Kyjov - Dne 24. června převzal nejvyšší skautské vyznamenání
Řád stříbrného vlka. V celé České republice je počet jeho
nositelů omezen na dvanáct a Mudr Evžen Řezáč z Kyjova se
stal členem tohoto elitního sboru.
Mudr Evžen Řezáč – Jestřáb, skaut. |
Do skautské organizace Junák vstoupil v roce 1945, ve svých
dvanácti letech. V té době žil s rodinou ve Střelicích u Brna.
Tady získal také svoji skautskou přezdívku – Jestřáb.
„Skautský program není pouze pro mladé, ale je záležitostí
celoživotní. Skautem se člověk stává, pokud přijme skautský
slib jako program a směr celého svého dalšího života,“ říká
dnes Evžen Řezáč, který je skautským myšlenkám věrný už 75
let.
„Před válkou existoval vládní plán, že v případě
vojenského konfliktu s Hitlerem budou děti přesunuty do
spřáteleného Rumunska a kromě učitelů je tam doprovodí i
skautští vedoucí, kteří se postarají o jejich volnočasovou
náplň,“ zmiňuje Jestřáb málo známou historii s tím, že
nakonec bylo vše jinak. V době druhé světové války byla
činnost skautu zakázána, některé oddíly pracovaly v ilegalitě.
Organizace byla obnovena v roce 1945. Skauting vede své členy k pravdivosti, čestnosti a odvaze, a to nekonvenuje
žádnému totalitnímu režimu. Poté, co se dostali komunisté k
moci, mládežnické hnutí zakázali.
Další šanci skauting dostal až po dvaceti letech, v roce 1968, kdy došlo k uvolnění politických poměrů u nás. To již lékař Evžen Řezáč žil v Kyjově a pracoval na obnově skautských oddílů. Vzpomíná na své spolupracovníky Josefa Hochmana, Štěpána Poláška, Eduarda Krumpolce, Jiřího Dunděru nebo Svatopluka Krajtla. „Tenkrát to šlo velmi rychle, protože tatínkové a maminky ještě měli na skauting živé vzpomínky a četli Foglara. O dvacet let později již byla situace značně těžší,“ popisuje pamětník. Přesto, nebo právě proto, se po roce 1989 v obnovení skautingu na Hodonínsku velmi angažoval. V roce 1990 byl vedoucím prvního skautského tábora. Podílel se aktivně na zakládání nových družin a středisek, například střediska Vracov. Působil v okresní radě Junáka, byl hybatelem dění.
Skaut Evžen Řezáč převzal Řád stříbrného vlka a Cenu starosty města. |
„Vedoucí
musí chodit na schůzky připraveni, a to je vede mimoděk k
sebevýchově a také sebevzdělávání,“ upozorňuje Řezáč.
„Program má být atraktivní, děti to musí bavit. Scházejí se
ve své klubovně, hrají hry, učí se šifrování, zpívají… k
tomu se postupně nenápadně přidávají drobné úkoly. Například:
ráno včas vstanu, úlohy si udělám hned po škole, pomůžu
mamince, večer si vyčistím zuby. Plnění si zaznamenávají do
kartiček. Funguje přirozená soutěživost a děti na sobě
pracují, aniž si to neuvědomují. Změny však s povděkem
zaznamenávají jejich rodiče,“ usmívá se Jestřáb. „Jeden
chlapec k nám ale chodil velmi nerad, přesto žádnou schůzku
nevynechal. Bylo to v letech 1968 až 1970. Pak jsme se dověděli,
že jeho otec byl spolupracovníkem StB a chlapec měl zřejmě
povinnost otce informovat o dění v Junáku,“ připomněl Jestřáb
skutečnost, že v každém oddílu se řízený informátor našel.
Řád stříbrného vlka je doživotním oceněním za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a celoživotní službu skautskému hnutí. Slavností předávání se konalo v Kyjově na radnici. Starosta František Lukl Mudr Evženovi Řezáčovi osobně blahopřál a udělil mu Cenu starosty města Kyjova.
„Dělal jsem jen to, co bylo potřeba,“ poznamenává bratr Řezáč
ke svému ocenění. Obnášelo to i spoustu mravenčí, ale
nezbytné práce. Vykonával také funkci výchovného, organizačního
a tiskového zpravodaje. Byl předsedou a dodnes je členem zkušební
komise pro vůdcovské a čekatelské zkoušky.
Skautský oddíl v Kyjově byl založen v roce 1919, vloni si
připomněl sté výročí. Skautské středisko Kyjov aktuálně
působí v deseti obcích v okolí Kyjova a má 264 členů. Skauting
je rozšířený po celém světě a se svými 60 miliony členů je
největší mládežnickou organizací.
Žádné komentáře:
Okomentovat