě nebyla v životě žena, která si získala jeho srdce,“ usmívá se Vratislavská. „Byla bych zvědavá i na to, kde rád v Kyjově odpočíval.“ A Věra Colledani? „Po Josefu Klvaňovi zůstala obrovská národopisná sbírka. Chtěla bych vědět, jak získával finanční prostředky. Ve svých pamětech několikrát naráží na určitý nedostatek financí, přesto zanechal dalším generacím sbírku nevyčíslitelné hodnoty.“ 

Publikaci vydalo Vlastivědné muzeum Kyjov za finančního přispění města Kyjova, prodává se za 100 Kč v pokladně kyjovského muzea. Už teď se ale chystá pokračování. „Všechny dostupné prameny jsem studovala s naprostým nadšením a nejtěžší bylo "vtěstnat" Klvaňovy důležité životní okamžiky do několika stránek. Proto jsme se rozhodly, že navážeme a připravíme Klvaňovu sbírku rukopisů a autogramů slavných osobností - celebrit přelomu 19. a 20. století. Klvaňa ji intenzivně využíval při výuce,“ slibuje Colledani. Vydané dílko Josef Klvaňa a Kyjov podle ní může inspirovat k dalšímu badatelskému zájmu čtenářů. Knihovna a sbírky v depozitářích Vlastivědného muzea Kyjov jsou těmto zájemcům plně k dispozici. 

Hrob Josefa Klvani.

„Odejdu ze života jak doufám, kliden, neboť donesl mi poměrně radosti málo, zato mnoho útrap a bolestí – neuspokojoval mne,“ napsal Josef Klvaňa v dopisu ke své závěti v lednu roku 1919. Zemřel 13. srpna téhož roku, ve věku 62 let. Josef Klvaňa je pohřben v rodinné hrobce vedle své ženy u zdi hřbitovní kaple sv. Josefa v Kyjově.