Sci-fi vinohrad v galerii Čekárna

Mikuláš Šťastný (25)  z Ratíškovic pracuje jako vinohradník. Kromě toho rád maluje.  Svoje každodenní prožitky promítá do své malby. Jde o abstraktní obrazy.

Mikuláš Šťastný  je zapálený malíř samouk.

Cílevědomě se výtvarné tvorbě věnuje asi dva roky.  Prostředkem je mu automatická kresba nebo akční malba,  techniky, které  využívají intuici a energii podvědomí. „To znamená, že jsem bez velkého přemýšlení rychlými tahy a rozmáchlými gesty kreslil jednoduché objekty a tvary, které jsem spojoval do složitějších struktur, a tak jsem vyplňoval celé plochy výkresu. Později jsem začal víc uvažovat, zjednodušovat, přemýšlet o kompozici a hře barev.  Byl to postupný vývoj,“ popsal  Mikuláš Šťastný.

Inspirují ho hlavně dvě věci, které se snaží na papíře propojit v novou kvalitu. Jednak je to  žánr sci-fi v literatuře, ve filmu nebo  komiksu, který má velmi rád a považuje ho za vizuálně atraktivní,  a stejně tak každodenní  život venku v přírodě a práce ve vinohradě. Proto svoji první výstavu  na místě pojmenoval Sci-fi vinohrad. 

I když ho zajímají dějiny umění, žádný konkrétní vzor nemá, je samouk a od začátku jde svou cestou. Svá dílka vystavuje v Kyjově na Urbanově ulici, v čekárně ordinace stomatologa Zdeňka Horáka.  Na vernisáži vystoupil s hudební improvizací  Milan Lovec Bílovský  z Kyjova. 

 Milan Lovec Bílovský  při své

nezaměnitelné improvizaci.

          Článek vyšel v Novém Slovácku.                                                   

Zdař Bůh, zazněl orelský pozdrav na sjezdu v Kyjově

Orelský sjezd župy se poprvé konal v Kyjově. Starostou Šilingrovy župy, která  spojuje Břeclavsko, Hodonínsko a Kyjovsko, je  Vladimír Výleta z Kyjova. Přítomen byl i  Stanislav Juránek, který je starostou celostátní organizace Orel. 

Zleva: starosta Orla ČR Stanislav Juránek, členka výboru Ludmila Špérová, starosta župy Šilingrovy Vladimír Výleta.

„Když jsme v devadesátých letech obnovovali organizaci Orla, nikdo nevěřil, že má budoucnost. Tenkrát byl věkový průměr našich členů 72 let. Nyní, po dvaceti letech působení, je to 32 let,“ vyzdvihl starosta Stanislav Juránek.

Zatímco tělovýchovná jednota Sokol je už dobře zapsaná v obecném povědomí, o křesťanské sportovní organizaci Orel se mnoho neví. Orel vznikl na začátku dvacátého století jako reakce na protináboženský tlak  Sokola. Například manželé Zátopkovi byli členové Orla a mnoho dalších prvorepublikových sportovců.  Orel od začátku vyvíjel sportovní, ale i kulturní a duchovní činnost. I v dnešní době jsou zde oblíbenou disciplínou poutě.

 Každá župa má svého duchovního rádce. Duchovním rádcem celé organizace je v současnosti  arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Kyjovský sjezd byl zahájen poslechem  Orelského  pochodu  a Orelskou modlitbou. Členové spolku se oslovují „bratře“ a „sestro“ a používají pozdrav Zdař Bůh. Na internetových stránkách Orla najdeme heslo: „Modli se a pracuj! Modli se a sportuj!“

Organizace byla během své existence několikrát zakázána, naposledy na dlouhá léta za socialismu.

Orel má dvakrát více členů, než v obnovených počátcích činnosti, ale podle Juránka je třeba dostat se na hranici 20 tisíc členů, aby organizace snadněji dosáhla na státní dotace. V současné době má Orel přes 17 tisíc členů a jeho činnost je převážně postavena na dobrovolnictví.  Juránek, bývalý hejtman a senátor, připojil informaci, že jeho rodiče byli Orlové a ve svých čtyřech letech s nimi absolvoval svou první orelskou pouť na Hostýn. 

Bývalý dlouholetý starosta Šilingrovy župy Emil Polák.

 

Na území České republiky je 23 orelských  žup a 250 jednot. Patronem zdejší  Šilingrovy župy, jak název napovídá, je Tomáš Eduard Šilinger (1866-1913), katolický politik, novinář a kněz. Byl redaktorem moravských katolických novin Hlas. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně a jak zmínil dlouholetý bývalý starosta župy Emil Polák, v květnu Orlové očistí jeho pomník a upraví  místo posledního odpočinku. 

Šilingrovu župu tvoří 11 jednot (obcí) a dohromady téměř tisícovka členů. Aktivní je jednota Orla například v Ratíškovicích. V únoru zde uspořádali Ústřední ples Orla ČR, který navštívilo asi tři stovky  lidí. Ve sportovní činnosti se zaměřují na nohejbal a kuželkářskou ligu. Pořádají burzu krojů a každoroční výstavu betlémů, jsou spolupořadatelem akcí ke Dni matek. 

 Orelská jednota Dolní Bojanovice, kterým se někdy přezdívá moravský Vatikán, má 128 členů. Z toho 62 do osmnácti let. Zaměřují se tu na sport a zábavu. Funguje tu například šachový kroužek, badminton a největšímu zájmu se těší florbal. Pořádají také tábory pro děti.

Ve Strážnici má orelská jednota dokonce 342 členů, z toho 158 do osmnácti let.  Angažuje se ve  folklóru, cvičí mažoretky, gymnastiku a hrají fotbal.

„Velmi aktivní je Kobylí na Břeclavsku, kde dlouhodobě působí bratr Emil Polák,“ doplnil starosta župy Vladimír Výleta. Na programu pro letošní rok zde mají více jak dvacet akcí,  například divadelní představení, několik poutních zájezdů i do zahraničí, vytrvalostní závody – Maraton, Běh mezi kobyliskými uličkami,  Turnaj o pohár starosty, triatlon nebo mezižupní kuželkářský turnaj. 

Sjezd župy Šilingrovy byl 10. března 2017 zahájen poslechem Orelského pochodu a Orelskou modlitbou.

 Orelskou prioritou je „sport pro všechny“ a žít podle křesťanských hodnot v každodenním životě i ve sportu.  Orel pokrývá všechny druhy sportu od klasické kopané, volejbalu a basketbalu přes stolní tenis  až po  florbal a další moderní sporty.  Je aktivně zapojen do sportovních struktur Evropy i České republiky. Na mezinárodním poli je Orel dlouholetým členem mezinárodní katolické sportovní federace FICEP a aktivně se účastní všech jejich akcí.

                                                                                                                                  

 Text vyšel v Novém Slovácku.

Aktivní seniorky z Bohuslavic se nenudí

  Každé první pondělí v měsíci docházejí pracovnice knihovny v Kyjově do Centra sociálních služeb u muzea, kde mají svůj domov senioři.  „Začali jsme s nabídkou zapůjčení našich knih a pak nás napadlo spojit to s besedou na nějaké zajímavé téma,“ vysvětluje Anežka Zimková, knihovnice.  Tentokrát tím tématem  byly „Aktivní seniorky“, protože měsíc březen se tradičně spojuje se svátkem  žen - MDŽ.

Anežka Zimková v úvodu besedy připomněla, že mnoho žen seniorského věku věnuje svůj čas vnoučatům, což je pracovně zaneprázdněnými rodiči vítaná a nenahraditelná pomoc. Některé ženy  své aktivity ale směřují na veřejnost a jsou prospěšné širšímu okruhu lidí. Protože  Zimková působí na pobočce knihovny v Bohuslavicích, pozvala tři ženy z této obce, aby povyprávěly o tom, čím se zabývají svém volném čase.

Paní Věra Žižlavská (65) se již deset let věnuje šití místních krojů. Jak zmínila, dostala se k této činnosti v době, kdy prožívala těžké životní období a nová práce ji zabavila a naplnila. Protože bohuslavický  kroj téměř vymizel, vlastnímu šití předcházelo bádání v etnografických muzeích tak, aby kroj co nejvěrněji vycházel z reality původních součástí. Prvním záchytným bodem byla fotografie z roku 1921 ze Slováckého roku v Kyjově  s krojovanými, která se zachovala v kyjovském muzeu. Kroj je naprosto odlišný od kroje kyjovského, historicky tyto dvě obce totiž nemají nic společného.  „Moje stařenka říkávali, že kroj sem přinesli Čeští bratří a tak se zachoval,“ doplňuje Věra Žižlavská. 

V současné době je už v obci Bohuslavice na osmdesát dospělých i dětských krojů. Některé jsou v rodinách, většinu dětských krojů skladují v budově mateřské školy. Ty se půjčují tak, jak děti v obci rostou. Záštitu nad tímto národopisným snažením  drží Kulturně historická společnost Bohuslavice, která také žádá o granty. Paní Věra Žižlavská nejenom kroje šije, ale také je udržuje a chystá. Na bohuslavické hody, které připadají na konec října, se připravuje už od srpna. „V té době paní Žižlavská do knihovny nechodí a přestává číst,“ glosuje knihovnice Anežka Zimková. 

Paní Věra Žižlavská si s sebou přivedla i malou figurantku, školačku Terezku Flajzarovou. „Terezka s námi chodí v kroji už od malička, od jednoho roku,“ zavzpomínala Věra Žižlavská.

Paní Věra Žižlavská a školačka Terezka Flajzarová  v bohuslavickém kroji.

V obci Bohuslavice je aktivní i Spolek zahrádkářů. Paní  Božena Šrůtková, členka výboru spolku, pracuje v organizaci už víc jak třicet let. Jmenuje  řadu akcí, od výstav zeleniny a ovoce, zabíjaček, zájezdů a besed až po gratulace jubilantům obce, pro které píše přáníčka. 

Ludmila Šatná ukazuje svoje  bylinkové lektvary.

Rodačka z Bohuslavic paní Ludmila Šatná se věnuje bylinkám. Do Bohuslavic se vrátila po třiceti letech z Děčína, aby se postarala o svou nemocnou maminku. Na vycházkách do okolní přírody začala sbírat bylinky. „Moje babička byla velká bylinářka, maminka to znala od ní – a já jsem se do toho taky postupně vpravila,“ vypráví. Vyrábí med nejenom z pampelišek, ale také z divizny, jitrocele a řady dalších bylinek. Přinesla ochutnat i rakytníkový džem a likér z rebarbory, který si u ní objednala její snacha.  „Dělám to hlavně pro vnoučata, které žijí v Děčíně. Ovzduší tam není zrovna dobré a moje bylinkové sirupy dětem pomáhají,“ konstatuje spokojeně Ludmila Šatná. 

Minulé tematické setkání se seniory bylo věnováno hudebnímu skladateli A. Mozartovi. „Uspořádali jsme například i módní přehlídku s ohlédnutím do padesátých a šedesátých let,“ přiblížila knihovnice Eva Seďová pestrý program setkání.  „Děláme to moc rády,“ uzavřela Anežka Zimková.

(Text vyšel v Novém Slovácku)